Přijetí Švédska schválil Senát jednomyslně hlasy všech 66 přítomných senátorů. Pro členství Finska hlasovalo 64 ze 65 přítomných.
„Souhlasem a ratifikací Severoatlantické smlouvy pro Švédsko a Finsko my významně zvýšíme nejen bezpečí ČR, ale bezpečí celého prostoru, protože významně posílí obrana aliance demokratických a svobodných zemí,“ uvedl předseda Senátu Miloš Vystrčil.
Oba severské státy o vstup do Aliance požádaly počátkem července kvůli ruské invazi na Ukrajinu. „Zejména na severu uzavřeme tu roztříštěnou, zatím roztříštěnou obrannou strukturu, kterou tam NATO má,“ dodal Vystrčil.
Podle ministra pro evropské záležitosti Mikuláše Beka je přijetí severských zemí zcela v zájmu České republiky. Připomněl, že Finsko a Švédsko dusí patřily mezi nejbližší partnery NATO a splňovaly podmínky členství v Alianci včetně moderních a kvalitně vyzbrojených armád. „Jejich přistoupení k NATO je všeobecně vnímáno jako posílení a vyztužení jeho schopností v důležitém strategickém regionu severu Evropy a Baltského moře,“ dodal.
Severská síla. NATO získá členy se strategickou polohou a totální obranou |
Senátor Pavel Fischer upozornil, že Finsko a Švédsko nejsou jenom spotřebitelem nebo konzumentem bezpečnosti, ale jsou velmi významnými přispěvateli.
„To, co je pro nás velmi zajímavé v případě Finska, je mimořádně fyzická a psychologická odolnost, resilience, kterou ve Finsku rozvíjejí, udržují velké zásoby paliva, potravin, léků,“ konstatoval. Jako další příklad odolnosti společnosti jmenoval například finské školství, kde se žáci už velmi brzy učí rozvíjet kritické myšlení a rozeznávat informace od dezinformací a pravdu od lži nebo manipulace.
„Obě dvě země, přestože byly neutrální, tak investovaly dlouhodobě do své obranyschopnosti způsobem, který bychom si mohli vzít za příklad. A nejenom my, i celá řada dalších členských zemí Severoatlantické aliance,“ dodal.
Premiér Petr Fiala, který na dálku senátorům poděkoval, očekává ve Sněmovně podobně hladký průběh hlasování. „Pevně doufám, že ratifikační proces proběhne hladce ve všech zemích Aliance,“ vzkázal na twitteru s tím, že by poslanci měli vstup Švédska a Finska do NATO projednat koncem srpna.
Děkuji senátorům, že hlasovali pro přijetí Finska a Švédska do Severoatlantické aliance.
Ve Sněmovně očekávám podobně hladký průběh hlasování. Pevně doufám, že ratifikační proces proběhne hladce ve všech zemích aliance a naši severští přátelé se stanou již brzy členy @NATO.
Přístupové protokoly jsou formálně mezinárodními smlouvami prezidentského typu. Obě parlamentní komory dávají souhlas s ratifikací, kterou představuje následný podpis prezidenta.
Aby se obě země staly členy, musí přístupové dokumenty ratifikovat všech 30 aliančních států. Zatím je schválilo 23 členských zemí NATO. Naposledy v úterý proces dokončily Spojené státy.
Na souhlas s přijetím čekají severské země kromě Česka také ještě ve Španělsku, Portugalsku, na Slovensku, v Řecku, Maďarsku a v Turecku.
Ankara přitom ratifikaci podmiňuje splněním svých požadavků. Turecký prezident Erdogan nedávno pohrozil Stockholmu a Helsinkám, že nenechá v parlamentu ratifikovat jejich žádost, pokud Ankaře nevyhoví s žádostí o vydání až sedmi desítek lidí, které chce Turecko postavit před soud za údajnou spolupráci nebo členství v teroristických organizacích.
Ankara se odvolává na společné memorandum, které představitelé Turecka, Švédska a Finska podepsali na nedávném summitu NATO v Madridu na konci června a které fakticky odblokovalo pozvání obou skandinávských zemí do Aliance. V dokumentu se trojice zemí zavázala k větší spolupráci proti terorismu.
All 30 current allies need to ratify an amended @NATO treaty for and to join the Alliance.
So far...
Approved
Upcoming
Learn more with our new NATO ratification tracker: ➡️ https://t.co/u6fkfg7YGF https://t.co/Z6nlKgE7q4
