Námět unikátního dvoutýdenního cvičení na Libavé na Olomoucku, do kterého se zapojilo na 250 vojáků, kromě Česka také z USA, Německa, Itálie a dalších zemí, není vůbec náhodný. Vychází ze zkušeností na Ukrajině, která už od roku 2014 čelí agresivním akcím Ruska a od února 2022 také ruským invazním vojskům.

„Vaše činnost je nelegální. Porušujete zákony České republiky a ohrožujete bezpečnost občanů. Jste obklíčení jednotkami NATO, složte zbraně a vyjděte s rukama nad hlavou ve směru k vysílání. Pokud se nevzdáte, jsme připraveni použít vojenskou sílu,“ hřmí nekompromisní hlas z tlampačů, ukrytých kdesi za stromy.

V patrovém domě na mýtině se zabarikádovali ozbrojenci se samozvané milice „Murínců“. Fiktivní národnostní menšiny žijící na českém území, která mluví stejným jazykem jako agresor, který napadl sousední zemi. Jak se válečná fronta blíží, stále více se radikalizují až se chopí zbraní a provádí nepřátelské akce na českém území.

„Nikdy se nevzdáme,“ pokřikuje odhodlaně z horní terasy domu pravděpodobný vůdce separatistů. Když se ale z lesa začne ozývat dunění bojových vozidel, dva z ozbrojenců se ze strachu dají na útěk, aby se vzdali. Jednoho však vůdce povstalců zastřelí.

Ve skutečnosti se ale žádné obrněnce na ozbrojence neblíží. Ten zvuk valícího se železa do prostoru vysílá jednotka psychologických operací ze speciálních „loudspeakerů“ - supervýkonných reprobeden, schopných na dálku v prostoru věrně simulovat prakticky jakoukoliv situaci. Vystrašení a dezorientovaní ozbrojenci nemají nejmenší tušení, že přesně z opačné strany se ze stínu lesa skrytě přibližuje osmičlenná úderná skupina vojáků. Ozvou se ohlušující rány rozbušek, vojáci vnikají do domu a zbývající ozbrojenci jsou po krátké přestřelce všichni zneškodněni.

Podobnost s proruskými separatisty na východoukrajinském Donbasu opět není náhodná. „Pokud si představíme, že naším strategickým nepřítelem v rámci NATO je v současnosti jeden konkrétní stát, tak nemůžeme stát mimo realitu,“ připouští velitel 91. skupiny informačního boje Ivo Zelinka, jehož vojáci se na boj proti hybridním hrozbám specializují a cvičení Powerful Word na Libavé má ověřit jejich dovednosti.

Postup jako při zneškodnění ozbrojenců je podle něj standardní. Jen po vyjednávací fázi, kdy povstalci dostali jasné instrukce, jak se vzdát, by informační válečníci před samotným úderem nasadili z reproduktorů ještě účinnější zvuk. Vysokofrekvenční pískot, který dokáže na dálku každého v dosahu doslova paralyzovat.

„Jde o sonický efekt, který zasaženého dezorientuje, ztrácí pozornost a způsobuje i fyzickou bolest. Z pohledu zasaženého je to velice nepříjemné pištění, které můžeme vysílat dlouhé minuty,“ popisuje Zelinka. Tak jako zásahové jednotky házejí do místnosti speciální zábleskové a ohlušující granáty, vojáci informačních a psychologických operací mají k dispozici tento gigantický „flashbang“. Situaci tak mohou mnohdy ovládnout, aniž by padl jediný výstřel.

Informace jako zbraň

Takto rozsáhlé a velmi specifické cvičení pod názvem Powerful Word nepodniká armáda poprvé. Premiérově to bylo v roce 2022, kdy brutální ruská válka na Ukrajině ukázala, že kromě kromě řinčení zbraní je nutné intenzivně pracovat na obraně před hybridní válkou, která je plná falešných informací, provokací, nepřátelské propagandy, psychologických a vlivových operací, ale i sabotážních a diverzních akcí polovojenských skupin a nepřátelských speciálních sil.

31 fotografií

Společně se spojenci čeští vojáci v maximálně realistickém námětu v polních podmínkách testují, jak čelit komplexním hybridním útokům, které nepřítel během válečného konfliktu využije pro znesnadnění obrany i zastrašení obyvatelstva a rozdělení společnosti. Jak totiž ukazuje právě válka na Ukrajině, pravdivé informace mají stejnou váhu jako třeba schopnost sestřelit nepřátelský vrtulník.

Scénář cvičení vychází ze situace, kdy je východní hranice do Polska a Litvy vtrhnou nepřátelská vojska a valí se nezadržitelně dál. Ze země proudí tisíce uprchlíků i na území Česka, opačným směrem přes české území míří posily spojenců na pomoc. S přibližující se frontou se vláda rozhodne pro evakuaci ohrožené oblasti, aby pohotovostní jednotky NATO mohly připravit na obranu a pokusily se útok zastavit.

Evakuace obyvatel, příjem uprchlíků i budování obranných pozic ale značně komplikují nepřátelské dezinformace, propaganda i sabotáže. Záškodníci podnikají útoky na kritickou infrastrukturu, ničí vysílače, nefunguje rozhlas, objevují se falešné zpravodajské internetové portály a sociálními sítěmi se šíří hrůzostrašná videa i nepravdivé pokyny, například kam a kdy se mají lidé k evakuaci dostavit, že armáda rozdává jen tak peníze nebo že uprchlíci rabují po cestě domy.

Analyzovat, odhalit, rychle zareagovat, vyvrátit, vysvětlit a doručit správné informace i tam, kde běžně dostupné kanály nefungují. To jsou hlavní úkoly speciálních týmů během cvičení.

„Není už žádná voda a dochází jídlo,“ hlásá například jeden z letáků i se zjevnými chybami, který cvičící jednotky zachytily v jedné z okolních obcí.

Na internetu se zase objevuje video se změněnou zvukovou stopou, které tvrdí, že obyvatelstvo nikdo nebude bránit. „Prohráli jsme. Opusťte své pozice,“ říká ve videu velitel s pozměněným hlasem pomocí umělé inteligence.

Mašinerie v reakci se spouští okamžitě. Na místo vyjíždí tým vojáků jednat přímo s místní samosprávou i občany, zřizuje informační centrum a zároveň pátrá po osobách, které falešné zprávy šíří.

V polních podmínkách tábora experti bleskově připravují vlastní plakáty, rozhlasové vysílání, videoreportáže i zpravodajské texty a příspěvky pro sociálně sítě, které mají lživou propagandu udusit hned v zárodku. „Naší zbraní jsou informace. Hybridní hrozby jsou všude kolem nás. Jsme velmi užiteční v takzvané fázi 0, kdy se ještě nevystřelilo. Ale ta je mnohdy rozhodující,“ konstatoval jeden z příslušníků jednotky informačních a psychologických operací Ondřej Langr.

Schopná marketingová agentura

Česká armáda má k dispozici relativně „mladé“ informační a kybernetické síly, které by do takového boje nasadila. Přesné počty armáda neprozrazuje, ale jde o vyšší stovky vojáků.

Zatímco 92. skupina kybernetického boje se sídlem v Brně se zaměřuje na hrozby v kyberprostoru, 91. skupina informačního boje se sídlem v Olomouci ovládá doslova všechny aspekty působení v informačním prostoru. „Lze si to představit jako velmi schopnou marketingovou agenturu, na kterou se občas střílí a musí přežít v lese,“ podotýká Zelinka, který skupině velí.

Kromě šíření informací o dění v armádě na sociálních sítích, zvládá monitoring informačního prostoru, psychologické operace, civilně-vojenskou spolupráci a vytváření obsahové náplně například pro informační a propagační kampaně. Od fotografií, přes videa až po podcasty a obrazové i rozhlasové vysílání. Od běžného kombatanta je přitom takový „psyoper“ na první pohled k nerozeznání. Má výcvik, ovládá zbraně, nosí uniformu.

Voják jednotky informačního boje, takzvaný „psyoper“ během cvičení Powerful Word na Libavé před vozidlem s instalovanými výkonnými reproduktory

Pokud by se scénář vojenského cvičení stal realitou, část příslušníků těchto dvou útvarů by se zaměřila na psychologické a informační operace proti nepřátelským jednotkám blížícím se k hranicím. Využila by k tomu například letáky, rádiové vysílání, informace šířené v kyberprostoru nebo právě speciální reproduktory umístěné na bojových vozidlech, schopné simulací jakýchkoliv zvuků případně zastrašit či demoralizovat nepřátelské jednotky.

„Byli bychom součástí sestavy některé mechanizované brigády a působili velmi blízko fronty. Ať už vysíláním, letáky nebo v kyberprostoru. Dnes i voják v zákopu má totiž mobil,“ popisuje Zelinka.

V druhé linii by pak další část těchto specializovaných jednotek podporovala a chránila vlastní obyvatelstvo před nepřátelskou propagandou, dezinformacemi a dalšími hybridními hrozbami, jak ostatně mělo prokázat cvičení.

Do něj armáda i letos nasadila také velký počet aktivních záložníků, kteří se kybernetickým a informačním silám náramně hodí. Podle Zelinky přinášejí do armády velmi cenné životní i profesní zkušenosti a dovednosti. „Pokud je někdo například učitelem, tak nikdo nezahraje učitele během cvičení lépe. Nebo sociolog, který dokáže výborně pracovat s obyvatelstvem, když v civilu to dělá za peníze,“ podotkl.

Upozornil, že například americká armáda se v rámci civilně-vojenské spolupráce z devadesáti procent spoléhá právě na schopnosti záložníků a jejich zkušenosti, návyky, konexe. „Pokud má pro jednání plný telefon čísel na klíčové lidi a ví, jak s nimi jednat, má samozřejmě ohromnou výhodu,“ konstatoval.

Například jedna z jeho amerických kolegyň, která během cvičení vede jeden týmů, je v civilu úspěšná realitní makléřka. „Jestliže dokáže udělat úspěšnou marketingovou kampaň, někoho přesvědčit a prodat mu dům, pak je to přeci pro armádu plně přenositelná schopnost. Zvláště pro psychologické a informační operace,“ dodal Zelinka.

Na druhou stranu zahraniční účastníky překvapilo, jak se do cvičení zapojuje skutečná místní samospráva. Od obcí až po úřady nebo firmy. Na rozdíl od běžných cvičení NATO, kdy vojáci nebo najmutí figuranti hrají pro cvičící jednotky nějaké předepsané role, česká armáda v tomto ohledu využívá reálné aktéry.

Scénář cvičení se tak neodehrává jen ve vojenském prostoru, ale i v nejbližším okolí. „Okolní obce hrály s námi. Jednání se starosty probíhala s reálnými starosty, kteří se chovali přesně tak, jak by ve slunečnosti postupovali. Zapojili jsme policii a další,“ uvedl Zelinka s tím, že bez velmi nadstandardní podpory civilního obyvatelstva by tak realistický scénář nebyl možný.