„Jsme v závodě s časem, aby se předešlo tragédii,“ upozornil Karel Řehka na dvoudenní konferenci o civilně-vojenské spolupráci CASE26, kterou v Praze spolupořádají klíčové operační velitelství NATO JFC Brunssum a česká armáda.
Česko a spojenci se podle jeho slov konečně probudili a přiznali si, že válka v Evropě je reálná možnost. „Válka už nezačíná tím, že tanky přejedou hranice,“ zdůraznil s tím, že Rusko a jeho spojenci operují pod prahem konfliktu.
„Testují demokratické země a hledají jejich slabiny, zesilují nejistotu a podkopávají důvěru mezi občany a institucemi státu,“ konstatoval. A proto jedinou účinnou obranou je v takové nové realitě odolná společnost.
To potvrzuje i Jean-Pierre Perrin, náčelník štábu aliančního velitelství v Brunssumu, které prakticky zodpovídá za obranu severní a východní Evropy. „Odolnost je odpovědností všech spojenců. Připravenost není jen o zásobách munice, ale také o energiích, dopravě, infrastruktuře,“ vyzval.
„Hrozba je komplexní a rychle se vyvíjí,“ varoval Perrin s tím, že technologickými změnami se mění i charakter války. „Operační úspěch závisí na našich schopnostech – ale také na vůli našich společností,“ dodal.
At the Comprehensive Approach Seminar 2026 (CASE26) in Prague 🇨🇿, co-hosted by JFC Brunssum Chief of Staff Lieutenant General Perrin:
✅Resilience is societal.
✅Resilience is operational.
✅Resilience is crucial.
✅Resilience starts in the mind.
“Operational success depends on https://t.co/XQijKJ1sUb
Všechny státy a struktury se podle něj sice výrazně zdokonalují, ale potvrzuje se, že úspěch a vítězství už dávno nezávisejí pouze na vojenských schopnostech. Začlenění civilního faktoru do každé fáze plánování, příprav i výcviku je proto podle něj naprosto klíčové. Právě na civilní infrastruktuře, jako jsou železnice nebo přístavy, jsou vojáci závislí.
„Pokud zítra vypukne konflikt – víme, co dělat? Komu zavolat, jak mluvit s veřejností, jak mají fungovat úřady?“ podotkl Řehka. Připomněl, že varováním byla ruská anexe Krymu v roce 2014, po níž následovaly kybernetické útoky, sabotáže, dezinformační kampaně či nátlak prostřednictvím energií. To podle něj jasně prokazuje, že protivníci se nespoléhají na klasické vojenské střety, ale snaží se oslabit státy dlouhodobě a systematicky. „Uměním války je podrobit si nepřítele bez boje,“ řekl.
Operace Masquerade. Zpravodajci zasáhli proti ruským hackerům napojeným na GRU |
Pokud tak chce Evropa čelit agresi, nejde jen o silné armády, ale o celou společnost, odolnou infrastrukturu, informované lidi, ochotné za své země bojovat. Funkčnost a odolnost se tak týká zdravotnictví, průmyslu, vlády. „Bez toho ani ten nejsofistikovanější plán nevyjde,“ dodal Řehka.
Obrana se netýká jen armády
Odolnost přitom podle účastníků konference nelze budovat izolovaně, ale komplexně napříč celým státem, ekonomikou i občanskou společností. Tvořit vazby mezi institucemi a civilním sektorem až v případě propuknutí krize, je ale podle stratégů pozdě. Klíčem je systematicky vytvářet odolný systém dávno předem.
Podle vrchního ředitele sekce obranné politiky a strategie ministerstva obrany Jiřího Šedivého je důležité veřejnosti vysvětlovat, že obrana se neomezuje jen armádu, ale na celou společnost. „Nejde jen o vojáky – skutečná válka zasáhne celou společnost,“ konstatoval.
Česká republika musí podle jeho slov dostat ozbrojené síly na požadovanou úroveň a zajistit její schopnosti. A stejně tak musí mít jednoznačnou podporu civilní připravenost. Za nezbytnou součást pak označil strategickou komunikaci státu.
Odolnost společnosti nevzniká ze dne na den. A není to úkol jedné instituce.
Stojí na důvěře. Mezi státem a občany. Mezi institucemi navzájem. Na schopnosti spolupracovat, sdílet informace a fungovat i pod tlakem.
Právě o tom mluvili generál Řehka a generál Perrin z operačního https://t.co/SwN0NJz4pm
Podporu veřejnosti považují experti za zásadní a zároveň připouštějí, že odolnost nelze budovat v situaci, kdy je existence krize popírána. „Pokud nedostaneme do mysli našich občanů, jak přežít, zůstane úkol nesplněn,“ konstatoval například Sławomir Lazarek z polského vládního centra pro bezpečnost.
„Jestliže v případě krize nebudou lidé vědět, co mají dělat jsou i ty nejlepší a nejpropracovanější plány k ničemu,“ dodal. Odolnou společnost přirovnává příznačně ke stromu a civilní obyvatelstvo k husté síti kořenů. „Jestliže ztratíme kořeny, nastane kolaps,“ tvrdí.
Sever sází na totální odpor
Generál Marc Lobel z vrchního aliančního velitelství SHAPE současnost vidí, jako příchod změny ve vnímání civilního faktoru v kolektivní obraně. Za obranu nejsou už zodpovědné jen ozbrojené síly, ale v dnešním světě potřebují přímou podporu civilního sektoru.
Jako příklad uvedl případnou bleskovou přepravu desítek tisíc vojáků. Armády takové kapacity najednou přepravit ohromné množství vojáků nebo techniky nemají. „Ale civilní společnosti mají početné flotily,“ nastínil.
Výdaje na obranu budou prioritou, vzkázal šéf NATO. Česku hrozí propad |
Upozornil, že prakticky každá země má detailní plány pro případ povodní, sucha, teroristického útoku. „Ale ne každá má plán pro nezbytnou spolupráci s civilním sektorem v případě konfliktu,“ podotkl.
Podle Řehky odolnost nespočívá jen v tom ustát prvotní šok, ale jde o schopnost se přizpůsobit, reagovat, zotavit se, a zároveň zajistit, aby společnost fungovala dál. „Pokud chceme čelit tak komplexnímu problému, potřebujeme celou společnost, schopnou se z toho vzpamatovat a jít dál, to je odolnost,“ dodal.
Inspirací mohou být severské země nebo nebo pobaltské republiky. „Jsme zemí v první linii. Snažíme se proto, aby se v případě napadení postavila na odpor celá společnost,“ Donatas Suchockis z litevského obranného štábu.
S konceptem totální obrany, zapojením celé země, podle něj úzce souvisí i intenzivní práce na důvěře veřejnosti, že stát a všechny jeho klíčové instituce budou v případě konfliktu dál fungovat.
tisknout 
