„Ukrajina má v NATO své právoplatné místo. Ukrajina se stane členem NATO. Práce, kterou nyní podnikáme, vás staví na nezvratnou cestu ke členství v NATO, takže až nastane správný čas, Ukrajina se může stát členem NATO okamžitě,“ prohlásil Stoltenberg v Kyjevě.
S ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským jednal o aktuální situaci na bojišti i další podpoře obránců ze strany NATO. Stoltenberg upozornil, že jen samotná statečnost Ukrajincům nemůže stačit odražení ruských sil. „Potřebujete také zbraně a munici,“ podotkl a přiznal, že zásadní zpoždění v dodávkách vojenské pomoci ze Západu se promítla do vážných důsledků na bojišti.
S dodávkami střel ATACMS už nebude pro Rusy na Ukrajině nikde bezpečno |
Ve Spojených státech se členové Kongresu nebyli měsíce schopni dohodnout na balíčku a a evropští spojenci zase podle Stoltenberga nebyli schopni dodat Ukrajině munici v takovém rozsahu, který slíbili. „Ukrajina je již několik měsíců přečíslována… bylo sestřeleno méně ruských raket a bezpilotních letounů a Rusko se mohlo prosadit na frontové linii,“ připomněl Stoltenberg.
„Ale ještě není pozdě na to, aby Ukrajina zvítězila. Další podpora je na cestě,“ dodal s tím, že po schválení klíčové americké pomoci ve výši 60,8 miliardy dolarů a oznámení Británie, Německa nebo Nizozemska z posledních dní, očekává brzy další významné dodávky zbraní a munice ze Západu.
Podle Zelenského je nedávné rozhodnutí USA o další mnohamiliardové pomoci Ukrajině nesmírně důležité. Ukrajinský prezident potvrdil, že dodávky některých zbraní munice již proběhly. Jaké konkrétně ale neprozradil. „Řeknu jen, že jsme nedostali vše, co potřebujeme k vybavení našich brigád,“ uvedl. Zopakoval, že obránci nyní potřebují naléhavě systémy protivzdušné obrany a munici.
Ruská armáda se podle něj připravuje na další útočné akce a západní partneři mají všechny potřebné nástroje, jak ruské akce zastavit.
Stabilizace situace na bojišti, kde Rusko v posledních týdnech převzalo iniciativu, podle něj závisí třech hlavních okolnostech - pomoci USA, včasných dodávkách slíbených zbraní a v neposlední řadě také na jasném plánu, co spojenci Kyjevu dodají v dlouhodobějším horizontu.
Rusko by se mělo bát střetu s NATO, nikoliv obráceně, nabádal Sikorski |
První z těchto podmínek je podle Zelenského splněna, u druhé je potřeba proces výrazně urychlit a třetí zatím chybí. „Jedna věc je mít finanční prostředky, ale stejně důležité je vědět, co za ně můžeme získat. O tom, jak lze tyto zbraně použít, ani nemluvím. Takže našim partnerům děkujeme, ale je potřeba splnit ještě dvě podmínky,“ dodal.
Oba lídři se věnovali rovněž přípravám na červencový summit NATO. Stoltenberg v Kyjevě potvrdil, že se spojenci už předem dohodli na větším zapojení NATO do koordinace pomoci a výcviku ukrajinských vojáků. Připomněl, že Aliance chce na summitu přijmout významný víceletý finanční závazek, který by Kyjevu zajistil dlouhodobou pomoc. „Moskva musí pochopit, že nemůže vyhrát. A nemohou nás jen přečkat,“ konstatoval.
Na otázku, zda by Ukrajina neměla už v červenci dostat od spojenců pozvánku ke členství v Alianci, uvedl, že je k takovému kroku potřeba všeobecný konsenzus všech 32 členských zemí. „A neočekávám, že do červencového summitu budeme mít takovou shodu,“ řekl.