natoaktual.cz

Rozšiřování NATO

Vstup Finska a Švédska
do Severoatlantické aliance

  • natoaktual.cz
  • Zpravodajství
  • Informační centrum o NATO
  • nato.idnes.cz

  • Senát schválil vojenské mise do Nigeru a pro vyšetřování zločinů na Ukrajině

    30. března 2023  14:36,  aktualizováno  16:43
    Senátoři ve čtvrtek podle očekávání hladce schválili dvě zahraniční mise českých vojáků. Až 15 českých vojenských policistů se mají podílet na vyšetřování ruských válečných zločinů na Ukrajině a dvě desítek armádních instruktorů ze speciálních sil zamíří do afrického Nigeru.  

    Následky ruského ostřelování města Borodjanka, zhruba 50 kilometrů od centra Kyjeva | foto: @nexta_tv

    Mise podpořilo 67 ze 71 přítomných senátorů. Potřebný byl přitom souhlas nadpoloviční většiny všech členů horní komory. Proti byla pouze Daniela Kovářová (nezávislá). Zdrželi se Ladislav Václavec (ANO), Jaroslav Chalupský (za Svobodné) a Jana Zwyrtek Hamplová (za hnutí Nezávislí).

    Až patnáctičlenný tým vojenských policistů by se měl zapojit do vyšetřování válečných zločinů a zločinů proti lidskosti, kterých se Rusko dopouští na Ukrajině. S potřebným vybavením budou soudu k dispozici až do konce roku 2024. Působit budou buď přímo na Ukrajině, nebo případně i v centrále Mezinárodního trestního soudu (ICC - International Criminal Court) v nizozemském Haagu.

    „Probíhající konflikt na Ukrajině je provázen zjevnými válečnými zločiny a zločiny proti lidskosti. Je nepřípustné, aby tyto zločiny zůstaly nevyřešeny a pachatelé nepotrestáni,“ uvedla před senátory ministryně obrany Jana Černochová.

    Vyslaný tým nebude působit ve prospěch ICC v zahraničí nepřetržitě, má se jednat o několik nasazení v kalendářním roce, každé po dobu zhruba 4 až 6 týdnů. Počet nasazení týmu se bude odvíjet od konkrétních požadavků ICC a možností resortu obrany. Předpokládané náklady by měly činit 12,4 milionu korun letos a 17,2 milionu korun v roce 2024.

    ICC chce stíhat za válečné zločiny minimálně ve dvou kauzách. První se týká obvinění, že Rusko uneslo ukrajinské děti a dospívající a poslalo je do převýchovných táborů na ruském území. Kvůli tomu před dvěma týdny ICC vydal zatykač na ruského prezidenta Vladimira Putina a na zmocněnkyni Kremlu pro práva dětí Mariji Lvovovou-Bělovovou. Podle druhého obvinění ruská armáda úmyslně cílí na ukrajinskou civilní infrastrukturu včetně vodních zdrojů a elektráren ležících daleko od fronty.

    Vyšetřování válečných zločinů na Ukrajině formálně začalo v březnu 2022, kdy 40 smluvních stran tzv. Římského statutu, na jehož základě ICC vznikl, podalo oznámení o páchání zločinů podle mezinárodního práva.

    Podle senátora pavla Fischera Rusko naprosto pošlapalo mezinárodní závazky a Ukrajině je třeba pomoci. „Pomoci obnovit autoritu vlády práva, pomoci dát občanům naději na spravedlnost,“ uvedl. Vyslání vyšetřovatelů je proto podle něj zásadní, aby mohl být objasněny ty nejhorší zločiny. 

    Jde tak o pomoc nejenom Ukrajině, ale i samotnému Rusku, aby nemělo v čele v budoucnosti válečné zločince. „Jedině tehdy, když ztotožníme místo činu, oběť, okolnosti, za kterých byla zavražděna, vražednou zbraň nebo stopy vedoucí k pachatelům, jedině tehdy můžeme Ukrajině a vůbec Evropě pomoci k nastolení autority mezinárodního práva. A za oběti se postavit,“ dodal.

    Elitní bojovníci mají cvičit a radit

    V Nigeru mají příslušníci speciálních sil mají působilt jako instruktoři a poradci při budování tamních obranných kapacit do konce roku. Vojáci mají sbírat informace, mapovat situaci a na základě toho bude možné dospět k rozhodnutí, jaké další angažmá v Nigeru by bylo přínosné. Mise, jejímž podnětem byla žádost nigerského prezidenta, má stát 162 milionů korun.

    Země patří mezi nejchudší, ale zároveň nejstabilnější státy takzvaného Sahelu. „Pokud chceme potírat migrační vlny, pokud chceme bojovat proti terorismu, pokud chceme, aby skutečně i ČR působila v této oblasti, je toto ten nejlepší možný způsob,“ řekla k misi Černochová.

    České speciální síly donedávna v oblasti Sahelu působily v Mali v rámci protiteroristické operaci Barkhane, která byla ukončena. Současní malijští představitelé, kteří jsou propojeni s Ruskem, podle ministerstva obrany odmítli působení západních vojenských sil v zemi.

    Podle senátora Fischera jde v případě Sahelu a tedy i Nigeru o rozsáhlá území, ve kterých státy ztrácejí svoji schopnost, autoritu hlídat a zabezpečovat základní funkce státního uspořádání jako takového. 

    „Hranice států přestávají mít význam, nikdo je nedokáže hlídat. Ke slovu přichází migrace, ozbrojený zločin, obchodování s lidmi a obrovské nebezpečí, které z toho plyne,“ uvedl.

    Bezpečnost Evropy podle něj vyžaduje, aby evropští spojenci Afriku neopouštěli, ale byli v regionu přítomni nejenom vojensky, ale také politicky a rozvojovými programy. Jen tak bude západní společenství schopné vědět, co se v oblasti skutečně děje, včetně rostoucího vlivu Číny nebo Ruska.

    „Jak známo, tak právě Wagnerova skupina, neslavně proslulá děsivými válečnými zločiny na území Ukrajiny, v řadě afrických států dneska působí a vytlačuje každého, kdo by tam chtěl v souladu s mezinárodním právem působit,“ dodal.

    inc natoaktual.cz

    Barista i záchranář u kanónu

    Říjen 2019

    Poprvé v historii nechala armáda záložáky pálit z kanónů ostrými

    Dny NATO v Ostravě

    Září 2019

    Dny NATO navštívilo 220 tisíc lidí, ukázaly i nové vrtulníky pro armádu.

    Továrna na instruktory

    Červenec 2019

    Britský poradní tým s pomocí Čechů vyškolil už přes 9 500 vojenských instruktorů.

    Mraky prachu, vedro a léčky

    Červen 2019

    Jak vypadá příprava českých vojáků na misi v africkém Mali.

    Partneři portálu

    NATO PDD iDnes.cz Newton Media