„Jsme zcela s nimi (se spojenci),“ řekl na dotaz k platnosti klíčového článku 5 Washingtonské smlouvy, který hovoří o tom, že napadení jednoho člena je považováno za napadení celé Aliance.

Ještě během cesty na summit do nizozemského Haagu Donald Trump vnesl notnou dávku nejistoty a neklidu mezi evropské spojence, když do jisté míry zpochybnil výklad klíčového článku 5 Washingtonské smlouvy, který zjednodušeně hovoří o tom, že útok na jednoho člena je považován za útok na všechny a ti mu mají přispěchat na pomoc.

„To záleží na vaší definici,“ řekl Trump novinářům na palubě prezidentského speciálu Air Force One. Podle něj existuje mnoho definic článku 5. „Víte to, že? Ale jsem odhodlán být jejich přítelem,“ dodal.

Obavy, že Spojené státy v čele s Trumpem nemusejí lpět na dodržování závazků ohledně vzájemné obrany, se tak znovu vynořily jen krátce před začátek vrcholné schůzky spojenců. Na otázku, zda by mohl svá slova upřesnit, pouze odvětil, že je „odhodlán zachraňovat životy“ a že přesnou definici poskytne, „až se tam dostane“.

Nervozitu se během dne snažili mírnit někteří američtí diplomaté i šéf NATO Mark Rutte, který ujišťoval, že se evropští spojenci nemusejí obávat. „Přestaňte se tolik starat o to, co Trump udělá nebo neudělá – USA jsou s námi – to je moje zpráva pro evropské lídry,“ prohlásil s tím, že pokračující americká podpora přichází s jistým očekáváním.

A tím bylo, že spojenci schválí zvýšení obranných výdajů na 5 % HDP do roku 2035. To je také ústředním tématem dvoudenního aliančního summitu, který ve středu vrcholí.

Trump už v minulosti opakovaně ohrozil, že Spojené státy nebudou pomáhat těm, kdo nebudou více investovat do vlastní obrany. Celý brífink po jeho příletu na summitu se prakticky výlučně týkat víkendového amerického úderu na zařízení íránského jaderného programu.

Článek 5 je základním kamenem, na němž celá dvaatřicetičlenná Aliance stojí. Stanoví, že ozbrojený útok proti jednomu nebo více členům se považuje za útok proti všem členům.

Rovněž se v něm uvádí, že pokud k takovému ozbrojenému útoku dojde, každý člen podnikne samostatně a ve shodě s ostatními „taková opatření, která považuje za nezbytná, včetně použití ozbrojené síly, k obnovení a udržení bezpečnosti severoatlantického prostoru“.

Tato bezpečnostní záruka je přitom důvodem, proč dříve neutrální Finsko a Švédsko usilovaly o vstup do NATO poté, co Rusko v roce 2022 zahájilo plnohodnotnou invazi na Ukrajinu, a proč chce do NATO vstoupit i samotná Ukrajina a další evropské země.

Článek 5 byl přitom v historii uplatněn pouze jednou, a to po teroristických útocích na Spojené státy z 11. září 2001, čímž byla připravena půda pro dosud největší a nejdelší operaci NATO v Afghánistánu.