Ukrajina v uplynulém týdnu dál rozšířila svou údernou kampaň proti ruské válečné logistice a zatěžovala ruskou síť pro zásobování týlových sil útoky na železniční zařízení v Brjanské oblasti a na přepravní plavidla v Azovském moři.
„Ukrajinské ozbrojené síly pokračovaly v intenzivních úderech na vojenské cíle a zásobovací trasy Ruska až do vzdálenosti 300 kilometrů od kontaktní linie,“ upozornila estonská vojenská rozvědka ve své poslední situační zprávě.
Krutý měsíc pro ruské invazní síly. Ztrácely 234 vojáků na kilometr |
Ukrajinské přesné údery dlouhého doletu pak zasáhly ropnou rafinerii v Samarské oblasti a zařízení palivové infrastruktury v Leningradské, Vladimirské, Volgogradské a Rostovské oblasti a v Krasnodarském kraji.
Ukrajinské dronové útoky zasáhly také továrnu na střelný prach v Rjazaňské oblasti, továrnu na komponenty dronů a raket v Čuvašské republice, námořní základnu v Kronštadtu, námořní arzenál ve Velké Ižoře a vojenské objekty v Bělgorodské oblasti, Krasnodarském kraji a na okupovaném Krymu.
Ruské ministerstvo energetiky proto bylo nuceno uznat, že útoky Ukrajiny na ropné společnosti způsobily potíže s dodávkami paliva v několika jižních regionech země. „K řešení těchto problémů byla v Rusku vytvořena pracovní skupina pro koordinaci činností v tomto odvětví, která zahrnuje největší společnosti ruského palivového průmyslu,“ připomněli estonští zpravodajci.
Putin threatens more infrastructure strikes "in response to attacks on Russia" while claiming Russia is "moving forward in Ukraine, not as fast as desired." He says NATO countries joined after 2022 to get "a piece of the pie" if Russia loses and claims 700,000 troops participate https://t.co/FEgcminv5L
Kyjev stále intenzivně a především velice rychle rozšiřuje arzenál střel a dronů dlouhého dosahu, kterými v posledních týdnech zasypává ruské vojenské cíle, zbrojní továrny a energetickou infrastrukturu – a to klidně více jak tisíc kilometrů od ukrajinských hranic. V dosahu ukrajinských zbraní je tak přibližně čtvrtina celého ruského území a více než 70 procent ruské populace.
Velikost se mění ve slabinu
Ukrajinští představitelé věří, že údery na ruský energetický průmysl mohou Kreml připravit o životně důležité příjmy, ze kterých financuje probíhající invazi. A stále přibývající úspěšné útoky jim nahrávají ve snahách zvrátit doposud zažitou představu neporazitelnosti velikého Ruska.
„Kdysi samotná velikost Ruska prakticky znemožňovala jeho dobytí, ale v době, kdy jsou přesné zbraně dlouhého doletu stále dostupnější, Putinův režim nyní zjišťuje, že tato vlastnost činí zemi extrémně obtížně bránitelnou,“ uvedl analytik Peter Dickinson s prestižního amerického Atlantic Council. Po staletí byla kolosální rozloha Ruska všeobecně považována za jeho největší přednost, když armády všech dobyvatelů vždy nakonec pohltila rozlehlost země.
„Ukrajina se nyní snaží tuto vojenskou logiku obrátit naruby strategickou bombardovací kampaní, jejímž cílem je využít rozlehlosti Ruska a proměnit ji z klíčové síly v osudnou slabinu,“ konstatoval Dickinson.
Ukraine's General Staff reports overnight strikes on Taneko and Taif-NK refineries in Nizhnekamsk, Tatarstan, both now on fire. Taneko alone processes over 16 million tons of oil annually, producing diesel, jet fuel and other products.
Also hit was the Tolyattikauchuk plant in https://t.co/iekAbqNBGF
Rostoucí ukrajinský arzenál proto podle něj vytváří pro Kreml obrovská dilemata. Ruští představitelé již dlouho vědí, že jejich země je náchylná k přesným zbraním dlouhého doletu, a usilovně pracují na tom, aby Ukrajině takové schopnosti odepřeli. „Zranitelnost Ruska je až příliš zřejmá. I za těch nejpříznivějších okolností by pro Kreml bylo extrémně obtížné zorganizovat skutečně efektivní celostátní síť protivzdušné obrany,“ připomněl Dickinson.
Bělorusko jako Putinova další karta. Scénáře jsou ale pro Lukašenka smrtící |
Od začátku ruské invaze v roce 2022 je velká část ruských systémů protivzdušné obrany nasazena přímo na frontové linii k ochraně vojsk a logistických center. A ukrajinští obránci jejich počty efektivně neustále snižují – nejčastěji s pomocí dronů.
Rostoucí hrozba ukrajinských leteckých úderů proti cílům v Rusku donutila Kreml soustředit omezené zbývající zdroje protivzdušné obrany země kolem cenných lokalit, jako je Moskva a Petrohrad, a zároveň chránit honosná sídla vládce Vladimira Putina a jeho nejbližších. „To nevyhnutelně vytváří mezery v ruské infrastruktuře protivzdušné obrany, které může Ukrajina využít,“ dodal Dickinson.
Nicméně, i kdyby se Kremlu nějakým způsobem podařilo dramaticky navýšit počet systémů protivzdušné obrany, patrně by to zdaleka nestačilo k ochraně vojenských výrobních závodů a rozsáhlé infrastruktury energetického průmyslu. S vzdušným prostorem, který se rozprostírá přes jedenáct časových pásem a je téměř třicetkrát větší než ukrajinský, je Rusko prostě příliš velké na to, aby bylo možné jej komplexně pokrýt.
„Jak se ukrajinský arzenál zbraní dlouhého doletu dále rozšiřuje a Putinova protivzdušná obrana ztenčuje, ruský kolos se stane ještě zranitelnějším vůči vzdušným útokům,“ předeslal Dickinson.
Rusko denně ztrácí 1 400 vojáků
Navzdory obrovskému úsilí a ztrátám přitom Rusko od začátku své agrese v únoru roku 2022 nedosáhlo žádného ze svých strategických cílů.
Ruský vládce Putin odmítl nabídku na přímé jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a prohlásil, že ruské síly ovládají 100 % Luhanské oblasti, 80 % Doněcké oblasti a 80 % Záporožské oblasti a „každým dnem postupují vpřed“.
Podle estonských zpravodajců zřejmě dostává Putin delší dobu zkreslené informace. Poslední týden ruské jednotky obsadily asi 15 kilometrů čtverečných ukrajinského území. Denně ale přicházejí o 1 400 vojáků (zabitých či zraněných). V polovině května to bylo asi 1 100 vojáků denně.
Today, for the first time, we mark the Day of the Unmanned Systems Forces, and from now on, each year, June 11 will be a day of our gratitude to the warriors of the Unmanned Systems Forces.
Modern warfare can no longer be imagined without drones, and Ukrainian unmanned systems https://t.co/sxhpzJtUYx
Nejintenzivnější boje probíhaly ve směru Pokrovsk (Doněcká oblast) a Huljajpole (Záporožská oblast); a dále pak Kosťantynivka, Lyman a Slovjansk (Doněcká oblast). Ukrajinské síly zahájily protiútoky v Charkovské, Doněcké, Dněpropetrovské a Záporožské oblasti a poněkud postoupily směrem na Borovu (Charkovská oblast) a v západní části Záporožské oblasti.
Rusko se stále snaží ukrajinské území včetně měst a klíčové infrastruktury zasypávat drony a raketami. Za poslední týden bylo na cíle na Ukrajině odpáleno téměř 1 500 dronů a pět raket. Největší ukrajinský soukromý producent energie DTEK oznámil, že Rusko na jeho tepelné elektrárny podniklo už 230 útoků.
Pro srovnání v květnu Rusko vypustilo na Ukrajinu rekordních 8 150 dronů. Ukrajinské síly hlásily, že 7 476 se podařilo zachytit (přes 5 tisíc bylo identifikováno jako útočné drony typu Šáhid). Průměrně Rusové v jedné salvě posílají na ukrajinské území přes 200 kamikaze dronů. Masivní kampaň má přehltit ukrajinskou protivzdušnou obranu, především kolem Kyjeva.
Ukrajina ale v reakci posiluje své schopnosti v oblasti stíhacích dronů (interceptorů) a do protidronové obrany začleňuje poloautonomní bojové systémy. Obzvláště důležitou roli v tom hraje původní ukrajinská platforma Brave1, určená k propojení společností s inovativními nápady pro obranu země. Platforma nyní kromě asi stovky dalších firem masivně podporuje firmu, která vyvinula systém stíhacích dronů automatizující zhruba 95 procent obranného zásahu. Od vypuštění až po konečný útok proti přilétající hrozbě. Inovativní systém již byl bojově otestován v Charkovské oblasti.
Švédsko daruje Ukrajině 16 starších stíhaček Gripen. Kyjev koupí 20 moderních |
Systém funguje tak, že dron propojí interceptor s radarovou sítí, která v reálném čase sleduje vzdušné cíle. Operátor systému poté pomocí řídicího softwaru vybere cíl a autorizuje útok. Jakmile je útok schválen, dron autonomně provede zachycení. Palubní umělá inteligence identifikuje cíl a zaměří se na přilétající jednosměrný útočný dron typu Šáhid, zatímco operátor zůstává neustále v obraze a může se útok kdykoli rozhodnout ukončit.
Bezpečnostní analytik Can Kasapoğlu z amerického Hudson Institute ovšem také vyzdvihuje, že Ukrajina do národní architektury obrany proti dronům rychlým tempem integruje soukromý sektor. Ukrajinské ministerstvo obrany 8. června oznámilo, že se 30 společností zapojilo do pilotního programu, který jim umožňuje pod dohledem státu provádět činnosti protivzdušné obrany.
„Cílem tohoto úsilí je chránit personál, výrobní zařízení a kritická místa, která jsou opakovaně terčem útoků ruských bezpilotních letadel,“ podotkl Kasapoğlu.
Přibližně polovina společností v programu jsou provozovatelé kritické infrastruktury a podniků. Zbytek tvoří soukromé společnosti. Několik korporátních týmů protivzdušné obrany pak začalo dokonce provádět přidělené bojové mise a údajně sestřelilo více než dvě desítky strojů Šáhid a průzkumných bezpilotních letounů Zala.
Za obdivuhodný vývoj označil Kasapoğlu také nedávné zprávy o úspěšných dronových úderech na lokomotivy jedoucích ruských vlaků zhruba 40 kilometrů od ukrajinských hranic v Brjanské oblasti. „Zasažení jedoucí lokomotivy je také pokročilá dovednost, která naznačuje existenci sofistikovaného ukrajinského systému ničení schopného detekovat, sledovat, identifikovat a zasáhnout mobilní cíle v Rusku,“ konstatoval.
tisknout 
