Ukrajinské údery středního a dlouhého dosahu vyřadily z provozu až 20 procent kapacity ruských rafinerií. „Rusko se potýká s vážným nedostatkem paliva, což vedlo k omezení prodeje paliva v nejméně 20 regionech,“ potvrdila estonská vojenská rozvědka ve své poslední situační zprávě.
Zároveň upozornila, že se v posledních dnech naopak výrazně snížila intenzita ruských útoků na civilní, energetickou, dopravní a průmyslovou infrastrukturu Ukrajiny. Rusové sice útočili v deseti ukrajinských regionech, ale ve srovnání s předchozím obdobím vypustili „jen“ asi 900 dronů a 12 raket. To je sice o 35 procent méně dronů a 84 procent méně raket než před týdnem, ale podle zpravodajců to zřejmě nevěstí nic dobrého.
Nemáte něco proti dronům? Svět se bleskově učí z války na Ukrajině |
„V minulosti po takovém poklesu intenzity úderů na dlouhou vzdálenost obvykle následovaly rozsáhlé útoky s velkým počtem leteckých úderů,“ připomněla estonská rozvědka.
Moskva včetně kremelského vládce Vladimíra Putina sice navenek dál tvrdí, že Rusko je připraveno vést mírové rozhovory s Ukrajinou, ale neustoupí od svých předchozích požadavků. Tedy, že by se Ukrajina měla stát neutrálním státem s nepočetnou armádou, legislativou přesně podle přání Kremlu, který si navíc chce přisoudit absurdní právo veta nad implementací bezpečnostních záruk, které by Ukrajina získala od západních spojenců.
„Rusko tedy nezměnilo svůj postoj; chce Kyjev donutit k pokračování v postoupení území a chce diktovat své mírové podmínky,“ uvedla estonská rozvědka.
🎥 DIU special unit “Prymary” (Ghosts) continues degrading russian military logistics in occupied Crimea — striking fuel trucks, locomotives, fuel rail tankers and military equipment. https://t.co/Zi4ZAf248O
Peter Dickinson z prestižního amerického Atlantic Council v této souvislosti upozornil, že zatímco západní lídři nadále spekulují o možném kompromisním míru mezi Moskvou a Kyjevem, ruský prezident Vladimir Putin se netají tím, že je i nadále plně odhodlán k takzvané „denacifikaci“ Ukrajiny.
To podle něj vysvětluje, proč ani po roce amerických aktivit zatím nedošlo k žádnému smysluplnému pokroku k nějakému vyjednávání o ukončení války. „Ačkoli americký prezident Donald Trump občas přistupoval k mírovému procesu jako k geopolitickému obchodu s nemovitostmi, mělo by být nyní zřejmé, že Putin nebojuje o další území na Ukrajině, ale snaží se ukrajinskou státnost zcela vymazat,“ konstatoval.
Delší než první světová. Kreml zjišťuje, jak je obrovská ruská říše zranitelná |
Důkazem, že Putin ve skutečnosti nemá na míru žádný zájem, je podle něj nekonečné zdržování během jednání vedených USA. „Dokud nebude nucen opustit tyto imperiální ambice, je jakákoli řeč o kompromisním míru bludná,“ dodal Dickinson.
Masivní ruské ztráty pokračují
Na frontě podle zpravodajců stále pokračují masivní ruské ztráty. Denně Rusko v průměru přichází o 1 300 vojáků, zabitých či zraněných.
Nejintenzivnější boje probíhaly ve směru Pokrovsk (Doněcká oblast) a Huljajpole (Záporožská oblast); a dále pak Kosťantynivka. Tam je podle estonských zpravodajců situace pro ukrajinské obránce vážná, protože původně asi sedmdesátitisícové město je důležitým prvkem v obranném pásmu Kosťantynivka–Družkivka–Kramatorskij–Slovjansk. Bezprostředním cílem ruských vojsk je dobytí tohoto pásma a následně celého Donbasu.
„Aby se zabránilo ruskému postupu, ukrajinské velení posiluje obranu Kosťantynivky a začalo zintenzivňovat údery na Donbasu,“ konstatovali zpravodajští analytici. Účinnost takových úderů na zastavení logistiky nepřítele už potvrdilo nedávné stahování ruských jednotek z úseku takzvané Kinburnské kosy (Mykolajivská oblast) v jižní části fronty kvůli fatálním logistickým problémům ruských jednotek.
Krym se mění v noční můru
Sami ukrajinští velitelé to označují za „zátěžový test ruské okupace Krymu“. Poloostrov se totiž v posledních týdnech čím dál rychleji proměňuje v logistickou noční můru Kremlu, když se dříve sporadické ukrajinské hloubkové údery nyní naplno přerostly v cílenou a systematickou útočnou kampaň nejen proti ruským vojenským zařízením, ale na celé ruské týlové oblasti a systémy, které udržují kontrolu Moskvy nad poloostrovem.
„Kyjevská kampaň na poloostrově se posunula nad rámec epizodických úderů proti vysoce hodnotným aktivům a zaměřuje se nyní na dodávky paliva na Krym, železniční přístup, energetickou síť, protivzdušnou obranu a vojenské přesuny v týlu,“ podotkl bezpečnostní analytik Can Kasapoğlu z amerického Hudson Institute.
Russia's air defense in Crimea had a bad weekend.
On June 27–29, Unmanned Systems Forces units struck a Pantsir-S1, an ST-68 radar, and a 48Ya6-K1 Podlyot — plus fuel and logistics targets across the south.
📹: @usf_army
https://t.co/NQQ5u5LJtL
Ukrajinská „logistická uzávěra“ Krymu zahrnuje rovněž údery na skladovací místa, velitelské uzly, vybavení a zásobovacích trasy. Kyjev přitom vyčlenil dodatečné finanční prostředky pro pořízení střel a bezpilotních strojů pro takové údery na střední vzdálenost.
Nejviditelnějším důsledkem kampaně je podle Kasapoğlua palivová krize na Krymu. Už 22. května Rusko zahájilo přídělový systém v Sevastopolu, největším městě poloostrova, a omezilo prodej pohonných hmot na zhruba 20 litrů na vozidlo. Do 21. června pak podle některých zpráv vláda pozastavila prodej benzinu civilistům.
The burning Slavyansk oil refinery in Slavyansk-on-Kuban after last night's strike. https://t.co/W8bbPsvv1j https://t.co/dWfeuSjf23
Ukrajinské údery totiž zničily trasy a skladovací architekturu, které Krym zásobují. Ukrajinské drony zasáhly zásobníky s palivem podél pozemního koridoru na okupované jižní Ukrajině a také poškodily palivovou infrastrukturu uvnitř Krymu, včetně námořního ropného terminálu Feodosija, ropného skladu Semykolodejanska a palivového skladu ATAN poblíž Simferopolu.
Poslední šance vyzbrojit Evropu před válkou, zní z pařížského Eurosatory |
Jen civilní obyvatelstvo na Krymu spotřebuje zhruba 2 500 tun paliva denně, zatímco celková poptávka na poloostrově obvykle dosahuje asi 4 000 tun. „K uspokojení takové spotřeby je zapotřebí 120 000 tun paliva měsíčně, což zhruba odpovídá 2 200 železničním cisternám,“ připomněl Kasapoğlu. A pohyb takového množství cisteren je pro Rusko velmi těžké utajit, protože Ukrajina dál zdokonaluje své zpravodajské a sledovací bezpilotní prostředky.
A nejnovější vlna ukrajinských úderů zasáhla i citlivý energetický systém Krymu. Bezpilotní stroje zasáhly palivové zásobníky v Kerčské tepelné elektrárně, distribuční stanici plynu Simferopol a elektrickou rozvodnu Západní Krym. Polovina poloostrova tak byla bez proudu. Místní operátoři také hlásili výpadky proudu v oblasti Jevpatorija, Saky, Džankoj a Krasnoperekopsk, zatímco monitorovací kanály informovaly o velkém požáru v Kerčské elektrárně, kde se sloup kouře táhl na vzdálenost asi 47 kilometrů. Některé oblasti poloostrova jsou nyní zásobovány elektřinou jen několik hodin denně.
Před ruskou okupací v roce 2014 byl asi z 80 procent poloostrov závislý na elektřině proudící z pevninské Ukrajiny. Moskva sice později tuto závislost snížila výstavbou a modernizací elektráren, ale ty jsou nyní terčem ukrajinských dronů.
tisknout 
