„Přístupové protokoly obě severské země podepíšou v úterý,“ řekl na závěr summitu Stoltenberg s tím, že obě severské země mají plné právo stát se členy Severoatlantické aliance.
O členství v NATO požádaly obě země společně v květnu v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu. Ve středu jim spojenci na summitu v Madridu dali pozvánku ke vstupu. Začal tak proces ratifikace.
Pro plné členství musí totiž protokoly schválit parlamenty všech 30 současných členských států. Celý proces trvá obvykle i více než rok.
Například jeden z nejmladších členů Aliance – Černá Hora zahájila přístupové rozhovory v prosinci 2015. Za pouhé tři měsíce v březnu 2016 už Černá Hora podepisovala přístupové protokoly a ratifikace pak trvala do června 2017. A zatím poslední nový člen, Severní Makedonie, podepsala přistoupení k NATO v únoru 2019. Ratifikace trvala až do března roku 2020.
K dalšímu rozšíření NATO se už stačil vyjádřit i ruský prezident Vladimír Putin. Z přijetí Finska a Švédska prý Rusko podle něj obavy nemá, ale na případné rozmístění aliančních jednotek v těchto severských zemích bude podle něj Moskva muset reagovat zrcadlově.
„Jsou to suverénní státy a mají právo zvolit si vlastní cestu a vstoupit do NATO. Přivítali jsme je v naší Alianci,“ konstatoval Stoltenberg.
Spojenci jsou podle něj v souvislosti s ruskými proklamacemi připraveni na každou situaci.
Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona je členství Finska a Švédska v NATO jasným signálem pro Rusko, že strategie ruského prezidenta Vladimira Putina vůči Ukrajině je špatná a poškozuje jeho vlastní zájmy.
Německý kancléř Olaf Scholz pak Putinova slova o nutnosti zrcadlení a imperialistických ambicích Západu označil za směšná. Ruská invaze na Ukrajinu podle ně „dokazuje takové ambice právě ze strany Putina“.
