„Lze soudit, že uspávací diplomacie Putinového režimu se vzdala prezentace možnosti jednání a postupuje pouze s vojenskými řešeními. Otázkou je pouze míra, do jaké budou využity schopnosti různých druhů sil a zbraní a kam bude zaměřen hlavní důraz ruských vojenských aktivit,“ konstatovala estonská vojenská zpravodajská služba ve své poslední zprávě o situaci bojišti.
Během posledních pár týdnů se ruské síly zaměřovaly především na komplexní hluboké údery na ukrajinská města, přičemž počet vyslaných útočných zbraní se den ode dne zvyšuje.
„Strategický cíl Ruska se nezměnil a stále spočívá ve vyčerpání ukrajinských ozbrojených sil a společnosti do bodu zlomu, kdy by se organizovaná obrana zhroutila, což by vedlo ke kapitulaci a podřízení celé Ukrajiny ruské politické kontrole,“ uvedli estonští zpravodajci s tím, neexistují žádné náznaky ruského záměru nebo vůle ukončit nepřátelské akce a nastoupit k mírovému procesu.
Ukrajina může porazit Rusko. Evropa přidá Kyjevu schopnosti, ale klíč drží USA |
Rusko se podle nich zároveň stále snaží využít situace a dosáhnout maximálního efektu v situaci, kdy západní vojenská podpora Ukrajiny byla nepravidelná a nedosahovala svého plného potenciálu. A to i ve světle pozastavení dodávek zbraní a munice ze strany USA.
Od začátku července Rusko zvýšilo počet úderů hluboko na ukrajinské území zhruba o třetinu. Používá přitom především útočné drony typu Šáhid/Geran. Ty doplňuje údery balistickými raketami krátkého doletu a střelami s plochou dráhou letu. Těch používá relativně omezeně, stejně jako v předchozích obdobích.
At night, Russia shelled Vinnytsia, Dnipropetrovsk, Kharkiv, and Odesa regions. The attack involved an Iskander-M ballistic missile and 400 UAVs, about 255 of which were Shahed strike drones. Fifteen people were injured, including one child.
"To defend ourselves, Ukraine needs https://t.co/Rg7kyt5Mwj
Estonské zpravodajské centrum upozornilo, že denně je Rusko schopno nasadit i přes 700 dronů a raket, jak ukázal nedávný rekordní útok na ukrajinská města, a v budoucnu existuje potenciál dalšího zvyšování počtu. Cílem takových masivních útoků je přehltit ukrajinskou protivzdušnou obranu různými cíli a následně použít těžko zasažitelné balistické střely proti z ruského pohledu vysoce cenným cílům, a to jak vojenským, tak civilním.
Operace ruských pozemních sil pokračují podle dosavadní taktiky, kdy za každý kousek postupu Rusko platí extrémními ztrátami. Intenzita ruských útoků se od začátku července drží na úrovni 150–200 denně. Hlavní zaměření ruských pozemních sil zůstává v Doněcké oblasti, kde ruské jednotky pomalu postupují v oblasti mezi Pokrovskem a Konstantinivkou a v oblasti Novopavlivky podél hranice mezi Doněckou a Záporožskou oblastí.
Footage showing a Russian Shahed-type one-way attack drone slamming into a high-rise apartment building tonight in the Ukrainian capital of Kyiv. https://t.co/O96cLUnxiH
Rusko se také pokusilo zesílit tlak směrem na Izjum a v pohraničních oblastech Sumské oblasti. Ukrajina ovšem tlaku statečně odolává a každý centimetr země je pro ruské jednotky smrtící zónou. Právě to podle estonských zpravodajců následně vedlo k tomu, že Rusko sáhlo k intenzivnější kampani hloubkových úderů, které mají demoralizovat a vyčerpat ukrajinskou společnost.
Na druhou stranu zpravodajci označili za obzvláště pozoruhodné události týkající se ruského námořnictva, které by mohly mít zásadní dopad na schopnost Ruska dlouhodobě pokračovat ve vojenských operacích. Od začátku letošního roku totiž došlo k nejméně šesti úspěšným nekonvenčním útokům nebo sabotážím proti ruskému námořnictvu, k nimž se dosud nikdo nepřihlásil.
Rusko je hlavní hrozba. Nepotřebuje důvod, aby zaútočilo, zní ze summitu |
K útokům plavidla takzvané ruské stínové flotily, kterou Moskva využívá k obcházení sankcí, došlo v oblasti Středozemního a Černého moře u pobřeží Libye, Itálie a Turecka, přičemž k poslednímu takovému útoku došlo 6. července poblíž přístavu Usť-Luga.
Ačkoli metody útoků nejsou dosud zcela jasné, vojenští experti naznačují, že jedním z použitých prostředků pro útoky na ruská plavidla mohou být podvodní magnetické miny s časovým relé, které potápěči připevňují k úrovni ponoru. Ve většině případů takové miny nezpůsobí potopení lodi, i když v závislosti na umístění miny a typu nákladu nelze takový důsledek vyloučit.
„Přímý dopad takových útoků je malý, vezmeme-li v úvahu velikost celé ruské stínové flotily, která se odhaduje na 700–900 lodí. Takové útoky však naznačují zranitelnost stínové flotily a pokud budou útoky pokračovat, může to v dlouhodobém horizontu negativně ovlivnit její využití k obcházení sankcí,“ konstatovala estonská rozvědka.
On June 27, 2025, a tanker belonging to russia’s so-called shadow fleet, the Vilamoura, experienced an explosion in its engine room while sailing through the Mediterranean Sea.
🔗: https://t.co/awiPWXGfQo https://t.co/Qq8sQvP2sY
tisknout 
