„Mise NATO na ochranu vzdušného prostoru je důkazem spojenecké solidarity,“ konstatoval litevský ministr obrany Raimundas Karoblis, když počátkem ledna přebírali polští letci s letouny F-16 ochranu nebe nad Pobaltí od svých belgických kolegů.
Bezmocné úřadyAť se to Evropě líbí nebo ne, s vypnutými automatickými odpovídači u ruských vojenských letounů nemůže prakticky nic dělat. Finsko před časem požádalo Mezinárodní organizaci pro civilní letectví (ICAO), jak by se dala situace řešit. odpověď přišla záhy. Nijak. Úmluva o mezinárodním civilním letectví, která stanovuje základní pravidla pro leteckou dopravu na celém světě, se totižnevztahuje na provoz vojenských strojů a ruské vzdušné síly tak nemají žádnou povinnost se zapnutými transpondéry létat. I když od konce studené války platilo jakési nepsané pravidlo, že i vojenské letouny při letech poblíž civilních leteckých koridorů odpovídače zapnuté mají. Dosud to byla standardní praxe i v mezinárodním vzdušném prostoru s výjimkou bojových nebo zpravodajských misí. Létání bez zapnutých odpovídačů a bez komunikace s řízením letového provozu pak bylo považováno za úmyslnou provokaci. |
Ti během uplynulých čtyř měsíců zaznamenali celkem 20 ostrých startů, takzvaných „Alfa Scramble“. V drtivé většině případů k nekomunikujícím ruským vojenským letounům, které se až příliš přiblížily ke vzdušnému prostoru pobaltských zemí.
Ty nejčastěji míří z Ruska do ruské exklávy Kaliningradu nebo nazpět. Létají však velmi blízko hranic pobaltských zemí, navíc bez letových plánů, nekomunikují s řízením letového provozu a mají vypnuté automatické odpovídače.
Zařízení umožňuje automatickou identifikaci letadla ve vzdušném prostoru pro potřeby řízení letového provozu a poskytuje základní údaje o letadle včetně kódu letu nebo výšce. Středisko řízení letového provozu proto takové letouny bez identifikace označuje za neznámý cíl.
A v tu chvíli se na některé ze dvou operačních základen - v litevském Šiauliai nebo estonském Amari, rozezní poplašné sirény pro pohotovostní stíhačky NATO.
Trojlístek pobaltských republik vlastní stíhací letectvo nemá, proto se v ochraně jejich vzdušného prostoru od roku 2004 pravidelně střídají spojenci z NATO v rámci takzvaného Air Policingu.
Fotografie    |
„Během uplynulých desetiletí vzdušné síly byly a i nadále budou hlavním balíčkem schopností NATO zajistit kolektivní obranu a bezpečnost pro všechny její spojence,“ uvedl velitel aliančních vzdušných sil Tod Wolters.
Při ostrém startu má dvojice pohotovostních stíhaček za úkol co nejrychleji neznámý stroj dohnat, identifikovat jej, zkusit s pilotem navázat komunikaci a stroj sledovat a doprovodit do bezpečné vzdálenosti.
U ruského Kaliningradu a běloruských hranic pro pohotovostní piloty přitom platí takzvané nárazníkové pásmo. Letci musejí dodržovat vzdálenost 15 kilometrů k hranici a to samé se očekává od ruských a běloruských letounů.
Nejvážnější incidentV září 2005 se ruský stíhač Su-27 při přeletu z Petrohradu do Kaliningradské oblasti odchýlil od své trasy a vletěl do litevského vzdušného prostoru. Po prodlevě jeho zjištění – způsobené nejspíše jednak zastaralými litevskými radary a jednak nízkou nadmořskou výškou, v níž letoun letěl – k němu vystartovaly hotovostní stroje Phantom německé Luftwaffe. Ještě než letoun dostihly, ruský stroj havaroval. |
Z Litvy aktuálně nebe nad Baltem chrání polští stíhači, z Estonska pak němečtí letci se stroji Eurofighter.Dohromady je to osm letounů. Na jaře v rámci posílené přítomnosti ještě přibude čtveřice stíhaček z Portugalska, která bude startovat z polské základny v Malborku. Před ruskou anexí Krymu na celé Pobaltí dohlížely jen čtyři alianční stroje.
Na podzim se potřetí do Pobaltí vrátí také čeští letci s gripeny. „Ve druhé polovině roku 2019 se budou vojáci podílet na střežení vzdušného prostoru Pobaltí s pěti letouny JAS-39 Gripen a v počtu do 95 příslušníků,“ uvedlo ministerstvo obrany. Budou navazovat na působení z let 2009 a 2012.
Ruských letů přibylo
Pohotovostní letouny NATO musely loni startovat k nekomunikujícím ruských vojenským strojům ve 137 případech.
Vyplývá to z pravidelných hlášení litevského ministerstva obrany. Nejaktivnější byli ruští letci v červnu, kdy startovaly pohotovostní stíhačky NATO do vzduchu ve třiceti případech. V Pobaltí v té době vrcholilo alianční cvičení Sabre Strike.
Ostré starty 2018
Zdroj: Litevské ministerstvo obrany |
„Nejzajímavější“ ostré starty zaznamenali piloti NATO asi v červenci, kdy sena příklad na radarech objevila formace pěti ruských bojových strojů Su-30SM.
Podle dostupných informací loni v šesti případech ruské stroje narušily vzdušný prostor Estonska. Moskva to ale vždy popřela. Poslední známý případ z července se týkal dokonce dopravního speciálu ruského prezidenta Vladimira Putina mířícího na schůzku s Donaldem Trumpem do Finska. (Psali jsme v článku zde)
Jen pro zajímavost. V roce 2009, tedy ještě v době relativně dobrých vztahů Západu s Ruskem, když Pobaltí chránili poprvé čeští letci s gripeny, museli v období čtyř měsíců kvůli ruským letounům do vzduchu sedmkrát z celkových osmi ostrých startů. To bylo však stejně jako za celé období od dubna roku 2004, kdy Aliance s leteckou ochranou Litvy, Lotyšska a Estonska začala.
V roce 2013 Aliance zaznamenala 47 ostrých startů k ruský letounům. V roce 2014, kdy se vztahy mezi Severoatlantickou aliancí a Ruskem kvůli ruské anexi Krymu a situaci na Ukrajině vyostřily, to bylo už 140 ostrých startů. Rekordní byl pak následující rok 2015 se 160 starty. V roce 2016 to bylo 110 a v roce 2017 pak 130 startů.
