Jakou zbraň podle vás Rusko použilo? Jde o zcela novou raketu nebo jen derivát těch, které už v arzenálu má?
Stále se o tom vedou spekulace. Ruský kolega Pavel Podvig včera konstatoval, že je to střela „RS-26 natřená na rudo…“ Podle všeho se tedy jedná o derivát SS-26 Rubež. Tento systém byl Ruskem testován jak v konfiguraci mezikontinentální střely (pozn. autora: na vzdálenost 6 000 km; spodní hranice mezikontinentálního doletu je stanovena na 5 500 km).
Současně ale byla testována i jako střela delšího středního dosahu (IRBM – intermediate ballistic missile). Rusko si tak nějaký čas nechávalo otevřené dveře k tomu ji deklarovat jako ICBM či jako IRBM. Tento dvojznačný postup zastávalo ještě před vypovězením smlouvy INF (zakazující ze země odpalované střely kratšího (500-1 000 km) a delšího (1 000-5 500 km) středního doletu, k němuž se rozhodla přistoupit Trumpova administrativa v roce 2019 právě kvůli dosti oprávněným podezřením z dlouhodobého porušování smlouvy Ruskem. Rusové z podobného jednání obviňovali USA.
Putin hraje válku nervů. Takto je potřeba to brát. A nemít nohy ze sulcu.
Ruský prezident Vladimir Putin pak v televizním vystoupení prohlásil, že to byla experimentální raketa středního doletu Orešnik, vybavená nejadernou bojovou hlavicí.
Ano. Stárnoucí a frustrovaný Putin se snaží ukázat (atrofující) svaly. Současně bylo potvrzeno, že Rusové před útokem informovali Spojené státy prostřednictvím komunikačních kanálů sloužících ke snižování jaderných rizik, aby předešli mylnému vyhodnocení útoku. Informace o tomto systému jsou zatím poměrně kusé. Považuji za možné, že je Rusko tímto způsobem může testovat v rámci ostrého nasazení proti ukrajinským cílům. Více napoví další dny a měsíce. Uvidíme, zda se bude jednat o ojedinělé nebo frekventovanější nasazení.
It's RS-26 painted red... https://t.co/fGUU9Nbj8x
O takové raketě se dosud ví jen málo, ale obecně se předpokládá, že by se mohlo jednat právě o upravenou verzi jaderného nosiče Rubež. To ostatně později potvrdil i Pentagon s tím, že vypálená raketa vychází ze stejné konstrukce.
A Rubež sám vychází z ICBM SS-24 Jars.
Záběry očitých svědků z útoku na Dnipro ukazují sériové dopady v několika vlnách, což by svědčilo o tom, že raketa využívá, podobně jako ruské mezikontinentální střely, konstrukci takzvaného MIRV (Multiple Independently Targetable Reentry Vehicle), tedy nákladového kontejneru obsahujícího několik hlavic, z nichž každá je schopna nezávisle zasáhnout různé cíle. Tím se zvyšuje ničivá síla mezikontinentálních střel.
Vše tomu nasvědčuje. Z technického hlediska se nejedná o nic nového pod sluncem, nic přelomového. Sovětský svaz si technologii MIRV osvojil již v první polovině 70. let 20. století. USA ji vyvinuly jako první v reakci na sovětské kroky v oblasti systémů protiraketové obrany už v 60. letech. Právě technologie MIRV stála za ohromnou vertikální proliferací strategických jaderných hlavic v 70. a 80. letech minulého století, kdy počty strategických nosičů zůstávaly v zásadě téměř neměnné, ale počty na nich umístěných hlavic na konci 80. letech dosáhly přibližně 10 tisíc kusů na straně USA a 11 tisíc v rámci sovětského strategického arsenálu.
Petr SuchýPolitolog a bezpečnostní expert. Působí na katedře mezinárodních vztahů a evropských studií Masarykovy univerzity v Brně. Zabývá se rolí jaderných zbraní v mezinárodní politice. Dlouhodobě spolupracuje a pravidelně přednáší rovněž na Graduate School of Defense and Strategic Studies, Missouri State University ve Washingtonu, D.C. |
Vícero hlavic na nosiči zvyšuje pravděpodobnost úspěšné penetrace obranného systému druhé strany a zasáhne více zvolených cílů. Rusové sofistikovanost svých jaderných hlavic na svých nejnovějších interkontinentálních raketách deklarují kontinuálně. Zejména zdůrazňují jejich manévrovací schopnosti v terminální – konečné fázi letu. Zásadní posun tak vnímám především v bojovém nasazení tohoto nosiče.
Ukrajinské letectvo hovořilo nejprve o použití mezikontinentální balistické rakety, byť jen na řekněme krátkou vzdálenost, protože z Astrachaňské oblasti do Dnipra je to necelých 1 000 kilometrů? Šlo by o první bojové nasazení takové zbraně v historii.
Jak už jsem uvedl, SS-26 Rubež byl testován v obou konfiguracích – jako ICBM a IRBM. Podle smlouvy Nový START (Rusko svou participaci na smlouvě pozastavilo v únoru 2023, ale deklarovalo, že bude nadále respektovat jí nastavené početní limity upravující počty strategických jaderných zbraní) testovaná střela získává jasnou charakteristiku a přestává být prototypem až v po absolvování dvaceti testů. Je také důležité uvést, že ICBM mohou být z technického hlediska použity i na kratší než mezikontinentální vzdálenost. To platí i pro jiné sovětské, respektive ruské ICBM.
Například ICBM SS-19 měla minimální dosah stanovený na 1 000 kilometrů, SS-11 na 2 000 kilometrů. Právě rozmístěním 990 kusů těchto střel mezi léty 1966-1972 Sovětský svaz dosáhl tzv. strategické parity s USA. Část z nich rovněž měla sehrávat roli střely středního doletu, použitelné proti cílům v západní Evropě nebo v komunistické Číně.
Například z amerických střel s plochou dráhou letu Tomahawk mají Rusové dlouhá léta panickou hrůzu.
Jak použití takové zbraně vnímat? Je to vyloženě pokus o zastrašení Ukrajiny nebo i vzkaz Západu, že je ruský režim ochoten dál situaci eskalovat?
Oba uvedené leitmotivy pro tento krok vnímám jako relevantní. Jedná se o snahu demoralizovat statečně se bránící Ukrajince a odstrašit západní státy od další pomoci, zejména takové, která Putinovi nahání největší strach – tedy dodávek systémů schopných zasáhnout cíle v hloubi ruského území.
Rusko na Ukrajinu vypálilo novou balistickou raketu. Putin vyhrožoval cíli v Evropě |
Je stále více vidět, jak ohromný dopad tyto nedávno umožněné údery mají na ruskou psychiku. Ukazuje se, jak velkou chybou bylo a stále je zbabělé otálení a váhání v dodávání právě takových systémů Ukrajině. Například z amerických střel s plochou dráhou letu Tomahawk mají Rusové dlouhá léta panickou hrůzu.
Myslíte, že tedy šlo i demonstraci síly k domácímu ruskému publiku?
Použití dané střely proti Dnipru může cílit i na ruskou společnost, která jde stále dále vpřed v duchu „nejlepších“ sovětských tradic. Rusko dokáže vyprodukovat schopné balistické střely, ale nedokáže, stejně jako Sovětský svaz, vyrábět kloudná osobní auta. Oproti Sovětskému svazu například nepředstavuje už ani symbolickou konkurenci v oblasti civilního letectví. Stačí se podívat na to, jakými letouny disponuje například ruský vlajkový dopravce Aeroflot.
Mimochodem, jsem třeba velmi zvědavý, jak dopadne záměr zavést v letech 2025-26 do flotily nový model vlastní výroby Jakovlev MC-21. Nechci předbíhat, ale domnívám se, že se opět naplní slova bývalého premiéra Černomyrdina „chtěli jsme to udělat co nejlíp, a dopadlo to jako vždycky.“
Tisíc dní války. Putin vypustil severokorejského džina a Evropa je v ohrožení |
Tedy vzkaz: sledujte, stále jsme nepřemožitelní a nikdo z vás o tom nesmí pochybovat?
Užití nové střely samozřejmě může dodat sebevědomí Rusům, kterým dělá tak dobře, když se jich někdo bojí. Proto je potřeba se opravdu nebát a vrátit se k Reaganovu „Peace through strength“ (mír skrze sílu). Problémem zůstává, že současné západní vůdce spíše než odhodlání a odvaha charakterizuje opatrnictví a potřeba si sem tam s Putinem aspoň zatelefonovat, aniž by to mělo nějaký pozitivní efekt. O tom, že někteří představitelé, které lze bezpochyby vnímat jako Putinovy trojské koně v Evropě, se už nemůžou dočkat až ho zase spatří tváří v tvář, ani nemluvím.
Je to tedy „další červená linie“ ruského vládce? Jak by se měl kolektivní Západ k takovému přístupu stavět?
Mám za to, že se Putin podobnými gesty snaží dále mobilizovat ruskou pátou kolonu v Evropě a dodávat jí sebevědomí. Eskalace může vést k aktivizaci tzv. „mírového hnutí“, přímo či nepřímo podporovaného Ruskem. Své zkušenosti s tím máme z doby jednání o umístění radaru americké protiraketové obrany v Brdech. Podobně Sovětský svaz postupoval zejména v 70. a 80. letech minulého století.
The Ukrainian city of Dnipro became the first city in human history to be struck by the russian intercontinental ballistic missile. ICBM was used not on a firing range, but against a city of a million people. Just watch!
We urge russia and Mrs Zakharova comment this immediately!… https://t.co/hiRx5wLq3s https://t.co/xB3nFOrwge
Samo o sobě odpálení primárně jaderného nosiče přece nemůže z nákladového hlediska dávat smysl?
Dlouhodobě poukazuji na to, že nejen samotné jaderné hlavice, ale také jejich potenciální nosiče sehrávají roli symbolu. Někdy velice významného symbolu.
Ruský vládce Putin pak sám v televizním projevu uvedl, že jde o odvetu za použití západních střel dodávaných Kyjevu v hloubi ruského území? Koneckonců jen den před tím se Ukrajině podařilo zničit velitelské bunkry v ruské Kurské oblasti, kde podle dostupných zpráv zřejmě zemřelo až 18 vysoce postavených velitelů a zraněn měl být i severokorejský generál.
Putin hraje válku nervů. Takto je potřeba to brát. A nemít nohy ze sulcu.
Putin si je dobře vědom svých mezí. Posunuje je tak, jak je mu dovoleno.
A tomu by mohl nasvědčovat i fakt, že Moskva o odpálení informovala předem Washington prostřednictvím kanálů sloužících ke snížení jaderného rizika.
Putin si je dobře vědom svých mezí. Posunuje je tak, jak je mu dovoleno. Základ úspěšného odstrašování představují tzv. C3 – capabilities (schopnosti), credibility (věrohodnost) a communication (komunikace). Je na USA a NATO, aby tyto tři prostředky také adekvátně využívali v rámci věrohodného odstrašování Ruska a to i v rámci probíhajícího konfliktu. Primárním cílem odstrašování je horkému konfliktu předejít. Když ale tento záměr nevyjde, je potřeba v efektivním, dobře kalibrovaném odstrašování pokračovat i nadále.
Kolik takových raket může Rusko mít?
Zatím je velmi obtížné to odhadnout. Mám za to, že další dny a týdny ukážou, zda se jednalo o spíše symbolický a ojedinělý akt, nebo začátek frekventovanějšího nasazování této zbraně.
Jaké vybavení by pro obranu před takovými útoky měla Ukrajina od Západu získat? Hovoří se o americkém protiraketového systému THAAD, který například střeží Izrael nebo Jižní Koreu.
THAAD by za jistých okolností mohl být adekvátním prostředkem obrany. Mám ale za to, že mnohem více Ukrajina potřebuje omezenější systémy účinné proti střelám, jež Rusko používá mnohem masivněji. Jednání Ruska nicméně ukazuje, že je načase věnovat mnohem intenzivnější pozornost protiraketovým systémům obecně. Zejména takovým, jež by dokázaly snížit hrozby, jež představují ruské raketové nosiče.
tisknout