„Toto je pouze první krok na naší cestě vesmírem a těšíme se na další rozvoj vesmírných schopností obrany,“ uvedl v oficiálním prohlášení švédský ministr obrany Pal Jonson.
Švédskou vojenskou družici GNA-3 vynesla do vesmíru Falcon 9 z kalifornské Vandenbergovy základny spolu s dalšími satelity už loni 16. srpna. Švédská vláda ale teprve nyní o vypuštění vojenského satelitu oficiálně informovala.
Jde vůbec o první švédský vojenský komunikační satelit. Družice přelétá nad Švédskem čtyřikrát denně a její oběžná dráha má výšku přibližně 500 km. Jde o výsledek spolupráce švédských ozbrojených sil, Švédské vesmírné společnosti (SSC), Švédského obranného výzkumného institutu (FOI) a Švédské správy obranného materiálu (FMV). Technická životnost družice je odhadována na minimálně pět let.
Podle švédského ministerstva obrany jde o testovací projekt pro budoucí vypuštění dalších vojenských družic. Ještě letos se očekává vypuštění pokročilejší společné švédsko-dánské družice Bifrost a někdy v letech 2027-2028 je pak plánováno vypuštění další družice Heimdall.
V té době už chce mít Stockholm vlastní vojenské kapacity pro vypouštění nosných raket do vesmíru. Do kosmické základny Esrange poblíž Kiruny chce země v příštích letech investovat miliardu dolarů. Vlastní odpalovací kapacity má v současnosti pouze asi deset zemí na světě. „To ukazuje, že Švédsko je kosmickou zemí na vzestupu,“ uvedl Jonson.
Česká družice SATurnin-1 bude monitorovat zájmové oblasti pro obranu |
Upozornil, že vesmírné kapacity nabývají na významu a to i kvůli ruské válce na Ukrajině, která si vyžádala přehodnocení švédské národní bezpečnostní politiky a také vstup země do NATO. „Díky tomu můžeme jako spojenec NATO přispět jedinečnými schopnostmi,“ dodal Jonson.
V lednu vyslala nový satelit na oběžnou dráhu také Česká republika. Družice SATurnin-1 má za úkol pořizovat snímky planety pro obranné a bezpečnostní potřeby země.