Proč trvalo zavedení systému SPYDER tak dlouho? Je to takřka šest let.
Je potřeba vnímat celý projekt v širším kontextu. Smlouva byla uzavřena v roce 2021 a k zavedení systému dochází po více než pěti letech od jejího podpisu. Nešlo pouze o pořízení techniky, ale o vybudování celé schopnosti protivzdušné obrany.

Projekt zahrnoval přizpůsobení systému požadavkům Armády ČR, vybudování infrastruktury, výcvik personálu, zpracování dokumentace, integraci informačních a komunikačních systémů, splnění bezpečnostních požadavků a ověření funkčnosti systému jako celku včetně vazeb na národní a alianční systémy.

Průběh projektu ovlivnily také pandemie COVID-19 a bezpečnostní situace v Izraeli. Nebyly však jedinými ani zásadními příčinami, proč to trvalo tak dlouho. Časově nejnáročnější byla integrace systému a následné komplexní ověření, zda systém v české konfiguraci splňuje stanovené požadavky. Vojskové zkoušky byly dokončeny 18. září 2026. Nyní probíhá jejich administrativní uzavření a vyhodnocení související dokumentace.

Kdy bude první baterie SPYDER skutečně operačně dostupná a kdy všechny čtyři?
Konkrétní termín dosažení operační dostupnosti první baterie nyní nelze předjímat. Závisí na administrativním uzavření vojskových zkoušek, dokončení související dokumentace, přípravě personálu a zavedení systému do standardního režimu používání. Plné operační schopnosti všech čtyř baterií, včetně schopnosti působit v mezinárodním prostředí, jsou plánovány v návazných krocích do roku 2028.

A tehdy taky skončí stávající a zastarávající systém 2K12 KUB ještě sovětské provenience přezdívaný „tři prsty smrti“? Jsou nějaké úvahy, co se systémem KUB bude?
Do plného zavedení systému SPYDER zůstává 2K12 KUB nadále ve výzbroji a bude podle potřeby plnit své úkoly. Přechod na nový systém proto nebude jednorázový, ale postupný – tak, aby byla po celou dobu zachována potřebná schopnost protivzdušné obrany.

Jak rychle je možné systém nasadit – rozvinout a začít používat?
Jednou z hlavních předností je mobilita. Jednotlivé prvky jsou umístěny na podvozcích Tatra 815-7 a každá baterie tvoří integrovaný celek zahrnující radar, prvky velení a řízení, komunikaci a palebné prostředky. Konkrétní taktické postupy ani časové normy rozvinutí nelze z bezpečnostních důvodů zveřejnit. Systém je určen k mobilnímu nasazení a k reakci na aktuální potřeby protivzdušné obrany.

21 fotografií

Dokáže SPYDER ničit například drony typu Šáhid?
SPYDER je určen k působení proti širokému spektru vzdušných hrozeb včetně bezpilotních prostředků. Česká konfigurace kombinuje různé typy řízených střel a umožňuje volit vhodný prostředek podle charakteru a vzdálenosti cíle. Nejde tedy pouze o náhradu za systém KUB, ale o výrazně širší schopnost protivzdušné obrany.

U konkrétního cíle však výsledek vždy závisí na podmínkách nasazení, jeho parametrech a zvolené taktice. Pro působení proti bezpilotním prostředkům proto neexistuje jediný univerzální postup. Při volbě, jak dron zneškodnit, se posuzuje nejen účinnost zásahu, ale i přiměřenost použitých prostředků vzhledem k charakteru a hodnotě cíle. Výhodou SPYDERu je možnost kombinovat různé senzory, prostředky a způsoby vedení palby.

Čtveřice baterií ale přeci nemůže pokrýt celý vzdušný prostor České republiky?
Úkolem čtyř baterií není vytvořit souvislou ochranu celého území České republiky. Moderní protivzdušná obrana funguje jako vrstvený systém, v němž se jednotlivé schopnosti vzájemně doplňují. SPYDER bude využíván k ochraně určených objektů a prostorů a k ochraně nasazených sil a prostředků Armády ČR.

Jak SPYDER spolupracuje s radary MADR, které Česko pořídilo, a s dalšími systémy velení a řízení?
SPYDER je od počátku koncipován jako součást širšího systému protivzdušné obrany. Jeho hlavní radiolokátor EL/M-2084 vychází ze stejné radarové rodiny jako radar MADR. V rámci integrace systému byly prověřovány datové vazby k národním i aliančním systémům velení a řízení. Podrobnosti o konkrétních datových vazbách a způsobu jejich využití ale pochopitelně nelze zveřejňovat.

Součástí zkoušek bylo také prověření kybernetické a informační bezpečnosti, kryptografických prostředků a komunikačních systémů. Vojskové zkoušky proto ověřovaly celý řetězec. Od detekce a identifikace cíle, přes předání informace až po vedení palby.

Co vlastně znamená dokončení vojskových zkoušek?
Je to zásadní milník, ale nikoli ukončení projektu. Zkoušky měly ověřit, zda dodávaný systém jako celek splňuje stanovené takticko-technické požadavky. Nyní probíhá administrativní uzavření procesu a vyhodnocení příslušné dokumentace.

Následně se pozornost ještě více přesune na uživatele – na výcvik, získávání zkušeností z provozu a rozvoj schopnosti. Právě praktické používání systému přinese nové poznatky, které se promítnou do jeho dalšího zdokonalování. SPYDER je proto důležité vnímat jako „živý systém“, nikoli jako produkt, jehož vývoj skončil okamžikem předání posledního vozidla.

Kdy vojáci ze SPYDERu skutečně vystřelí ostrou raketu? Budou ostré cvičné střelby potřebné k plným operačním schopnostem? Česká armáda k tomu využívala v minulosti polygon v Polsku.
Vojskové zkoušky byly dokončeny bez nutnosti provést ostré bojové střelby na území České republiky. Ostrá střelba je samostatnou oblastí výcviku a její realizace závisí na dostupnosti vhodného zahraničního polygonu a logistické přípravě.

Pro zavedení systému bylo rozhodující ověřit jeho funkčnost jako celku, včetně kompletního řetězce činností od detekce a identifikace cíle, přes předání informace až po simulovaný účinek palby. Ostré střelby budou nedílnou součástí následného výcviku a přípravy jednotek k operačnímu nasazení, a to již v příštím roce.

Jak daleko je výcvik pro nový systém u 25. protiletadlového raketového pluku?
Příprava personálu probíhá souběžně s technickou částí projektu. První příslušníci útvaru se se systémem seznamovali již od roku 2022. Následně bylo klíčové jejich přeškolení na konkrétní českou konfiguraci SPYDERu.

Vojskové zkoušky nebyly pouze technickou záležitostí výrobce. Aktivně se do nich zapojovali také budoucí uživatelé, kteří se podíleli na ověřování systému v podmínkách odpovídajících jeho budoucímu používání. Po dokončení zkoušek nyní přichází etapa systematického výcviku obsluh, velitelů, technického personálu a instruktorů tak, aby útvar dokázal novou schopnost dlouhodobě samostatně provozovat.

Kde se ukázala největší slabá místa při integraci izraelského kompletu do českého prostředí?
Není správné označovat jednu konkrétní část systému za „slabé místo“. U tak komplexního prostředku nelze hodnotit jednotlivé prvky odděleně, protože jeho skutečná výkonnost závisí na tom, jak fungují společně jako jeden celek. Vojskové zkoušky proto ověřovaly funkčnost celého systému, jeho limity a splnění stanovených požadavků a současně umožnily identifikovat oblasti vyžadující další dopracování.

Může bezpečnostní situace Blízkém a Středním východě nějak ovlivnit servis a dodávky náhradních dílů ze strany Izraele?
Bezpečnostní situace v Izraeli se do průběhu projektu určitým způsobem promítla, zejména do některých aspektů dodávek a spolupráce. Nebyla však jediným ani zásadním faktorem, který by určoval délku celého projektu.

Podpora systému je však smluvně nastavena na celé období jeho životního cyklu. To je součástí mezivládní dohody a smluvního rámce s izraelskou stranou a počítá s podporou po celou dobu životnosti systému. Součástí projektu je proto nejen samotná technika, ale také dokumentace, údržba, opravy, náhradní díly a další prvky potřebné pro dlouhodobý provoz. To je u systému, který má být ve výzbroji po desítky let, zásadní.

Uvažuje se o pořízení dalších systémů SPYDER All-in-One. Jak by zapadly do současné konfigurace?
Pokud by Česká republika přistoupila k pořízení systémů SPYDER All-in-One, jejich výhodou by byla vysoká míra kompatibility se stávající schopností. Nové baterie by mohly působit samostatně i ve spolupráci se současnými bateriemi SPYDER. Nešlo by tedy o vytvoření dvou oddělených systémů, ale o možnost rozšířit již vybudovanou schopnost a podle potřeby kombinovat jednotlivé prvky.

Pro uživatele by to znamenalo rozvíjet známý systém namísto zavádění dalšího zcela odlišného řešení. Armáda ČR pro SPYDER připravuje personál a začleňuje jej do svých struktur. Případné systémy SPYDER All-in-One by se současnými bateriemi sdílely řadu komponentů, včetně řízených střel.

A co další rozvoj?
Zavedením jeho rozvoj nekončí. Bezprostředně po dodání a zavedení systému se začneme zabývat dalšími možnostmi jeho zlepšení a rozvoje. Technologie, operační zkušenosti i charakter hrozeb se průběžně vyvíjejí a u systému této složitosti nelze předpokládat, že zůstane po celou dobu životnosti beze změn.

Zkušenosti získané během zkoušek a následného provozu budou využívány k průběžnému rozvoji schopnosti SPYDERu. Podpora životního cyklu systému je součástí smlouvy s izraelskou stranou. Dokončení vojskových zkoušek proto není konec konec projektu, ale přechod do další etapy.