„Z Moskvy přicházejí signály, že by diplomacie měla pokračovat. To dává důvod k opatrnému optimismu,“ prohlásil Stoltenberg před nacházející dvoudenní schůzkou ministrů obrany NATO, která se bude situaci na Ukrajině a vztahy s Ruskem věnovat.
Podle šéfa NATO čelí spojenci nejvážnější bezpečnostní krizi za celá desetiletí. Známky deeskalace a stažení vojáků ze strany Ruska zatím zpravodajské služby podle jeho slov nezaznamenaly.
„Vše je nyní připraveno k novému útoku. Ale Rusko má ještě čas ustoupit od propasti. Přestaňte se připravovat na válku. A začněte pracovat na mírovém řešení,“ vyzval.
#NATO SG @jensstoltenberg stated there are signs from Moscow that diplomacy should continue, saying that this “gives grounds for cautious optimism”. At the same time, he stressed that there is no indication of any de-escalation on the ground.
ℹ️ https://t.co/WBE4g9x0of https://t.co/zCt7U6I3DT
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v pondělí na poradě s prezidentem Vladimirem Putinem navrhl pokračovat v jednáních se Západem, což prezident podle agentury Interfax podpořil. Ministr obrany Sergej Šojgu zase oznámil, že část vojenských cvičení již skončila a další brzy skončí.
Moskva podle Aliance nashromáždila na 100 tisíc vojáků u svých hranic s Ukrajinou a dalších až 30 tisíc v Bělorusku. Za stažení požaduje po NATO záruky, že se Aliance nebude rozšiřovat, a to především o Ukrajinu.
Stoltenberg znovu zopakoval, že NATO ruským požadavkům neustoupí. „Nebudeme slevovat ze svých základních principů. Každý národ má právo zvolit si svou vlastní cestu,“ řekl. Aliance proto neuzavře dveře pro možný budoucí vstup Ukrajiny a nebude omezovat své působení v postkomunistických členských zemích.
Průzkumné letouny, stíhačky i výsadkáři. Spojenci posilují východní křídlo |
Rusko pak podle něj může čekat doslova pravý opak, pokud napětí nesníží. Jak dodal ministři obrany třicítky kvůli situaci kolem Ukrajiny rozhodnou o dalším posílení vojenské přítomnosti na takzvaném východním křídle.
Má jít o další čtyři vícenárodní bojová uskupení, každé o síle zhruba tisíc vojáků, které chce Aliance vyslat do Rumunska, Bulharska, na Slovensko a do Maďarska. Podobné předsunuté prapory rozmístila Aliance po ruské anexi Krymu v Pobaltí a v Polsku.
Francie už avizovala, že by mohla vést prapor v Rumunsku. V Maďarsku, kde představitelé vlády Viktora Orbána prohlašují, že „nechtějí Rusko dále provokovat, se uvažuje o vytvoření brigády složené z domácích maďarských vojáků, ale pod aliančním velením.
