Bývalý norský premiér Jens Stoltenberg vede NATO od roku 2014. Až mu opakovaně prodloužený mandát příští rok v září vyprší, bude druhým nejdéle sloužícím mužem v čele Severoatlantické aliance.

Historický primát drží nizozemský politik a diplomat Joseph Luns, který organizaci řídil takřka 14 let - od roku 1971 do roku 1984.

Obvykle přitom mandát trvá čtyři roky. Spojenecké země ho však mohou prodloužit, pokud se na tom jednomyslně shodnou. V případě Stoltenberga jde však už o konečný termín.

Kdo ho nahradí? Oficiálně kandidaturu zatím oznámil současný nizozemský premiér Mark Rutte, který vládne v zemi už od roku 2010.

V tomto ohledu má velmi podobnou „kvalifikaci“ jako Stoltenberg, který před vrcholnou pozicí v NATO působil jako norský ministr průmyslu i financí a pak i opakovaně vládl jako premiér, poprvé v letech 2000 až 2001 a pak znovu od roku 2005 až do roku 2013.

„Ano, je to první potvrzená kandidatura. Jmen se ale určitě objeví později více, zcela jistě uvede svého kandidáta například Británie,“ nastínil český velvyslanec při NATO Jakub Landovský.

Právě možným britským kandidátem s podporou premiéra Borise Johnsona by mohl být někdejší tajemník a bezpečnostní poradce britské vlády lord Mark Philip Sedwill. Ten už připustil, že by se rád v budoucnu o post ucházel.

Nebude to mít však jednoduché. „Pouze jednou nestál v čele NATO politik, a to bylo hned na samém počátku jeho existence,“ uvedl. Posledním britským generálním tajemníkem NATO byl v letech 1999–2003 někdejší ministr obrany lord George Robertson.

Nástupce bude známý na jaře

Stoltenbergův nástupce by měl být představen na summitu NATO v Madridu naplánovaném na první polovinu roku 2022. Někteří diplomaté a analytici spekulují, že po 72 letech existence nejmocnější vojenské aliance v historii je nejvyšší čas zvolit do čela NATO ženu.

Nejdiskutovanějšími kandidátkami jsou bývalé prezidentky Chorvatska - Kolinda Grabar-Kitarović a Litvy - Dalia Grybauskaitė. Další možností by mohla být současná estonská prezidentka Kersti Kaljulaid.

Za kandidaturu někdejší litevské první dámy se už oficiálně postavili někteří představitelé Litvy. „Pokud by bývalá prezidentka Dalia Grybauskaitė přijala pozici generálního tajemníka NATO, byl by to pro Litvu neuvěřitelný úspěch. Je to v zájmu všech litevských institucí a měly by se o to zasadit,“ nechal se například slyšet současný prezidentský poradce Povilas Mačiulis.

Nahrávat by její kandidatuře mohly i úvahy o tom, že by spojenci do čela mohli poprvé zvolit někoho z východní Evropy. Jako silný signál Rusku, se kterým má Aliance dlouhodobé spory.

Generální tajemník NATO je z titulu své funkce předsedou Severoatlantické rady a odpovídá za její řízení. Pomáhá dosahovat konsensu mezi členskými zeměmi a je zároveň hlavním mluvčím Aliance. Zároveň je nejvýše postaveným civilistou v NATO, reprezentuje Alianci navenek.

Nemá skutečnou rozhodovací pravomoc, v případě neshod může sloužit jako prostředník. I když nezastupuje konkrétní zemi, má v diplomacii status „hlavy státu“, což mu otevírá všechny státnické dveře a umožňuje mu tak lepší výkon této funkce.