Za celý červenec Rusové obsadili jen zhruba 36–38 kilometrů čtverečních ukrajinského území, konstatovala estonská vojenská rozvědka ve své nejnovější situační zprávě. A to je zhruba patnáctkrát méně než za stejné období vloni (564 km² ).
A ruské ztráty byly přitom za uplynulý měsíc ohromné, když bylo podle údajů estonských zpravodajců zabito nebo zraněno 42 860 ruských vojáků. To je o 29 procent více než v červenci loňského roku (33 220 vojáků).
„Souhrnně lze vidět, že postup ruských ozbrojených sil byl ve srovnání s červencem loňského roku mnohem pomalejší, Rusko zaplatilo velmi vysokou cenu za každý dobytý kilometr čtvereční a stále se mu nepodařilo dobýt Donbas,“ uvedli estonští zpravodajci.
Magyar says USF struck 102 targets in 48 hours, including an FSB base in Kherson region and 10 more power nodes. Operation Crimean Switch has now hit 211 energy targets since July 1st. Also took out 6 shadow fleet ships, fuel depots and radar systems. https://t.co/vG6pbpLA2s
Neúspěchy na frontě, houževnatý odpor Ukrajiny a stále rostoucí tlak na ruskou ekonomiku podle rozvědky mohou ovlivnit ruské nejvyšší vedení k vyhlášení další vlny mobilizace. Ostatně Moskva už k ní podnikla právní a organizační kroky, když ruské úřady zveřejnily dokumenty o přípravě, provádění a organizaci. Ruské firmy a instituce nabírají specialisty na mobilizaci a v médiích se také objevila tvrzení, že Kreml zvažuje její vyhlášení bezprostředně po parlamentních volbách 20. září.
„Mohlo by to změnit rovnováhu sil na frontě jasně ve prospěch Ruska a zvýšit tlak na ukrajinské jednotky během podzimu, kdy se kvůli povětrnostním podmínkám snižuje účinnost dronů a větší roli začíná hrát jiná průzkumná a palebná síla,“ nastínili analytici.
Mobilizace by podle nich přitom mohla zahrnovat ve větší míře i doplnění ruských jednotek dislokovaných na ruském území, což by mohlo v širším smyslu ovlivnit i bezpečnostní situaci v sousedství Ruska, tedy zvýšení hrozeb například pro pobaltské republiky nebo Polsko.
Zpátky do roku 2002
Je to přesně 45 dnů od chvíle, kdy Ukrajina spustila rozsáhlou nátlakovou akci s cílem přinutit ruské vedení k zahájení věcných mírových rozhovorů do začátku zimy. Nejviditelnější součástí operace jsou údery na ruské strategické a vojenské cíle jak na okupovaných územích, tak hluboko uvnitř ruského území, především pak na infrastrukturu pro zpracování ropy a plynu.
Pětina ruských rafinerií je mimo, hlásí estonská rozvědka a varuje před odvetou |
A výsledky jsou podle analytiků mrazivé. Zvláště v případě ropného průmyslu, který pro Rusko představuje jeden z klíčových zdrojů pro další financování své války.
Ukrajinské údery totiž během relativně krátkého časové období měsíce a půl srazily ruskou ropnou infrastrukturu o dekády nazpět. „Útoky na ropné rafinerie a infrastrukturu snížily do začátku srpna schopnost Ruska zpracovávat ropu na nejnižší úroveň od roku 2002,“ uvedli zpravodajci ve svém hodnocení.
Zasaženy byly také sklady, letiště, přístavy, lodní doprava a desítky dalších vojenských cílů. Útoky způsobily Rusku značné škody a drtivá většina subjektů v rámci Ruska už pocítila nedostatek pohonných hmot. Benzin a motorová nafta nejsou na některých místech k dispozici vůbec a výpadky proudu někdy trvaly pět až deset dní. Problémy se zásobováním palivem a dodávkami elektřiny jsou obzvláště akutní na dočasně okupovaném Krymu. Ukrajinské síly tam zasáhly během měsíce na 190 energetických zařízení.
❗️Ukrainian AN-196 Liutyi long-range drones struck the 158,000 m² Wildberries logistics hub in Yekaterinburg, Sverdlovsk Oblast, around 1,700 km from Ukraine’s border. At least two impacts were reported, and a fire broke out inside the warehouse complex. Another drone was https://t.co/RjTowArt0I
Prakticky každodenní rutinou jsou pak přesné údery na sklady největší ruské internetové obchodní platformy Wildberries, přes kterou proudí vojenské vybavení a výstroj ruským jednotkám. Ukrajině se podařilo jen během července zasáhnout už dvacítku obřích skladišť se zbožím v osmi ruských regionech a Tatarstánu.
Raketové útoky zesilují
Ukrajina i nadále potřebuje naléhavě pomoc v protivzdušné obraně k ochraně klíčových zařízení i obyvatel. Rusko se snaží využít jakoukoliv skulinu v dodávkách vojenského pomoci a kritický nedostatek střel pro protivzdušné systémy Patriot je dlouhodobě nejmarkantnější.
Rusko o mezeře ví, a proto výrazně změnilo poměr, jakým na Ukrajinu na denní bázi útočí. V červenci Rusové vypustili v rámci útoků na druhou vzdálenost na ukrajinská města 4 951 útočných dronů a 381 raket. Jen pro představu, loni v červenci to bylo 6 303 dronů a 208 raket. Počet přilétajících ruských balistických raket a střel s plochou dráhou letu se tak v meziročním srovnání zvýšil o více jak 80 procent.
Údery na Wildberries dávají ochutnat válku většině Rusů, tvrdí estonská rozvědka |
Alarmující skutečností je, že pro útok z 30. července Rusko po delší době opět použilo severokorejské rakety KN-23. Právě přidání severokorejských raket do ruského raketového arzenálu podle analytiků vytváří příležitost k zesílení útoků balistickými raketami, proti kterým Ukrajina v současné době nemá dostatečnou obranu. Kvůli nedostatku záchytných raket dokázala ukrajinská protivzdušná obrana za poslední týden zničit pouze tři procenta ruských balistických raket.
Při útoku 5. srpna, jehož cílem byl Kyjev a Kyjevská oblast, Rusko využilo oslabení ukrajinské protiraketové obrany a odpálilo 28 raket, z nichž žádnou Ukrajina nedokázala sestřelit. Nejméně jedna z raket byla vyzbrojena hlavicí s kazetovou municí. Při útoku bylo zabito 16 lidí a 36 bylo zraněno.
Napětí v Rusku roste, může změnit průběh voleb, předvídá estonská rozvědka |
„Ruský prezident Vladimir Putin se zjevně snaží využít zranitelnosti Ukrajiny a bombardovat ji, aby se podrobila,“ konstatoval analytik Mykola Bielieskov z ukrajinského Národního institutu pro strategická studia.
Vzhledem k tomu, že americké zásoby se vyčerpávají a současná produkce raket zdaleka nepokrývá potřeby Ukrajiny, obrací se Kyjev na evropské partnery a doufá, že je lze přesvědčit, aby pomohli ze svých vlastních omezených rezerv.
Bielieskov upozornil, že zastánci ofenzivnějšího přístupu v Kyjevě tvrdí, že by se proto země měla intenzivně zaměřit na „střelbu na lučištníka, nikoliv na jeho šípy“.
Lepší zasáhnout střelce
Ukrajina už prokázala svou schopnost zaměřit odpalovací systémy uvnitř ruského území. V červenci se jednotce ukrajinských sil pro bezpilotní systémy podařilo zničit systém S-400 v Brjanské oblasti na hranici se severní Ukrajinou, která je často využívána jako základna pro útoky balistickými raketami.
Jednou z klíčových výzev je lokalizace odpalovacích míst. Během své nedávné návštěvy USA se Zelenskyj údajně snažil o schůzku s Elonem Muskem, aby prodiskutoval využití systému Starlink v Rusku k lovu odpalovacích zařízení balistických raket.
Falcon reports the Gelendzhik blast direction points to military unit 2156 and adjacent training ground where FSB border service and radar/air defense are located. Says a Pantsir-S1 system was likely firing at Ukrainian naval drones from that position.
Source: https://t.co/q77PczJgFm https://t.co/WIDlaiA6tK
Jiný názorový směr pak nabádá, že nejúčinnější strategií pro boj s balistickou hrozbou by mohla být modernizace stávajících vojenských kapacit Ukrajiny. Například kontradmirál amerického námořnictva ve výslužbě Mark Montgomery argumentuje, že lze velmi účinně využít stíhačky F-16 po úpravě zbraní a zaměřovacích systémů. „Technologie existuje, platforma existuje a zbraň je již schválena k prodeji. Malá změna v politice USA by znamenala velký rozdíl v boji Ukrajiny o přežití,“ poznamenal.
Dosavadního válečného maxima v červenci dosáhly také ruské útoky klouzavými pumami. Ruské bojové letouny odpálily na Ukrajinu více než 8 300 řízených leteckých pum, uvádějí údaje zveřejněné ukrajinským ministerstvem obrany. Tento počet překonal předchozí rekord 8 266 pum vypuštěných v červnu. „Tento trend podtrhuje rostoucí závislost Moskvy na levné letecké síle pro podporu pozemní kampaně,“ uvedl bezpečnostní expert Can Kasapoğlu z amerického Hudson Institute.
Velkou část této munice tvoří volně padající bomby ještě ze sovětských časů dovybaveným sadami křídel a naváděním. Ruské letouny Su-34 dovedou bomby odpálit ze vzdálenosti desítek kilometrů, často za hranicí efektivního dosahu ukrajinské frontové protivzdušné obrany.
Moskva operačně používá klouzavé pumy proti mostům, velitelským stanovištím, ale také městům, opevněným pozicím a ukrajinským dronovým týmům.
Rusové za rok dobyli necelé procento ukrajinského území. A ztráty jsou obrovské |
„Dlouhodobé bombardování klouzavými pumami může systematicky ničit osady na frontové linii dříve, než se k nim dostanou ruské pozemní síly,“ konstatoval Kasapoğlu. Názornou ilustrací je například ukrajinské město město Dobropillja.
Chátrání města ukazuje, že Kyjev nemá žádné trvale spolehlivé ani ekonomické protiopatření proti ruskému používání klouzavých bomb. Ty jsou sice méně přesné než pokročilá přesně naváděná munice, ale disponují dostatečnou výbušnou silou destrukce zvláště městské zástavbě.
tisknout 
