„Západní zbrojní podpora je zásadní pro schopnost Ukrajiny bránit se proti ruské agresi a je jediným nejdůležitějším faktorem, který ovlivní průběh války v roce 2025,“ uvádí v nové zprávě norská vojenská rozvědka NIS (Etterretningstjenesten).
Rusko má sice podle hodnocení zpravodajců ve válce „navrch“, ale nepodařilo se mu uskutečnit zásadní průlom. Bude proto intenzivně vyvíjet tlak na Západ a snažit se západní země odradit od další pomoci Kyjevu.
Bude k tomu intenzivně využívat sabotáže, fyzické i v kyberprostoru, a hrozit svým jaderným arzenálem, tvrdí norská vojenská rozvědka. Připouští, že takové způsoby jednání do jisté míry svědčí o tom, že je Moskva ochotna se postavit Západu, ale zároveň by se ráda vyhnula přímé vojenské konfrontaci s NATO.
Ukrajina stáhla nepoměr dělostřelecké palby na 2:1. Česko chystá další pomoc |
A norští zpravodajci také potvrzují, že v pomoci Kyjevu je naprosto zásadní vytrvalost. „Pokud by se západní zbrojní podpora zvýšila a Ukrajina uspěla v obtížném úkolu udržet si přístup k dostatečnému množství bojujícího personálu, mohla by se válka v roce 2026 naklonit ve prospěch Ukrajiny,“ předpokládá NIS.
Zároveň varuje, že pokud by k tomu došlo, Rusko by v reakci bylo ochotné podstoupit větší riziko a do boje proti západním podporovatelům Ukrajiny by nasadilo podstatně širší škálu prostředků včetně sabotážím přímo na dodávky zbraní či munice pro ukrajinské obránce nebo subverzním akcím proti západní kritické infrastruktuře.
"Norway is in a significantly more demanding security situation", says head of the Norwegian Intelligence Service, Vice Admiral Nils Andreas Stensønes. This morning, he presented Focus, the service's annual threat assessment. Read the assessment here: https://t.co/kNftiBLtpn
Ruské zpravodajské a bezpečnostní služby podle NIS v roce 2024 rekrutovaly Evropany prostřednictvím digitálních platforem a nabízely jim platby za provedení konkrétních a postupně čím dál závažnějších sabotáží. „Řada žhářských útoků a vandalismu po celé Evropě byla součástí rozsáhlého, koordinovaného ruského úsilí odradit a sabotovat západní zbrojní podporu Ukrajině,“ uvádí se ve zprávě.
Ruské tajné služby rovněž využívají umělou inteligenci a internet k šíření protizápadních narativů a povzbuzování extremistů, například v souvislosti s kontroverzními mediálními příběhy. Účelem je rozvrátit a podnítit nepokoje v západních zemích. „Ruská chuť riskovat se může dále zvýšit, pokud se válka vyvine ve prospěch Ukrajiny,“ upozorňuje NIS.
Moskvě docházejí zdroje
Před iniciativami k „rychlému ukončení války“ v čele s proklamacemi amerického prezidenta Donalda Trumpa zpravodajci varují, že ukončení války za ruských podmínek by jen posílilo víru Moskvy ve vojenskou sílu jako nástroj zahraniční politiky a mohlo by ji povzbudit k dalším útokům jinde. „Státy, které se nacházejí blízko ruských hranic a nejsou členy NATO, jsou vůči vojenskému nátlaku Moskvy nejzranitelnější,“ konstatuje NIS.
Tři roky války podle norských zpravodajců vyčerpaly Moskvu více, než původně předpokládala. Ačkoliv Rusko tvrdí, že jeho ekonomika je silná a že se dobře s válkou a jejími dopady vyrovnává, realita je velmi odlišná. Ruská ekonomika je pod velkým tlakem a stává se stále zranitelnější. Válka ji výrazně oslabila a Moskva financuje své válečné úsilí vyčerpáváním jiných rozpočtových sektorů, které jsou základem životní úrovně obyvatelstva.
Ruské zásoby tanků a obrněnců ze sovětských časů rychle mizí. Vystačí možná rok |
Kreml se to podle NIS snaží skrýt jak před ruským lidem, tak před okolním světem tím, že veřejnosti odpírá přístup k makroekonomickým údajům. Po očištění o inflaci je vývoj ruského HDP (hrubého domácího produktu) dokonce už negativní a jeho ekonomika je v recesi. Současná rozpočtová politika země je proto neudržitelná a riziko hospodářské destabilizace narůstá.
„Přestože má Rusko ekonomický prostor pro udržení války v roce 2025, počínaje rokem 2026 roste riziko, že válečnému úsilí bude bránit nedostatek finančních prostředků,“ předpokládá norská rozvědka. Ruské úřady sice mohou získat finance na válku zvýšením daní pro obyvatelstvo, elitu a hlavní exportéry a přesunem dalších rozpočtových položek; to však s sebou ponese vysoké riziko domácí nestability.
Ruské cíle zůstávají stejné
Celkové cíle Ruska na Ukrajině zůstávají podle zpravodajců nezměněny. Územní ambice zahrnují minimálně čtyři anektované oblasti Luhansk, Doněck, Záporoží a Cherson a v dlouhodobém horizontu pravděpodobně zahrnují také Charkovskou oblast a ukrajinské pobřeží Černého moře. „Politickou ambicí Moskvy je, aby Ukrajina zůstala mimo NATO, postrádala jakékoli věrohodné západní bezpečnostní záruky a podléhala ruské sféře vlivu,“ uvádí se ve zprávě.
Aby toho dosáhlo, snaží se Rusko vojensky vyčerpat Ukrajinu a způsobit zemi tak vysoké ztráty na civilním obyvatelstvu, že ukrajinská vláda „bude donucena jednat o míru za ruských podmínek“.
Zpravodajci v hodnocení konstatovali, že se loni válka do jisté míry vyvíjela ve prospěch Ruska a jeho územní kontrola nad ukrajinským územím se zvýšila o přibližně 3 400 kilometrů čtverečných. „Jedná se o oblast o něco menší než norské hrabství Østfold. Rusku se nepodařilo převést tuto iniciativu do většího průlomu a každý měsíc ztratilo desítky tisíc vojáků, aby dosáhlo tohoto okrajového územního postupu,“ poznamenává NIS.
Připomíná zároveň, že Rusko má přibližně 1 150 000 aktivních vojáků a až 22 milionů lidí ve vojenském věku. Kreml tak má stále dobré předpoklady pro nábor a mobilizaci vojenského personálu a pravděpodobně si udrží dostatečný příliv nových vojáků po celý rok 2025. Trend upřednostňování kvantity nad kvalitou bude na frontě pokračovat.
Nasazení severokorejských vojáků především v ruské Kurské oblasti od loňského podzimu pak norská vojenská rozvědka označila za zanedbatelné a mělo jen poněkud zmírnit nedostatek ruských sil v určitých frontových sektorech. „Počty severokorejských vojáků na evropské půdě mají prozatím především politický význam a musely by se prudce zvýšit, aby se v nějakém významném rozsahu snížilo nasazení ruských vojáků,“ uvádí se v dokumentu.
Hrozbou je Severní flotila
Ačkoliv ruské námořní síly čelí prohlubující se propasti mezi ambicemi a zdroji, ruská Severní flotila zůstává podle hodnocení norské vojenské rozvědky významnou hrozbou.
Velení flotily na jednu stranu upřednostňuje provádění jen nezbytné údržby před operačními úkoly a potíže v loděnicích zapříčiňují nedodělky zhoršující schopnost mnoha stárnoucích plavidel, na straně druhé ale flotila postupně přijímá do výzbroje nová plavidla včetně víceúčelových ponorek a moderních fregat.
Ruské plány na zvýšení vojenské přítomnosti na severu Evropy
V roce 2025 bude mít ruská Severní flotila tři moderní víceúčelové ponorky třídy Severodvinsk a tři moderní fregaty vyzbrojené hypersonickými střelami Zirkon. „Extrémně vysoká rychlost střel je pro systémy protivzdušné obrany velmi obtížně zachytitelná,“ upozorňuje NIS s tím, že ruské strategické ponorky, vyzbrojené řízenými střelami, se pravidelně pohybují blízko norských námořních hranic.
A situace je podobná také s ruskými strategickými bombardéry, které ruské velení nechalo přemístit na letecké základny na poloostrově Kola, aby snížilo jejich zranitelnost vůči ukrajinským útokům. „Letouny zde zůstanou po celý rok 2025. Budou primárně provádět útoky řízenými střelami na Ukrajinu, ale také létat na západ směrem k Evropě a na sever k USA, aby odstrašily NATO,“ předpokládá norská rozvědka.
Na uskutečnění avizovaných ambiciózních plánů na posílení své vojenské přítomnosti na Dálném severu včetně blízkosti finských a norských hranic ovšem momentálně nemá Moskva kapacity, protože e válka má nejvyšší prioritu.
V blízkosti norských hranic by Rusko chtělo rozšířit několik brigád do divizí a založit nový armádní sbor, který má být dislokován v Karélii. „Rusko bude mít malou šanci na uskutečnění těchto plánů, dokud válka bude pokračovat se současnou intenzitou. Moskva může tyto plány plně realizovat nejdříve pět až deset let poté, co válka na Ukrajině skončí,“ konstatuje norská rozvědka.
tisknout