Jak informovalo slovenské ministerstvo obrany, první lety pod dohledem instruktorů mají v v letounech F-16 za sebou všichni čtyři slovenští armádní piloti, kteří v Arizoně přeškolení na nové letouny u tamějšího 162. stíhacího křídla absolvují.
Úplně prvním byl ale nadporučík Lukáš Kúdela. „Můj subjektivní názor je, že stíhací letoun F-16 je na pilotáž jednodušší než cvičné proudové letadlo T-38. I výkonnostně je to oproti letadlům, na kterých jsme dosud létali, velký rozdíl,“ popsal Kúdela své dojmy z prvního letu.
Prvních sedm stíhacích letounů F-16 dodá americký výrobce na Slovensko v roce 2023. Ve stejném roce by měla ukončit výcvik v USA i první skupina slovenských pilotů, kteří pak budou působit jako instruktoři. Zatím výcvik absolvují na starší verzi stroje F-16.
Dalších osm slovenských letců se na příchod nových letounů připravuje doma na Letecké základně Sliač. Aktuálně procházejí výcvikem na letounech L-39 Albatros a absolvují jazykové kurzy se zaměřením na zdokonalení anglického jazyka a letecké frazeologie. Poté budou také postupně vyslání na výcvik do USA.
O nákupu 14 kusů nejmodernější verze amerických stíhaček F-16 s označením 70/72 rozhodla slovenská vláda v roce 2018. Mají nahradit dosluhující stroje MiG-29 sovětské výroby.
Stíhačky F-16 kabinet tehdejšího premiéra Petera Pellegriniho upřednostnil před švédskými letouny JAS-39 Gripen, které používají i nejbližší sousedé - Česká republika a Maďarsko.
Nejnovější verze osvědčeného bojovníka
Verze Block 70/72 je přitom nejnovější variantou celosvětově rozšířeného letounu. Její výroba už běží v továrně Lockheedu v Greenville v Jižní Karolíně, úvodním uživatelem se stane Bahrajn, Slovensko je druhým zákazníkem, Za letouny včetně výcviku personálu, munice a dvouleté logistické podpory Slovensko zaplatí zhruba 1,6 miliardy eur, tedy v přepočtu přes 40 miliard korun. Jde tak o nejdražší modernizační projekt slovenské armády v novodobé historii země.
Proti starším verzím budou tyto stroje vybaveny například novou avionikou či výkonným radiolokátorem s aktivním elektronickým vychylováním paprsku AESA typu AN/APG-83.
Jde o klíčovou technologii, která vychází z radarů použitých u nejmodernějších stíhaček takzvané páté generace F-35 Lightning II a F-22 Raptor. Kromě vyššího výkonu, odolnosti proti elektronickému rušení a nižší ceně, nabízí vyšší spolehlivost a schopnost pracovat současně v režimech vzduch-země i vzduch-vzduch. Dokáže tak v jednu chvíli objevit, sledovat a identifikovat mnohem rychleji větší počet cílů na mnohem větší vzdálenosti a také detailně mapovat povrch země, což umožňuje přesnou identifikaci pozemních cílů - od protiletadlových systémů, přes tanky až po obrněnce a vozidla.
Nástupce albatrosu boduje. Nový L-39NG testovali slovenští letci |
Letoun disponuje i systémy pro elektronický boj, pokročilým bojovým datalinkem a vylepšeným digitalizovaným kokpitem s velkým ústředním displejem uprostřed. To umožňuje lepší orientaci pilota na bojišti a efektivnější použití zbraňových systémů.
V neposlední řadě je pak stroj ve standardu vybaven také automatickým systémem předcházejícím střetu se zemí GCAS. Ten v případě hrozící kolize se zemí, ať už pilot vinou vysokého přetížení ztratí vědomí nebo při manévrech v boji orientaci, dovede automaticky s využitím databáze detailních digitálních terénních map letoun zvládnout tak, aby ke srážce nedošlo a pilot mohl znovu převzít plnou kontrolu.
Kvůli blížícím se dodávkám prvních strojů muselo slovenské ministerstvo obrany začít s komplexní rekonstrukcí základny Sliač. Chce přitom zachovat i civilní část letiště.
