„Rostoucí sociální napětí v Rusku uvedlo úřady do stavu pohotovosti,“ konstatovala estonská vojenská rozvědka ve své nejnovější situační zprávě.
Příčinou jsou neustávající veleúspěšné ukrajinské údery do hloubi ruského území a ničení ruské kriticky důležité infrastruktury na zpracování ropy a plynu i průmyslových a obchodních provozů nebo plavidel na moři. Pro Kreml a čím dál více také pro obyčejné Rusy to znamená stále více se prohlubující energetickou krizi.
Česká pomoc Kyjevu? Stačí na pár salv z raketometu nebo jednu střelu pro Patriot |
Estonští zpravodajci upozorňují, že ačkoli se ruské úřady snaží veřejně označovat energetickou krizi za „dočasnou a prchavou“, škody způsobené Ukrajinou jsou rozsáhlé a jejich odstranění potrvá velmi dlouho. Ve vzduchu navíc už řadu měsíců visí další válečná mobilizace.
„Rostoucí sociální napětí v ruské společnosti a zjevně klesající popularita Putinovy vlády by mohly výrazně změnit průběh voleb do ruské Státní dumy, a to i přes rozsáhlé podvody a volební manipulace,“ uvedla estonská rozvědka. Mocenská vertikála se stále omezenější legitimitou se proto podle zpravodajců bude muset uchýlit ke stále totalitnějším a represivnějším opatřením, aby si udržela kontrolu. Parlamentní volby do Státní dumy vyhlásil prezident Vladimír Putin na 20. září.
A energetická krize se bude zhoršovat. Zpravodajci upozornili především na útok na ropnou rafinerii Ilsk v Krasnodarském kraji s roční výrobní kapacitou přes šest milionů tun (10. července) a ukrajinský úder na ropnou rafinerii Syzraň (12. července) s kapacitou 170 tisíc barelů denně, která musela být odstavena.
Dálkové údery dostaly zelenou
Stále rostoucí efektivita ukrajinských úderů na dlouhou vzdálenost přivedla Kyjev k velmi unikátními kroku. Prezident Volodymyr Zelenskyj vydal dekret o zřízení nové jednotky – Velitelství pro údery na dlouhou vzdálenost, čímž země prakticky institucionalizovala takový způsob válčení a vytvořila samostatnou operační kampaň s útoky napříč Ruskem a Azovským mořem.
The Moscow region. Our long-range sanctions have produced results against logistics facilities and an oil depot. Thank you to the warriors of the Unmanned Systems Forces, our intelligence services, the Missile Forces and Artillery, and the Special Operations Forces. The targets https://t.co/1HiP5FQg7l
Takový typ bojových formací je přitom mezi světovými ozbrojenými silami vlastně velmi vzácný a podtrhuje rostoucí význam úderů do hloubky ruského území pro získání vojenské a politické páky na Kreml.
„Ukrajinské údery na dlouhé vzdálenosti – a prudký pokles ruských rafinérských kapacit, který způsobily – mají největší potenciál ovlivnit průběh konfliktu,“ upozornil bezpečnostní analytik Can Kasapoğlu z amerického Hudson Institute.
Rozsah „bolesti“ způsobené ruské ekonomice podle něj jasně dokazují pokračující odvetné ruské akce balistickými raketami a střelami s plochou dráhou letu na ukrajinská města nebo přístav v Oděse.
Ukrajina se přitom stále potýká s nedostatkem střel do protivzdušných systémů, které by přilétající ruské rakety dokázaly zneškodnit. Prezident Zelenskyj potvrdil, že Kyjev pro příští tři měsíce potřebuje na obranu země minimálně 300 střel do systémů Patriot.
Pětina ruských rafinerií je mimo, hlásí estonská rozvědka a varuje před odvetou |
Bezpečnostní analytik Luke Coffey proto nabádá, že řada evropských zemí má v zásobě různé varianty střel pro systémy Patriot, na které se doslova jen práší. „Evropa musí vyprázdnit své sklady. Tyto uskladněné zbraně nejsou pro celkovou bezpečnost transatlantického společenství užitečné. Místo toho by měly být okamžitě převezeny na Ukrajinu,“ vyzval.
Připustil, že pro některé země podle něj bude takový krok politicky obtížný. „Ale pro každou zemi, která se vážně obává letecké hrozby ze strany Ruska, je jistě nejlepším místem, kde jí může čelit, nyní obloha nad Ukrajinou, nikoli později obloha nad západní Evropou,“ dodal.
Ruské ztráty dál rostou
Ruská vojska sice podle estonské rozvědky dál tlačí na ukrajinskou obranu především v Doněcké oblasti ve směrech Kosťantynivka, Lyman a Pokrovsk, ale jen s minimálními úspěchy.
Naopak ruské síly musí čelit úspěšným ukrajinským protiútokům ve směru Oleksandrivka. V uplynulém týdnu byli Rusové donuceni snížit tlak právě na Kosťantynivku, která i přes opakované proklamace stále není pod ruskou kontrolou. „Přestože velká část města je nyní takzvanou šedou zónou, kterou nemá pod kontrolou žádná z válčících stran, ukrajinské jednotky tam nadále operují,“ konstatovali estonští zpravodajci.
Nemáte něco proti dronům? Svět se bleskově učí z války na Ukrajině |
Ani v ostatních směrech ruské jednotky nezaznamenaly žádný znatelný pokrok a naopak se rapidně zvyšují ruské ztráty. Počet zabitých a zraněných ruských vojáků se v posledních dnech zvýšil na téměř 1 400 denně.
Ukrajinská armáda se navíc přiblížila k paritě s Ruskem v tempu územních zisků a počtu útočných operací. Tedy zjednodušeně, co se podaří Rusům za těžkých ztrát dobýt, ukrajinští obránci takřka záhy získají zpět. „Poměr ukrajinských a ruských útočných operací je nyní přibližně 40 ku 60 (%), což je trend, který dává Ukrajině důvod k optimismu,“ podotkl analytik Kasapoğlu.
Nebezpečný Krym i Azovské moře
Velmi hmatatelné výsledky má pokračující ukrajinská kampaň na neutralizaci ruských systémů protivzdušné obrany na okupovaném Krymu a Donbasu. Nepřetržité akce proti ruským odpalovacím zařízením, radarům i na skladiště, týlové zabezpečení i zásobovací trasy umožnily, že Ukrajina prakticky během zcela eliminovala ruskou svobodu plavby v Azovském moři.
Během dvoutýdenní operace Molochka zasáhli Ukrajinci téměř 150 plavidel operujících v Azovském moři a Kerčském průlivu, čímž se oblast pro Rusko stala zcela nepoužitelnou.
Ukraine's Security Service successfully struck shadow fleet tanker Avero in the Black Sea and three oil depots deep inside Russia.
🎥: @ServiceSsu https://t.co/PpyQ6K6w8D
Ukrajina navíc provedla útoky bezpilotními plavidly na tankery stínové flotily operující v Černém moři a na plavidla umístěná v přístavu Novorossijsk. To donutilo Rusko zcela přestat využívat Azovské moře a zvýšilo riziko využívání černomořské trasy pro tranzit a zásobování na Krym.
Aby si Ukrajina udržela tento tlak na Rusko, nemusí přitom potopit každou loď. I poškození, které povede dlouhodobým opravám může mít srovnatelný operační efekt za mnohem nižší náklady.
„Tankery, trajekty, remorkéry a nákladní lodě odstavené kvůli údržbě nemohou zásobovat ruské síly na jižní frontě – ani generovat příjmy pro své soukromé vlastníky. Kampaň také zpochybňuje tvrzení Moskvy, že v roce 2022 proměnila Azovské moře v bezpečnou vnitřní vodní cestu,“ připomněl Kasapoğlu.
tisknout 
