S Ruskem se nedomluvíme u piva, ale jen z pozice síly, vyzval Řehka

„Tvoříme armádu, která dává smysl pro válku. A tvoříme ji proto, a to chci zdůraznit, aby k válce nikdy nedošlo. S Ruskem se totiž nedomluvíme u piva, s Ruskem se domluvíme jen z pozice síly,“ prohlásil Řehka na úterním velitelském shromáždění v Praze, kde armádní špičky řešily hlavní priority a úkoly pro příští rok.

Právě ještě více nevyzpytatelné a agresivnější Rusko označil náčelník generálního štábu za největší hrozbu. Jako další zmínil terorismus nebo rizika spojená s masovou migrací.

Varoval, že v české společnosti i armádě ovšem stále není dostatečný pocit urgence na současnou ruskou politiku reagovat. „To není strašení Karla Řehky, to je geopolitická realita a oficiální zadání armádě,“ dodal.

Důkazem podle něj můžou být poslední sabotážní útoky v Polsku, drony nad spornými zeměmi Evropy anebo použití leteckých prostředků z ruské „výzkumné „lodi“, proti britským letounům a pobřežní stráži. „Pokud někdo pochyboval a domníval se, že zbytečně straším, nebylo a není tomu tak. Rusko zkouší, kam může zajít a co mu dovolíme. Hrozba z jeho strany narůstá,“ konstatoval.

Řehka v této souvislosti apeloval, že všichni vojáci české armády proto musí být připraveni na boj. Každý voják musí mít a znát svůj operační úkol. Příprava na válku je pode něj kontinuální a nikdy nekončící proces. „Připravenost na ten nejhorší scénář je to, proč si nás naše společnost platí,“ řekl s tím, že primárním úkolem je navýšení připravenosti armády na boj vysoké intenzity v rámci alianční kolektivní obrany.

Ačkoliv armáda podle Řehky prochází dramatickou modernizací, tempo je stále pomalé. Dokazuje to válka na Ukrajině, kde technologie mění bojiště každý měsíc. „Musíme si připustit, že technologie se mění rychleji, než my dokážeme schválit powerpointovou prezentaci,“ podotkl. Připustil, že česká armáda sice nyní plánuje pořízení dronů na rok 2027, ale v té době budou dnešní drony už muzejními kousky.

Pomalý akviziční proces a další pravidla nejsou podle Řehky problémem armády, která ho neumí vyřešit. Popsal, že někteří velitelé se z vlastní iniciativy a kreativity snaží simulovat ukrajinské bojiště a moderní bojiště, vytvářejí si v rámci svých možností všechny předpoklady k modernímu výcviku. Na strategické úrovni se ovšem procesy vlečou a produkty se rodí tak dlouho, že než vzniknou, tak nejsou aktuální.

„My jsme ale vojáci. Jsme placeni za odvahu, a ne jenom za to na bojišti. Nenechme se paralyzovat nečinností jiných. Armáda potřebuje experimentovat,“ prohlásil. Armáda podle něj potřebuje rychle testovat technologie a mít možnost udělit výjimky.

I přes nesporný ohromný posun v modernizaci a to i díky ministerstvu obrany a odvaze končící vlády podle Řehky platí, že systém jako celek jede pořád podle pravidel hlubokého míru. „Stavební řízení a stavba u nás trvá minimálně šest let. Rekonstrukce budovy na Ruzyni deset let, možná víc. Hlídací věže si často velitelé musí stavět po domácku, protože hrozby prostě nepočkají,“ podotkl.

Kritizoval rovněž, že jakékoliv nákupy pro armádu jsou komplikované, zdlouhavé a nejisté. Inspiraci by si proto mělo Česko vzít třeba v Polsku nebo dalších zemích. „Chtějí tanky, jdou to řešit, koupí je. Chtějí dělostřelectvo – je potřeba jít do Koreje, jdou do Koreje, pořídí to. Podobné případy bychom mohli najít a velmi inspirativní příklady v Nizozemsku, v Dánsku, ve Švédsku a na mnoha jiných místech,“ uvedl s tím, že v Česku se nezměnil ani jeden systémový proces.

Armáda musí mít podle generála přímý kontakt s obranným průmyslem bez zbytečných prostředníků a i přes historii neblahých zkušeností a armádními nákupy v minulosti, transparentně rozvíjet spolupráci s průmyslem. „Potřebujeme ty, kdo věci posouvají, ne ty, kdo je přihlížejí. Potřebujeme lídry změn, ne diváky změn,“ vzkázal.

Za klíčovou prioritu pro příští rok označil personál. Zopakoval, že obrana letos sice zaznamenala rekordní nábor nových vojáků, ale armádě stále chybí téměř 7 tisíc profesionálů. Za nedostatečnou označil také zálohu. Je proto podle něj naprosto legitimní se ptát, jestli dnešní model ozbrojených sil, který byl vytvořený v úplné jiné realitě světa, odpovídá dnešku a bezpečnostní situaci v Evropě. „Já si myslím, že nikoliv. Ale na politické úrovni zatím nebyla odvaha toto téma otevřít,“ konstatoval s odkazem na diskuze o možném zavedení nějaké formy povinné vojenské služby.

Řehka rovněž potvrdil, že armádní velení má již připravenou novou koncepci mobilizace. „Po tři čtvrtě roce interního ping-pongu, který v rámci resortu byl, ji máme nachystanou do mezirezortního řízení. Předám ji do mezirezortního řízení a vládě,“ uvedl.

Nadcházející rok 2026 lze podle jeho slov shrnout do několika slov popisující úkol – lehký na pochopení, ale velmi těžký na provedení. „Zrychlit, zjednodušit, přestat čekat a jednat,“ vyzval Řehka.