„Posílíme naše povědomí o situaci ve vesmíru, budeme lépe chránit naše satelity, a to i aktivním způsobem,“ prohlásil Macron o víkendu v projevu k armádním představitelům. Macron označil „obnovené zvýšené vojenské úsilí“ ve vesmíru za skutečný problém národní bezpečnosti. Nejmenoval ale žádné konkrétní země.
Nové velitelství má začít fungovat už v září. Podle ministryně obrany Florence Parlyové bude mít na počátku asi 200 osob a bude sídlit v Toulouse. Podrobností má šéfka francouzské obrany zveřejnit v nejbližších dnech poté, co vláda rozhodne o nových investicích pro francouzský vesmírný program.
NATO vstupuje do vesmíru. Chce chránit satelity svých členů a spojenců |
Paříž nedávno přijala svou vesmírnou strategii do roku 2025. V armádním rozpočtu je pro ni vyčleněno až 3,6 miliardy eur. Týká se především obnovy a zabezpečení francouzských pozorovacích a zpravodajských satelitů i vojenských komunikačních družic, vypuštění nových monitorovacích družic a modernizaci systému radarového dohledu nad satelity.
„Viděli jsme, že se vesmír se stal prostorem konfliktu... Kolem Země je zhruba 1 500 satelitů, za deset let jich bude 7 000 a tyto satelity jsou stále více vnímány jako objekty, které je možné špehovat nebo převzít,“ varovala Parlyová.
Deklarovaný zvýšený zájem Francie o posílení vojenské připravenosti ve vesmíru je podle analytiků reakcí na aktivity USA, Číny a také Ruska. Paříž například loni obvinila Rusko, že se ve vesmíru pokusilo v roce 2017 zachytit vysílání francouzsko-italského satelitu Athena-Fidus, který armády obou zemí používají k zabezpečené komunikaci.
Jen před dvěma týdny schválily země NATO svůj první program vesmírné politiky. Měl by zatím zastřešovat opatření k ochráně satelitů členských zemí i spojenců, kriticky důležitých pro komunikaci, navigaci, včasné varování i sledování.
„Neplánujeme militarizovat vesmír, ale tento prostor je nesmírně důležitý pro to, co se děje na Zemi. Pro komunikaci, pro navigaci, velení a řízení, pro sledování sil, pro včasné varování při odpálení raket,“ uvedl šéf NATO Jens Stoltenberg.
Oznámení francouzských aktivit i program Aliance zároveň zapadají do plánů amerického prezidenta Donalda Trumpa na vytvoření nových amerických vesmírných sil, které před časem ohlásil. Mají být na stejné úrovni jako letectvo, námořnictvo, pozemní síly a námořní pěchota a čítat až 20 tisíc vojáků.
Francie v současnosti provozuje více jak desítku vojenských satelitů. Je přitom považována za jedinou evropskou zemi, schopnou vypustit do vesmíru objekty vlastními silami. A to především díky kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně a programu nosných raket Ariane.