„Otázkou není, zda Ukrajina vstoupí do NATO, ale kdy se tak stane,“ prohlásil generální tajemník organizace Jens Stoltenberg a cestu Ukrajiny do aliance označil za „nezvratnou“.
„Vyzýváme všechny země, aby neposkytovaly žádnou pomoc ruské agresi. Odsuzujeme všechny, kteří (Rusku) napomáhají a tím prodlužují ruskou válku na Ukrajině,“ uvádí se mimo jiné v právě přijaté deklaraci spojenců ze summitu.
Ukrajina podle aliančního plánu nutně potřebuje kromě další bezpečnostní pomoci především dlouhodobou podporu. „Potvrzujeme své odhodlání podpořit Ukrajinu při budování síly schopné dnes porazit ruskou agresi a v budoucnu ji odradit,“ shodli se představitelé 32 členských zemí.
Today at the #NATOSummit, Allies agreed a defence industrial pledge to enhance our deterrence & defence.
On Ukraine, we endorsed #NATO Security Assistance & Training for Ukraine, and a financial pledge of €40B as a minimum baseline within the next year.
https://t.co/HFD4YTQ6m6
Během příštího roku chtějí Ukrajině poskytnout minimálně 40 miliard eur, tedy v přepočtu přes 1 bilion korun, na financování obrany poskytnout Kyjevu další dodávky vojenského i nevojenského vybavení s ohledem na akutní potřeby Kyjeva tak, aby v boji zvítězil. Na příštím summitu v Haagu v roce 2025 pak výši pomoci spojenci přehodnotí podle vývoje situace.
„Neděláme to proto, abychom válku prodlužovali, ale aby co možná nejrychleji skončila. Nejrychlejší cestou k ukončení, je válku prohrát. Ale to nepřinese mír, jen okupaci,“ podotkl Stoltenberg. Ruský vzor „ukrajování plátků Ukrajiny“ od roku 2014 se podle něj musí zastavit.
Nechte Ukrajinu bojovat, vyzývají generálové. Zelenskyj sbírá další výzbroj |
Spojenci rovněž zřídí v německém Wiesbadenu nové specializované centrum NSATU (NATO Security Assistance and Training for Ukraine), které bude koordinovat veškerou pomoc Ukrajině, od vojenského vybavení až po výcvik. „Cílem je postavit bezpečnostní pomoc Ukrajině na trvalém základě a zajistit lepší, předvídatelnou a soudržnou podporu,“ uvádí se v deklaraci. Centrum bude mít několik logistických hubů ve spojeneckých zemích.
„Podle mezinárodního práva se tím NATO nestane stranou konfliktu. Podpoří transformaci obranných a bezpečnostních sil Ukrajiny a umožní jdalší integraci s NATO,“ uvedl Stoltenberg.
Aliance také vybuduje v Polsku Společné analytické, výcvikové a vzdělávací centrum NATO-Ukrajina (JATEC). To má sloužit nejen pro výcvik ukrajinských jednotek, ale stát s pilířem praktické spolupráce pro aplikace zkušeností z války a zvyšování interoperability mezi ukrajinskými a spojeneckými silami.
Deklarace NATO ze summitu |
Nově také generální tajemník Aliance jmenuje vysokého představitele NATO na Ukrajině.
„Myslím, že je velmi důležité dát odtud Kremlu najevo, že cesta Ukrajiny k členství v NATO je nyní nezvratná,“ konstatoval po jednání finský prezident Alexander Stubb.
Litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis uvedl, že opuštění Ukrajiny mimo jakékoli bezpečnostní opatření v Evropě by znamenalo pro Rusko „výzvu k útoku“.
Strategickým cílem je ruská porážka
„Paradoxem je, že čím silnější a čím více jsme odhodláni k dlouhodobé podpoře Ukrajině, tím dříve může tato válka skončit,“ řekl Stoltenberg. Spojenci podle jeho slov musí zajistí, že až boje ustanou, Ukrajina musí mít schopnosti odradit jakoukoliv další agresi ze strany a k tomu potřebuje bezpečnostní záruky.
Strong European leadership provided by Kaja Kallas, Mette Frederiksen and Petr Pavel: Provide Ukraine with what is needed to beat Russia, inviting Ukraine into NATO, eliminating grey zones Russia can exploit, being credible as partners. @GLOBSEC #NATOSummit https://t.co/GeqglIFkin
„A samozřejmě nejlepší a nejsilnější zárukou bezpečnosti bude článek 5,“ dodal s odkazem slib, že se Ukrajina stane členem NATO a na klíčový článek Severoatlantické smlouvy o kolektivní obraně.
Lotyšský ministr obrany Andris Sprūds uvedl, že strategickým cílem je, aby Ukrajina zvítězila a strategicky porazila Rusko. „To znamená obnovit ukrajinskou územní celistvost, pohnat ruské zločince k odpovědnosti, vyvodit finanční dopady a aby se Ukrajina stala 33. členem NATO,“ prohlásil.
Polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski poznamenal, že Polsko začíná cvičit první ukrajinskou brigádu dobrovolníků, kteří dosud pobývali přímo v Polsku. „Chtějí sloužit a rotovat se svými krajany poté, co budou řádně vycvičeni a vybaveni. Kdyby to udělala každá země EU , Ukrajina by měla několik brigád,“ konstatoval.
Putinovo vítězství by povzbudilo další autoritářské režimy, varovali lídři NATO |
Šéf Pentagonu Lloyd Austin podle svých slov nikdy neviděl NATO silnější a jednotnější. „Nenecháme se zatáhnout do Putinovy bezohledné války. Budeme ale stát při Ukrajině, protože bojuje za svou suverenitu a bezpečnost,“ dodal a potvrdil, že tolik očekávané stíhačky F-16 už jsou na cestě na Ukrajinu.
Polský prezident Andrzej Duda vyjádřil naději, že by Ukrajina mohla dostat pozvánku do NATO na příštím summitu aliance. Zdůraznil ovšem, že ruská válka musí předtím skončit. Skutečným úspěchem pro Ukrajinu ze summitu NATO by podle něj bylo, kdyby „Putin zatelefonoval svému ministru obrany a zavelel k odchodu z Ukrajiny“.
Nový britský ministr obrany John Healey dnes oznámil, že členské státy spojenecké koalice vedené Spojeným královstvím, která se Ukrajině zavázala dodat drony za 45 milionů eur, právě podepsala memorandum zajišťující zvýšení výroby a urychlení dodávek na bojiště.
Spojenci se na summitu rovněž shodli, že jedním z hlavních „činitelů“ ruské války na Ukrajině je Čína. Nadále prodává Rusku součástky a technologie, které Moskva používá k výrobě svých zbraní. „Pokud bude Čína pokračovat, nemlže věřit, že může mít normální vztahy se spojenci v NATO a pokračovat v rozdmýchávání války v Evropě,“ řekl šéf Aliance Stoltenberg.
Severoatlantická aliance sice podle něj není organizací, která uvaluje ekonomické sankce. Zastupuje ale polovinu světové ekonomiky a pokud bude Čína v podpoře Ruska pokračovat, zasáhne to její zájmy.
tisknout