natoaktual.cz

Švédsko tajně vypustilo první z vojenských satelitů a buduje vesmírné středisko

31. ledna 2025  15:51
Švédská vláda v pátek oznámila, že před časem vypustila na oběžnou dráhu první ze série svých vojenských komunikačních satelitů. Družici GNA-3 má ještě letos následovat další švédsko-dánský satelit a někdy v letech 2027 až 2028 chce mít Stockholm už vlastní kapacity ke startům nosných raket z kosmické základny poblíž Kiruny.  

Oběžná dráha švédské vojenské družice GNA-3 | foto: Forsvarsmakten

„Toto je pouze první krok na naší cestě vesmírem a těšíme se na další rozvoj vesmírných schopností obrany,“ uvedl v oficiálním prohlášení švédský ministr obrany Pal Jonson.

Švédskou vojenskou družici GNA-3 vynesla do vesmíru Falcon 9 z kalifornské Vandenbergovy základny spolu s dalšími satelity už loni 16. srpna. Švédská vláda ale teprve nyní o vypuštění vojenského satelitu oficiálně informovala.

Jde vůbec o první švédský vojenský komunikační satelit. Družice přelétá nad Švédskem čtyřikrát denně a její oběžná dráha má výšku přibližně 500 km. Jde o výsledek spolupráce švédských ozbrojených sil, Švédské vesmírné společnosti (SSC), Švédského obranného výzkumného institutu (FOI) a Švédské správy obranného materiálu (FMV). Technická životnost družice je odhadována na minimálně pět let.

Podle švédského ministerstva obrany jde o testovací projekt pro budoucí vypuštění dalších vojenských družic. Ještě letos se očekává vypuštění pokročilejší společné švédsko-dánské družice Bifrost a někdy v letech 2027-2028 je pak plánováno vypuštění další družice Heimdall.

V té době už chce mít Stockholm vlastní vojenské kapacity pro vypouštění nosných raket do vesmíru. Do kosmické základny Esrange poblíž Kiruny chce země v příštích letech investovat miliardu dolarů. Vlastní odpalovací kapacity má v současnosti pouze asi deset zemí na světě. „To ukazuje, že Švédsko je kosmickou zemí na vzestupu,“ uvedl Jonson.

Česká družice SATurnin-1 bude monitorovat zájmové oblasti pro obranu

Upozornil, že vesmírné kapacity nabývají na významu a to i kvůli ruské válce na Ukrajině, která si vyžádala přehodnocení švédské národní bezpečnostní politiky a také vstup země do NATO. „Díky tomu můžeme jako spojenec NATO přispět jedinečnými schopnostmi,“ dodal Jonson.

V lednu vyslala nový satelit na oběžnou dráhu také Česká republika. Družice SATurnin-1 má za úkol pořizovat snímky planety pro obranné a bezpečnostní potřeby země.

inc natoaktual.cz
zpět na článek