Podle Rutteho bezpečnostní situace v Evropě nevypadá dobře a turbulentní prostředí to neustále dokazuje. „Z Bruselu trvá cesta na Ukrajinu jeden den. Tak blízko padají ruské bomby a létají íránské drony. A ne o moc dál bojují severokorejští vojáci. Každý den tato válka způsobuje další zkázu a smrt,“ prohlásil Rutte v prvním velkém projevu v čele NATO na akci Carnegie Europe v Bruselu.
Připomněl, že každý týden je ve válce na Ukrajině zabito nebo zraněno na 10 tisíc lidí na všech stranách. Od února 2022, kdy Rusko na Ukrajinu vtrhlo, to představuje už milion lidí.“Putin se snaží vymazat Ukrajinu z mapy. Snaží se zásadně změnit bezpečnostní architekturu, která po desetiletí udržovala Evropu v bezpečí. A snaží se rozdrtit naši svobodu a způsob života,“ poznamenal.
„Nebezpečí se k nám řítí plnou rychlostí. Nesmíme se dívat jinam. Musíme tomu čelit. To, co se děje na Ukrajině, se může stát i zde“.
Mark Rutte, generální tajemník NATO
Vzorec agrese Ruska není podle něj nový. Rutte připomněl válku v Gruzii nebo anexi Krymu. „Ale příliš dlouho jsme nejednali. Kolik dalších probuzení potřebujeme?“ uvedl.
Varoval, že ruská ekonomika se proměnila ve válečnou mašinerii a příští rok ruské vojenské výdaje budou činit 7 až 8 procent HDP Ruska. Moskva se podle něj připravuje na dlouhodobou konfrontaci nejen s Ukrajinou, ale s celým Západem.
Svědčí o to podle jeho slov ruské nepřátelské akce proti spojeneckým zemím. Od kybernetických útoků na obou stranách Atlantiku, přes pokusy o atentáty na britské a německé půdě a výbuchy v muničním skladu v Česku, až po vyzbrojování migrantů nelegálně přecházejících do Polska, Lotyšska, Litvy a Finska.
„Nejsou to jen ojedinělé incidenty. Jsou výsledkem koordinované kampaně s cílem destabilizovat naše společnosti a odradit nás od podpory Ukrajiny. Obcházejí naše odstrašení a přivádějí přední linii k našim předním dveřím. Dokonce i do našich domovů,“ upozornil.
Vyzval evropské spojence, aby více investovali do obrany. Podotkl, že i přes prokazatelně vyšší výdaje v posledních letech Aliance stále vynakládá mnohem méně než za takzvané studené války se Sovětským svaze a to i přesto, že hrozby pro západní svobodu a bezpečnost jsou stejně velké – ne-li větší.
„Během studené války utráceli Evropané na obranu mnohem více než 3 % svého HDP. S touto mentalitou jsme vyhráli studenou válku. Výdaje klesly po pádu železné opony. Svět byl bezpečnější. To už ale není,“ řekl.
Spojenci podle něj nejsou připraveni na to, co Evropu čeká za čtyři nebo pět let. „Nebezpečí se k nám řítí plnou rychlostí. Nesmíme se dívat jinam. Musíme tomu čelit. To, co se děje na Ukrajině, se může stát i zde,“ dodal.
Vyzval, aby vlády členských zemí daly obrannému průmyslu velké zakázky a dlouhodobé smlouvy, které potřebují k rychlé produkci většího počtu lepších zbraňových systémů. A vyzval k rychlému zavádění nejpokročilejších technologií. Spojenecké země by podle Rutteho měly přijmout určité riziko a investovat do inovací.
Přijetí rizika podle šéfa NATO ovšem vyžaduje, aby vlády změnily zastaralá pravidla pro zadávání veřejných zakázek a přehodnotily své podrobné národní požadavky. S milionem obětí na evropském prahu podle jeho slov není možné ztrácet čas.
Jako příklad zmínil nákupy obrněných transportérů. „Jedna země potřebuje mít zadní dveře otevírané doleva.
Další potřebuje, aby se otevírala doprava. A třetí potřebuje, aby se otevírala nahoru. Takto definujeme své potřeby a priority, zvláště když je důležitý čas? To se musí změnit!“ prohlásil.