Podle údajů litevského ministerstva obrany, které případy eviduje, zaznamenali alianční letci za celý loňský rok nad Baltem 156 zásahů. Tedy ostrých startů pohotovostních stíhaček, takzvaných „Alfa Scramble“, kdy se ruské vojenské letouny nebezpečně přiblížily ke vzdušnému prostoru spojenců.
A letos je operační tempo stejně vysoké, možná i vyšší. Do konce minulého týdne litevská obrana eviduje už 94 pohotovostních startů.
Válečná mašinérie Kremlu jede na plné obrátky, varují tajné služby |
Nad Baltským mořem ruští piloti dlouhodobě porušují pravidla, když nekomunikují s řízením letového provozu, nemají letové plány nebo zapnuté přístroje k identifikaci.
Nejrušnějším obdobím byl v tomto ohledu zatím červen, kdy se poplašené sirény na základnách v Litvě nebo Estonsku rozezněly 29krát a předtím v březnu (17 ostrých startů). Červnové období se přitom kryje s termínem, kdy se v oblasti odehrávala spojenecká cvičení (BALTOPS a Iron Wolf) a s Rusko své vzdušné aktivity v oblasti zintenzivnilo.
Spojenečtí stíhači v té době zachytili a identifikovali během několika dnů na Baltem sedm taktických bombardérů Su-24, pět stíhaček Su-27, čtyři stíhačky Su-30, dva stíhací bombardéry Su-34, čtyři výzvědné stroje Il-20, dva průzkumné letouny An-30 a transportní stroj Il-96.
Die 🇩🇪 #Eurofighter #VAPB in 🇱🇻 wurden heute durch das @NATO CAOC Uedem alarmiert, um eine Gruppe 🇷🇺 Flugzeuge bestehend aus zwei TU-22 BACKFIRE und mehreren SU FLANKER zu identifizieren. Die bewaffneten 🇷🇺 Luftfahrzeuge wurden anschließend an die 🇸🇪 Alarmrotte „übergeben“… https://t.co/7SJnVQ3udV https://t.co/9diB6fKtiP
Litva, Lotyšsko ani Estonsko nemají vlastní stíhací stroje a proto se v ochraně jejich vzdušného prostoru pravidelně střídají ostatní spojenci z NATO. Do mise se opakovaně zapojili i čeští letci s gripeny (naposledy v roce 2022).
Nad Baltem se přitom opět objevují ruské bojové formace složené z několika bombardérů a doprovodných stíhačů. Naposledy k takové skupině startovali němečtí stíhači 14. srpna. Šlo o formaci dvou bombardérů Tu-22M3, dvou stíhaček Su-30, dvou bojových strojů Su-35 a dvou stíhacích letounů Su-27. Předtím se podobná formace objevila naposledy v březnu.
Obecně se sice takzvané „záchyty“ většinou obejdou bez incidentů. Letouny NATO odstartují, aby identifikovaly blížící se letadla a vyprovodí je do bezpečné vzdálenosti od střežené oblasti. V tomto případě velké formace ruských strojů ovšem byla situace poněkud napjatá.
Ukázaly to relativně velmi vzácné záběry přímo z kabiny ruského bombardéru schopného nést jaderné zbraně. Video sdílené na ruském telegramovém kanálu „warhistoryalconafter“ ukazuje německý Eurofighter Typhoon, jak se nad Baltským mořem blíží k ruskému strategickému bombardéru Tu-22M3. Jedna z doprovodných ruských stíhaček se manévrem dostane mezi německý stroj a ruský bombardér a udržuje po celou dobu bojovou pozici.
More footage from yesterday's flight of Tu-22M3 long-range supersonic missile carrier bombers over the Baltic Sea.
📹TG.-ch."warhistoryalconafter" (Aug. 14) https://t.co/VbcSsMVB9a
Jen výjimečně a na velmi omezenou dobu ovšem některý ze zachycených letounů vstoupil do spojeneckého vzdušného prostoru. Naposledy počátkem června finské letectvo vyslalo stíhačky k nereagujícímu ruskému bojovému letounu u jihovýchodního pobřeží poblíž města Loviisa, který asi na dvě minuty narušil finský vzdušný prostor do houby zhruba 2,5 kilometru. Pozdější vyšetřování ukázalo, že šlo pravděpodobně dokonce o čtyři ruské stroje.
O pár dní později hlásilo narušení vzdušného prostoru také Švédsko. Ruský vojenský stroj Su-34 krátce narušil švédský vzdušný prostor východně od baltského ostrova Gotland. Ruský pilot podle úřadů nereagoval na varování a musely k němu startovat dvě stíhačky Gripen a vyprovodit ho.
Gotland ubráníme, tvrdí Švédové o strategickém ostrově uprostřed Baltu |
Estonsko letos eviduje narušení svého vzdušného prostoru 23. dubna, kdy z neznámému letounu startovaly stíhačky NATO. Když ovšem dorazily na místo, neznámý stroj byl pryč - zřejmě zpátky hluboko na ruském území.
Ruské vojenské letouny v oblasti Baltu pravidelně létají bez letových plánů, nekomunikují s řídícími centry letového provozu a nepoužívají transpondéry, tedy zařízení, které umožňují automatickou identifikaci letadla ve vzdušném prostoru pro potřeby řízení letového provozu a poskytující základní údaje o letadle včetně kódu letu nebo výšce.
Když je transpondér vypnutý, středisko řízení letového provozu takový letoun bez identifikace označuje za neznámý cíl a potenciální riziko pro civilní letadla na mezinárodních trasách a startují proto k němu pohotovostní stroje.
Nejčastěji „němé“ ruské vojenské lety v regionu směřují do ruské militarizované exklávy Kalinigradu a nazpět do Ruska.
Aliance v celé Evropě využívá asi 40 radarů a zpravodajských uzlů pro sledování letového provozu. V nepřetržité pohotovosti je pak obvykle 60 letounů jako síla okamžité reakce pro letadla, která se ocitnou v nouzi nebo porušují mezinárodní letecká pravidla v blízkosti vzdušného prostoru Aliance.
Po ruské invazi na Ukrajinu v únoru 2022 ale NATO podstatně posílilo svou protivzdušnou obranu na východním křídle. Ke startu je nepřetržitě připraveno 100 stíhaček, další stroje prakticky nepřetržitě podnikají monitorovací a průzkumné mise podél východní hranice.
Důvodem pro ostrý start pohotovostních stíhaček pak může být nejen neohlášený vojenský let, ale i případ, kdy civilní letoun z jakéhokoli důvodu ztratí spojení s řízením letového provozu – ať už jde o technický problém, nebo třeba únos.
Pro porovnání, v roce 2021 NATO zaznamenalo 350 startů kvůli ruským letounům, z toho 137 nad Baltem. V roce 2013 bylo nad Baltem 47 ostrých startů k ruským letounům a v roce 2014, kdy se vztahy mezi NATO a Ruskem vyostřily kvůli ruské anexi Krymu, už 140 ostrých startů. Rekordní byl pak následující rok 2015 se 160 starty.
Pro představu, v roce 2009, tedy ještě v době relativně dobrých vztahů Západu s Ruskem, když Pobaltí chránili poprvé čeští letci s gripeny, museli v období čtyř měsíců kvůli ruským letounům do vzduchu sedmkrát z celkových osmi ostrých startů. To bylo však stejně jako za celé dlouhé období od dubna roku 2004, kdy Aliance s leteckou ochranou Litvy, Lotyšska a Estonska začala.
tisknout