TOP 5: Kdo v NATO vydává na obranu nejvíce? A jsou to opravdu USA?

Vydáno 29.01.2021
Jaká kritéria používá NATO po srovnání obranných výdajů spojenců? A jsou Američané s astronomickými 800 miliardami dolarů skutečně tím, kdo v NATO utratí nejvíce peněz na obranu?  

Ilustrační foto. Cvičení NATO Trident Juncture v Norsku. | foto: DVIDS

Představitelé Severoatlantické aliance sice neradi hodnotí členské země, ty se ovšem rády srovnávají mezi sebou. Jelikož statistiky miliardových částek obranných výdajů laikům mnoho neřeknou, často slýcháme spíše právě o vzájemném srovnání - kdo platí nejvíc, kdo méně, či kdo je poslední.

Financování NATO

Přečtěte si náš factbox o rozpočtu NATO

Prozkoumali jsme proto alianční statistiky, abychom zjistili, jak si členské země NATO ve vzájemném srovnání stojí a ověřili, zda jsou USA se svým závratným obranným rozpočtem skutečně tím, kdo ze spojenců ročně vydá nejvíce. Platí toto pořadí také v případě, započteme-li kritéria jako počet obyvatel, rozloha či délka hranic? A propracuje se Česko v nějaké kategorii do předních pozic?

Obranné rozpočty: nedokonalé, ale jediné měřítko

Kolik peněz ročně která země vydá na obranu je jedním z hlavních kritérií, jež se v NATO používají pro posouzení, jak rovnoměrně spojenci sdílejí závazek kolektivního zajištění obrany. Toto kritérium také může ukázat na černé pasažéry - země, jež využívají bezpečnostních garancí plynoucích z členství v NATO, ale do své obrany odpovídajícím způsobem neinvestují.

Přestože je měřítko výše obranných výdajů či jejich různých podílů značně zjednodušující, je prozatím jediné, na kterém se spojenci shodnou - a které nám alespoň nějaké srovnání umožňuje. Pokud se podíváme na absolutní čísla výdajů na obranu a vycházíme z podkladů, které zveřejňuje NATO (k roku 2020), tak tam opravdu není co řešit - velké země s vysokým HDP vydávají na obranu více. A USA jsou skutečně velmi daleko před všemi ostatními.

TOP5 nejvyšší výdaje na obranu - tabulka 1

Ovšem spojenci jsou si vědomi toho, že toto číslo je pro srovnávání nevhodné, nevypovídá totiž mnoho o výdajích na obranu daných zemí v rámci jejich možností - například jak jsou bohaté, tj. jaký mají hrubý národní produkt (HDP).

Proto Aliance používá druhé, relativní kritérium, a sice poměr obranných výdajů k HDP, který už srovnávat můžeme. Toto číslo nevypovídá o absolutním množství peněz na obranu, jako spíše o ochotě nebo odhodlání dané země směřovat do obrany větší část svého státního rozpočtu. A zde je lépe vidět, jak spojenci plní své závazky - mj. vydávat na obranu 2 % HDP. USA jsou sice i tak na prvním místě, ale v TOP5 se nám najednou mohou objevit země jako Řecko, Rumunsko nebo Estonsko.

TOP5 nejvyšší výdaje na obranu - tabulka 2

Nicméně i tento údaj čelí kritice, protože „výdaje na obranu“ jsou značně zjednodušujícím kritériem a navíc v různých zemích zahrnuje různé položky. (Trnem v oku spojenců bylo například Řecko, kde měla většina výdajů na obranu směřovat na administrativní výdaje a platy, ne na posilování schopností.)

Spojenci proto zavedli doporučení, že z obranných výdajů by všichni měli vydávat alespoň 20 % na investice či techniku. Jak nám to zamíchá s pořadím v  TOP5?

TOP5 nejvyšší výdaje na obranu - tabulka 3

Podle tohoto kritéria se USA „propadnou“ až na čtvrté místo, na prvním se pak poněkud překvapivě objeví Lucembursko a v TOP5 rovněž Maďarsko a Slovensko. Řecko se ovšem sesunulo do poslední pětky (což by potvrzovalo výše uvedenou výtku), kde je společně nečekaně s Belgií nebo Slovinskem.

Velké malé země

Dosud se ovšem jednalo o kritéria, která mohou členské země více či méně ovlivňovat. Abychom dokázali lépe posoudit, jak významné či úměrné jsou výdaje na obranu jednotlivých zemí, zkusme zahrnout i počet obyvatel, rozlohu či délku hranic. Tyto údaje tak snadno ovlivnit nelze, na efektivitu obrany však mohou mít značný vliv.

Přepočítání obranných výdajů na počet obyvatel nám s pořadím TOP5 opět zamíchá. Je třeba uznat, že i v tomto kritériu zůstávají USA na prvním místě. Ovšem na druhém se zjevuje Norsko a na čtvrtém Dánsko, které se v celkových výdajích pohybovaly až ve druhé desítce, ale „malým“ počtem obyvatel tento hendikep dohnaly a zařadily se mezi premianty. Naopak Itálie, která v celkových výdajích uzavírala TOP5, se zde díky svému vysokému počtu obyvatel propadla až na 13. místo.

TOP5 nejvyšší výdaje na obranu - tabulka 4

Neohrožené prvenství USA?

Zatím ovšem žádná kategorie Američany o prvenství nepřipravila. Zbývají nám dvě poslední a ty mohou efektivitu obrany zásadně ovlivnit: rozloha země a délka její hranice, a to jak pozemní, tak pobřežní.

Je totiž zřejmé, že potřebu obranných schopností bude mít jinou malé Lucembursko, a zcela jinou nejrozsáhlejší alianční země - Kanada. A v případě přepočítání obranných výdajů k rozloze se dočkáme v TOP5 zásadních změn.

TOP5 - nejvyšší výdaje na obranu - tabulka 5

USA nejen že byly i přes svůj masivní rozpočet sesazeny z pomyslného trůnu, ale kvůli své rozloze rovnou vypadly z TOP5 (až na 8. místo). Na špici se vyšvihlo Nizozemsko, v první pětce se objevila Belgie a vrátilo se sem Lucembursko i Německo.

Norsko má sice málo obyvatel a vysoké HDP, ale značnou rozlohu, takže se propadlo až na 20. místo a obrovská Kanada v tomto kritériu skončila až jako zcela poslední ze všech spojenců. Výše obranných výdajů se ve světle tohoto kritéria ukazuje jako velmi relativní hodnotící ukazatel.

Rozloha vs. hranice

Pravdu by rozhodně měli také ti, kdo by argumentovali, že rozloha je jedna věc, ale délka hranic, kterou je třeba střežit a případně bránit, je věc druhá a neméně podstatná. Kritérium délky hranic je relevantní i v případě, že daná země sousedí s dalšími členy NATO - kvůli principu kolektivní obrany a sdílení odpovědnosti, k nimž se spojenci zavazují.

Jako poslední graf pro porovnání obranných výdajů spojenců proto představme délku hranic, tj. součet délky pozemní hranice (zdroj dat) a délky pobřeží, vč. ostrovů (zdroj dat), vztaženou k výši obranných výdajů. Jinými slovy kolik která země vydává na jeden kilometr hranice.

TOP5 nejvyšší výdaje na obranu - tabulka 6

USA jsou opět sesazeny z prvního místa, i když do TOP5 se nám vrátily. Skokanem je zde Německo, které se poprvé ukázalo na prvním místě, a to díky výdajům o více než dva miliony dolarů na kilometr hranice vyšším než další země v řadě (USA). 

Rozuzlení: jak si tedy spojenci stojí?

Je zřejmé, že výše výdajů sama o sobě nic o efektivitě obrany vypovídat nemusí, i například kvůli narůstající hybridní povaze konfliktů. A i když NATO samo o sobě srovnává nerado, pro finální zhodnocení se přece jen pokusme sestavit pořadí spojenců podle výše jejich obranných výdajů, ovšem zároveň vezměme v úvahu všechna předchozí poměrná kritéria. Která země v NATO tedy vydává na obranu nejvíce i vzhledem ke svému HDP či velikosti?

V této definitivní TOP5 najdeme na prvním místě s poměrně velkým odstupem opravdu USA, s průměrným umístěním ve všech šesti popsaných kritériích 2,83. Je to potvrzením, že USA jsou tahounem Aliance.

TOP5 - nejvyšší výdaje na obranu - tabulka 7

Skrytou hvězdou žebříčku je Velká Británie, která se stejně jako Američané rovněž většinou umístila v TOP5 napříč kritérii. Překvapením našeho srovnání je Nizozemsko, které nemá velké celkové výdaje (9. místo), ale vzhledem k malé velikosti země a počtu obyvatel se to ukazuje jako částka relativně velká.

Celkovou TOP5 uzavírá se solidním pátým místem Německo, které nicméně zároveň zvažuje jinou metriku výpočtu obranných výdajů, jež by měla lépe zohledňovat schopnosti, a podobně se vyjadřuje také Itálie.

Z našeho okolí se ve smyslu obranných výdajů rozhodně nejlépe daří Polsku, které skončilo těsně za branami celkové TOP5 na 6. místě.

Propadlíci?

Tradičně se na chvostu pohybují nejnovější členové NATO - Černá Hora, Albánie a Severní Makedonie, a až nepříjemně často je tam s nimi také Slovinsko.

S celkově 20. místem nezazářila ani Česká republika, nečekaně jsou na tom nicméně hůře Kanada (23. místo) nebo zmíněné Slovinsko (26. místo). Nejlíp se Česku dařilo při přepočtech na rozlohu a délku hranic (10. místo), naopak nejhůře při přepočtu výdajů na obranu k HDP (23. místo).

Do TOP5 se Česko nepropracuje (byť těsně) ani v případě, že bychom vzali v potaz pouze nové členské země NATO. Tam vede Polsko, následované Rumunskem, Slovenskem, Litvou a Lotyšskem.

Poznámky k výpočtům: 
1)  U výší obranných výdajů za rok 2020 se jedná o odhady, finální čísla z národních rozpočtů jsou k dispozici až se zpožděním.
2) U přepočtů na HDP, počet obyvatel a techniku jsou použita data a metrika NATO, tj. základem jsou obranné výdaje za rok 2020 vztažené k cenám roku 2015.
3) Data o velikosti populace, území a délky hranic/pobřeží nezahrnují zámořská území u zmíněných států, jelikož ani po jejich započítání se pořadí zemí v uvedených žebříčcích TOP5 výrazně nezmění. (Jedinou výjimkou je rozloha a délka hranice Grónska, jež by po započítání posunuly pozici Dánska v těchto dvou kategoriích. Ovšem v nich se Dánsko tak jako tak v TOP5 neumístilo.) 

pet; natoaktual.cz