Ještě ráno maďarský premiér Viktor Orbán při příchodu na summit Severoatlantické aliance v nizozemském Haagu prohlašoval, že „Rusko nepředstavuje skutečnou hrozbu“, protože NATO je mnohem silnější.

Na dotaz novinářů, zda se bude během vrcholné schůzky hlav států a premiéru o Rusku mluvit jako o hrozbě, maďarský premiér odpověděl, že je tomu tak vždycky. A když se novináři ptali dál, jestli s tímto označením souhlasí, s odpovědí chvíli váhal, ale nakonec zopakoval jako v předchozích týdnech, že NATO je mnohem silnější.

Zároveň se maďarský premiér ohradil proti budoucímu členství Ukrajiny v NATO a další pomoci napadené zemi. Poznamenal, že Ukrajina není věcí Aliance, protože není jejím členem. Ostatně proti tomu vystupuje dlouhodobě. „NATO nemá na Ukrajině co dělat. Ukrajina, stejně jako Rusko, není členem NATO a mým úkolem je zajistit, aby to tak i zůstalo,“ prohlásil.

V podvečer pak šéf NATO Mark Rutte po jednání oznámil, že Rusko je hlavní hrozbou a že s Ena tom shodli všichni spojenci v závěrečné deklaraci. „Mezi spojenci v NATO panuje všeobecná shoda, že v tuto chvíli – dnes – pokud by na nás Rusko zaútočilo, naše reakce by byla zničující, a Rusové to vědí,“ prohlásil.

Upozornil ovšem, že řada spojenců sdílí velké obavy po varování řady vojenských představitelů, expertů a tajných služeb, že v rozmezí několika let bude Rusko schopné na spojence úspěšně zaútočit, pokud Aliance už nyní nezačne více investovat do obrany. Právě navýšení obranných výdajů na 5 % HDP do roku 2025 je hlavním a klíčovým závěrem summitu.

„Rusko nepotřebuje důvod, aby na nás zaútočilo, ale stačí mu jen příležitost,“ varoval například šéf litevské diplomacie Kestutis Budrys s tím, že by o tom nikdo neměl pochybovat. Podle dánské premiéry Mette Frederiksen musí Evropa kvůli hrozbě Ruska podstatně zrychlit v investicích do své obrany.

Rutte poznamenal, že díky tomu během příštích tří až pěti let dojde k obrovským dodatečným výdajům na obranu. Spojenci se proto musí ujistit, že tyto investice budou účelně absorbovány. Od zvýšení počtu vojáků až po nákupy veškerého vojenského vybavení. „To znamená, že za 3, 5, 7 let budeme postupně budovat NATO, které bude tak silné, že nejen dnes, ale ani za 10 let nikdo, ani Rusové ani nikdo další nedovolí zaútočit,“ konstatoval.

Odmítl sílící obavy z možné další ruské invaze například do pobaltských zemí z území Běloruska během nadcházejících rusko-běloruských manévrů „Západ 2025“. Odstrašení však podle jeho slov musí být prioritou.

„Naše Aliance je dnes tak silná, že Rusko ví, že pokud by se v současnosti o něco pokusilo, naše reakce by byla zničující. Takže by bylo od Vladimira Vladimiroviče Putina nebo jeho kumpána v Bělorusku, v Minsku, velmi, velmi nemoudré, aby se proti nám o cokoli pokusili,“ konstatoval.

Jak dodal, spojenci se samozřejmě mohou spolehnout na jeden z pilířů kolektivní obrany – článek 5 Washingtonské smlouvy, který zjednodušeně hovoří tom, že útok na jednoho člena, je považován i za útok na ostatní.

„Ale NATO je víc. Máme plány. Máme zavedené struktury, systémy velení a řízení, abychom zajistili, že můžeme okamžitě rozšířit to, co má každý národ na své individuální úrovni, a nasadit síly v rámci kolektivního úsilí, pokud budeme napadeni,“ podotkl.

Podle polského prezidenta Andrzeje Dudy se v současnosti není třeba ruského útoku obávat, protože Rusko je válkou s Ukrajinou vyčerpané, do budoucna ale představuje reálné nebezpečí.