„Ruské ztráty dosáhly úrovně, kdy je obtížné je současným způsobem kompenzovat,“ konstatovala estonská vojenská rozvědka v nejnovější situační zprávě.
Zpravodajci ale upozorňují, že dosavadní ruské akce v ukrajinské válce už mnohokrát ukázaly, že si Moskva závažné strategické chyby nechce přiznat a může ve válce pokračovat i za cenu extrémních ztrát.
Nevylučují přitom možnost, že se v této situaci Kreml může připravovat na další mobilizaci a v případě jejího vyhlášení pak ohrozit i pobaltské státy včetně Estonska.
Rusko hledá slabiny, je to závod s časem, shodují se generálové i stratégové |
Rusko podle údajů ukrajinského generálního štábu ve válce přišlo už o více jak 1,3 milionů vojáků (zraněných či zabitých). A snahy doplňovat rychle invazní síly tempem 30 tisíc vojáků měsíčně se pomalu vyčerpaly nebo se brzy vyčerpají, tvrdí estonští zpravodajci.
Mobilizace tak může být řešením situace, ale má svá úskalí. „Úspěch Ruska ve válce proti Ukrajině není v tomto případě zaručen, pravděpodobné velké ztráty mohou zvýšit vnitřní napětí, sníží se počet pracovních sil atd.,“ konstatovali zpravodajci.
Na druhou stranu ale není podle nich žádným tajemstvím, že Moskva ráda eskaluje situaci do maximální možné míry, aby pak následně „uvolila“ k deeskalaci za podmínek výhodných pro sebe.
Otázku, zda jsou v současné situaci obavy z nějakého byť omezeného ruského útoku na některou například z pobaltských republik oprávněné, nechává estonská vojenská rozvědka otevřenou. Zahájení další války ze strany Ruska podle expertů vyžaduje splnění celé řady podmínek, včetně času a dodatečného úsilí k přípravě.
„Estonsko i spojenci v NATO si jsou plně vědomi všech těchto okolností a možností a naše každodenní kolektivní práce je zaměřena na identifikaci vznikajících hrozeb, prevenci nové války a na to, abychom byli v každém případě připraveni na veškerý vývoj událostí,“ uvedli zpravodajci.
Upozornili, že v této situaci by se ovšem nemělo podceňovat a zpochybňovat úsilí všech spojenců o navýšení investic do obrany, jako jeden argumentů odstrašení. „Ať už se v Kremlu honí jakékoli myšlenky,“ podotýká estonská rozvědka.
Gerasimov zveličuje úspěchy
Boje na ukrajinské frontě se v posledních dnech podle zpravodajců zintenzivnily. Průměrně docházelo ke 172 bojovým střetům denně. Nejintenzivnější boje se soustředí ve směru Pokrovsk a Kosťantynivka v Doněcké oblasti, Huljajpole v Záporožské oblasti, Oleksandrivka v Dnipropetrovské oblasti a Kupjansk v Charkovské oblasti.
Ruské jednotky postupovaly v Doněcké oblasti směrem na Slovjansk a v Sumské oblasti. Náčelník ruského generálního štábu Valerij Gerasimov sice prohlásil, že ruská vojska dobyla celou Luhanskou oblast a že Rusko jen v březnu a dubnu letošního roku dobylo 700 kilometrů čtverečných ukrajinského území. Podle zpravodajských informací ale nejsou jeho tvrzení pravdivá. Ruské jednotky za zhruba šest posledních týdnů dosáhly výrazně menšího pokroku, než Gerasimov tvrdí.
Rusko není na mír ještě připraveno! Kreml válku potřebuje za každou cenu |
Ukrajinské síly na druhou stranu podnikly řadu protiútoků v Sumské, Charkovské, Doněcké a Záporožské oblasti. A Ukrajina rovněž pokračuje v systematickém ničení podniků a infrastruktury ruského palivového průmyslu.
Zasaženy byly ropné rafinerie v Krasnodarském kraji a Samarské oblasti, přístavní ropné terminály v Krasnodarském kraji a Leningradské oblasti, sklady pohonných hmot na okupovaném Krymu a v Samarské oblasti nebo čerpací stanice pohonných hmot v Krasnodarském kraji. Podle odhadů bylo Rusko nuceno v dubnu snížit produkci ropy o tři až čtyři procenta v porovnání s průměrnou úrovní produkce v prvním čtvrtletí roku.
On April 22, operators of @1usc_army struck a Russian FSB command post and unit deployment site.
Planned by the USF Deep Strike Center, in coordination with @azov_media. https://t.co/xGWhx8wqE7
Ukrajinské údery dlouhého doletu cílily také na průmyslové podniky v Rostovské a Saratovské oblasti, energetickou infrastrukturu v Belgorodské oblasti a vojenské cíle na Krymu.
Zintenzivnění ukrajinských úderů na ruské strategické cíle se už odráží i v prohlášeních a činech ruských místních samospráv. Například guvernér Leningradské oblasti Aleksandr Drozděnko označil region za „frontovou linii“ a v současné době tam formuje mobilní skupiny protivzdušné obrany, které mají chránit důležité cíle. Válka se tak začíná dotýkat stále více obyčejných Rusů.
Ruská Achillova pata? Zničte most a ruská mašinerie se rozpadne, radí experti |
Ukrajina zároveň pokračuje v kampani hloubkových úderů na ruské týlové oblasti a logistické uzly, aniž by zatím došlo ke znatelnému zpomalení tempa. Ukrajinské údery se zaměřují na muniční sklady, palivová zařízení a tranzitní centra, aby narušily tok materiálu dříve, než se dostane na frontu.
„Vojenské dopady těchto úderů se pravděpodobně projeví postupně. Každý úspěšný ukrajinský úder zvyšuje napětí v ruském válečném úsilí, přispívá ke zpožděním v doplňování zásob, snižuje rychlost dělostřelecké palby a zvyšuje zátěž na již tak napjaté logistické linie,“ konstatoval analytik Can Kasapoğlu z amerického Hudson Institute.
Chtějí zlomit odolnost Ukrajiny
Rusové zase na Ukrajinu během uplynulého týdne vyslali téměř 1 800 útočných dronů a 50 raket. Cílem leteckých úderů je nadále ukrajinská energetická, dopravní, průmyslová a civilní infrastruktura.
Útoky vedly k rozsáhlým výpadkům v několika ukrajinských oblastech a ukrajinské vedení má obavy, že by Rusko mohlo začít útočit na vodovodní systémy ve velkých ukrajinských městech, aby zhoršilo humanitární situaci. „Vzhledem ke snaze ruského vedení vytvořit na Ukrajině rozsáhlou humanitární krizi by se tato možnost neměla podceňovat,“ varovala estonská vojenská rozvědka.
Russia has struck the main railway station in Kryvyi Rih. There is currently no information regarding casualties. https://t.co/RJn8iy0EQY
Rusko mezitím také zesílilo údery na ukrajinskou železniční síť ve snaze omezit strategickou mobilitu země. Noční údery na železniční depo v jižním Záporoží nejsou náhodné a ojedinělé akty násilí, ale součást úmyslné kampaně narušující strategicky důležitou ukrajinskou síť.
Železnice totiž funguje jako tepna válečného úsilí Ukrajiny. Přesouvají se po ní vojáci na frontu, vlaky jsou evakuováni civilisté z nebezpečných zón a železnice drží ekonomiku přepravou obilí, paliva a průmyslového zboží. Útoky na železniční infrastrukturu se tak snaží Rusko narušit odolnost Ukrajiny.
Nedostatek personálu samozřejmě pociťuje také ukrajinská obrana. Zajímavé je proto podle analytiků sledovat ukrajinské snahy o rychlé zavádění nejmodernějších pozemních systémů z co nejmenším podílem lidské obsluhy. Ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fjodorov nedávno oznámil plány na nasazení robotických systémů prakticky ve všech logistických aktivitách na frontě.
Ministerstvo obrany plánuje v první polovině roku 2026 pořídit 25 000 bezosádkových pozemních vozidel (UGV), což je více než za celý loňský rok. Ukrajinská agentura pro zadávání obranných zakázek již podepsala 19 kontraktů v hodnotě 11 miliard ukrajinských hřiven (přes 5,2 miliardy korun). Jen během března provedly ukrajinské jednotky s využitím UGV více než 9 000 dílčích misí.
tisknout 
