Poslední situační zpráva ruské federální lesní hasičské služby z noci na čtvrtek konstatovala, že v deseti regionech Ruska momentálně hoří 73 lesních požárů o celkové rozloze 278 066 hektarů.
Jen pro představu, je to jako by hořel najednou takřka celý Liberecký kraj nebo kompletně Lucembursko. Jenže jde jen o ty lesní požáry, kde různě ruské složky aktivně zasahují při hašení.
Podle údajů dispečerských služeb k tomu hoří dalších více jak 1,2 milionu hektarů lesa travního porostu v odlehlých oblastech na Sibiři, které úřady pouze monitorují, aniž by proti šířícímu se ohni nějak bojovaly.
Důvodů je několik. Buď jsou velmi daleko v hluboké tajze (hlavně v Jakutsku a Krasnojarském kraji), kam se hasiči prakticky nedostanou. Nebo zatím přímo neohrožují žádné vesnice, silnice, domy ani důležité objekty. A v neposlední řadě by hašení v oblastech stálo obrovské peníze a nasazení masivních sil včetně letounů a vrtulníků, kterých mají ruské složky i přes proklamace o opaku kritický nedostatek. Jinými slovy, lesní služby na více jak 70 dalších velkých požárů v divočině pouze dohlížejí a nechávají je „hořet pod kontrolou“.
Asi nejvážnější situace panuje v republice Sacha v Jakutsku, kde se hasiči snaží zvládnout devítku velkých požárů na ploše přes 191 000 hektarů. Pro představu, oheň tam v současnosti stravuje 180 krát větší plochu, než v roce 2022 při rozsáhlém požáru národního parku České Švýcarsko (1 060 hektarů).
A dalších více jak 840 000 hektarů na 43 místech tam pak hoří bez zásahu „pod dohledem“. „Situace zůstává napjatá, ale zvládnutelná. Zvětšení celkové plochy neznamená ztrátu kontroly, ale spíše odráží dynamiku velkých požárů, které se mohou pomalu šířit a zachvátit velké oblasti,“ uvedl v poslední tiskové zprávě Vitalij Němcov, úřadující vedoucí Hlavního ředitelství ruského ministerstva pro mimořádné situace v Jakutsku.
Vzhledem k rozlehlému území je ponechání lesů napospas ohni často vnímáno jako levnější a praktičtější, než se snažit ohniska uhasit, zejména pokud požár vznikne daleko od základen leteckých hasičů nebo v odlehlých oblastech bez infrastruktury.
Masivně zasažen lesními požáry je rovněž Krasnojarský kraj, kde se aktuálně hasiči snaží zvládnout 12 lesních požárů na ploše 39 000 hektarů a dalších 34 požárů na ploše 335 000 hektarů jen monitorují.
Podobně je na tom pak Jamalo-něnecký autonomní okruh, kde aktivní hasičské operace probíhají u 29 požárů o rozloze 34 000 hektarů.
V pěti oblastech Ruska už byl vyhlášen stav nouze. Kromě tří výše jmenovaných regionů také v Tomské oblasti a v okrese Ajano-Majsky v Chabarovském kraji.
Kouř se táhne stovky kilometrů
Satelitní záběry z monitorovacího systému NASA poodhalují, jak se přes Rusko táhnou oblaka kouře. Přitom ruská státní média a agentury ohledně masivních požárů na domácí půdě informují jen okrajově a spoléhají se výhradně na hlášení státních orgánů. Jen převážně citují kolik požárů bylo už „uhašeno“ a kolik lidí bylo a je nasazeno.
Napětí v Rusku roste, může změnit průběh voleb, předvídá estonská rozvědka |
„Obytné oblasti nejsou ohroženy. Na hašení požáru se podílí 971 lidí, včetně dvou kusů techniky. Situace je pod kontrolou,“ citoval například deník Kommersant 9. srpna úřady v Krasnojarském kraji, kde v tu chvíli hořelo 480 000 hektarů na 200 místech.
V Jakutsku dým podle úřadů zasáhl minimálně třinácti měst a obcí, kde žije přes 73 tisíc obyvatel. Úřady tvrdí, že nebylo zaznamenáno žádné překročení maximálních přípustných koncentrací škodlivých látek. Zároveň obsáhle informují, že v souvislosti s lesními požáry bylo provedeno 497 kontrol a razií, 55 občanských setkání s poučením 4 674 osob, sepsáno 189 protokolů o správních deliktech, uděleno 46 pokut, zahájeno 1 trestní řízení ohledně vypuknutí lesního požáru a identifikováno 16 osob zapojených do propuknutí lesních požárů a 31 osob zapojených do požárů krajiny.
„Současná situace vyžaduje flexibilní alokaci zdrojů: posilujeme oblasti s nejaktivnějšími ohnisky a zároveň zachováváme pokrytí pro obydlené oblasti. Nárůst plochy je způsoben krajinou a klimatem – v Jakutsku se požáry mohou šířit pomalu, ale stále a pokrývat velké plochy. Naším současným úkolem je zabránit šíření požáru do obytných oblastí a využít předpovězené srážky k zastavení velkých požárů,“ komentoval Němcov z Hlavního ředitelství Ministerstva pro mimořádné situace pro Republiku Sacha (Jakutsko).
Trochu rozporuplně pak federální agentura pro lesní hospodářství Ruska – Rosleshoz k dnešnímu dni hlásí, že do hašení lesních požárů po celé zemi je nasazeno jen 2 081 osob, 133 kusů techniky a 27 letounů a vrtulníků. Dalších 58 vrtulníků a bezpilotních letounů má zajišťovat monitoring. Za středu se jim podařilo dostat pod kontrolu zhruba 2 058 hektarů.
Oficiální statistiky v Jakutsku přitom ukazují, že od začátku sezóny lesních požárů (začíná zhruba v březnu) prudce roste plocha, kterou lesní lesní požáry zničily. Celkových 485 lesních požárů v celé oblasti zasáhlo plochu takřka 1,3 milionů hektarů, což je už devětkrát více něž za stejně období loňského roku.
Chybí zdroje, lidé i technika
Hasičské sbory v Rusku dlouhodobě čelí podfinancování a ruská válka na Ukrajina krizi velmi rychle ještě prohloubila. Například loni ruský stát na prevenci a boj s lesními požáry vyčlenil celkem 19,9 miliardy rublů (v přepočtu necelých 5 miliard korun).
Zásadním problémem přitom zůstává nedostatek personálu a vybavení. Například v roce 2024 hasičské službě v Tomské oblasti, která funguje nezávisle na ministerstvu pro mimořádné události, chybělo asi 65% lidí. Hasiči v regionu přitom vydělávají i po započtení všech bonusů asi 24 000 rublů měsíčně (v přepočtu něco přes 6 tisíc korun).
V Novosibirské oblasti hasiči spadají pod ministerstvo pro mimořádné události a měsíčně vydělávají asi trojnásobek (něco přes 15 tisíc korun). I tak jde o nepoměrné částky ve srovnání s platy ruských smluvních vojáků, vyslanými na frontu na Ukrajinu, kteří dostávají přibližně 210 000 rublů (přes 52 tisíc korun).
Ruská válka má přitom výrazný podíl na oslabení hasičské kapacity země. Válečné tažení totiž Moskvu podle střízlivých a přiznaných odhadů stojí více jak třetinu všech federálních výdajů na celý rok. A na jinak běžné výdaje včetně hasičů zkrátka nezbývá.
Tak trochu paradoxně proto působí narativ, šířený už týdny ruskými státními a prokremelskými médii, že Evropa (hlavně Francie a Španělsko) si za velké požáry může sama kvůli sankcím proti Rusku. Evropa se podle manipulace šířené hojně i na sociálních sítích údajně kvůli „rusofobii“ připravila o ruské hasičské vybavení – vrtulníky Ka-32 a letouny Be-200.
Brutální ztráty, postup minimální. Rusko míří k sázce na mobilizaci, tvrdí rozvědka |
V ruských propagandistických stáncích kolují tvrzení, že se evropské země kvůli sankcím vůči Rusku nemohou ruské hasící speciály nakupovat, servisovat a ani je nechat vzlétnout. V důsledku toho prý letošní lesní požáry dosáhly katastrofických rozměrů.
Jenže ve skutečnosti je příčinou katastrofy rekordní horko a sucho umocněné změnou klimatu, které dále zhoršují desetiletí zanedbávaného lesního hospodářství. Podle služby Copernicus Climate Change Servicebyl červen 2026 v západní Evropě nejteplejším měsícem v historii měření.
Ano, Španělsko sice uzemnilo osm vrtulníků Ka-32 – z přibližně 56 letadel a vrtulníků, která jinak mají španělští hasiči k dispozici – kvůli nedostatku údržby a náhradních dílů, ale to nemělo žádný významný vliv na samotné hasičské operace.
Stav leteckých flotil v Evropě v Rusku je přitom kapitola sama pro sebe. Ano, letounů pro hašení ze vzduchu je v Evropě skutečně nedostatek, ale nesouvisí to s Ruskem.
Dezinformační kampaň je postavena na faktu, že Španělsko skutečně vlastní ruské vrtulníky Kamov Ka-32, které kvůli sankcím nečinně stojí. Tolik je pravda – dodávky náhradních dílů byly ukončeny v roce 2022 a v únoru 2024 Agentura Evropské unie pro bezpečnost letectví odebralacertifikát, který těmto letadlům povoluje létat v EU, poté, co byly další modely Kamov použity ve válce proti Ukrajině.
Samostatnou vrstvou manipulace je tvrzení, že ruské vybavení je „nenahraditelné“ a „jiné na trhu neexistuje“. Stroje se srovnatelnou nebo větší nosností existují a jsou provozovány po celém světě – například americký Sikorsky S-64 Skycrane přepraví zhruba 10 000 litrů oproti 4 500 litrům u Ka-32. Používají je v Itálii nebo v Jižní Koreji. Španělský obranný časopis Revista Ejércitos, který recenzoval možnosti náhrady za Ka-32, nedávno napočítal nejméně šest amerických provozovatelů těžkých hasičských vrtulníků, jejichž služby si státy po celém světě běžně nasmlouvají během letních sezón..
Hoří? Černý jestřáb připraven. Firma vdechuje vrtulníkům druhý život |
A případ ruského hasičského letounu Be-200 je ještě výmluvnější. Propaganda tvrdí, že Rusko vlastní flotilu těchto letadel, kterou Evropa odmítá využívat z „rusofobie“. Záměrně ale zamlčuje skutečný stav této „flotily“. Motory pro Be-200 byly vyvinuty a vyrobeny ukrajinskou společností Ivčenko-Progress společně se záporožskou společností Motor Sič a dodávky do Taganrogu byly ukončeny již v roce 2014 po ruské anexi Krymu.
Výroba zbývajících letadel byla zastavena po útoku ukrajinského dronu v březnu 2024 a zhruba čtrnáct letadel, která stále provozuje ruské ministerstvo pro mimořádné události a námořní letectvo, trpí kritickým nedostatkem náhradních dílů. Ruské „unikátní“ hasičské letouny se tak již několik let nevyrábí a právě kvůli válce, kterou Rusko rozpoutalo proti zemi, kde si objednávala motory.







tisknout 





