natoaktual.cz

Nové factboxy

Víte, k čemu slouží Parlamentní
hromáždění NATO?

  • natoaktual.cz
  • Zpravodajství
  • Informační centrum o NATO
  • nato.idnes.cz

  • Deset kroků, jak přinutit Putina k jednání. Chce to skutečný tlak, radí analytici

    14. listopadu 2025  13:59
    Utěsnit sankční skuliny a důsledně vynucovat sankce vůči ruským státním gigantům, otevřeně povzbudit Ukrajinu třeba demonstrativní cestou do Kyjeva a poskytnout veškerou možnou podporu k provádění přesných útoků na ruskou energetickou infrastrukturu. To je výčet několika zásadních kroků z „desatera“, které by podle amerických analytiků mohlo přinutit vládce Kremlu usednout k jednacímu stolu.  

    Vládce Kremlu Vladimir Putin | foto: kremlin.ru

    Zdá se, že po týdnech „diplomatických tanečků“ a krachu schůzky s ruským vládcem Vladimirem Putin v maďarské Budapešti se mírové úsilí amerického prezidenta Donalda Trumpa dostalo do slepé uličky. A nyní zároveň možná až na druhou, ne-li třetí kolej starostí jeho administrativy.

    Zatímco ministr války Pete Hegseth po nebývale dlouhém vládním „shutdownu“ oficiálně vyhlašuje ozbrojený boj proti jihoamerickým narkoproducentům u břehů Venezuely, Spojené státy se zdají být momentálně hluboce rozděleny zcela jinými problémy. Polovinu pohlcuje kauza se spisy o Jeffreym Epsteinovi a druhou „boj“ přívrženců MAGA proti britské veřejnoprávní BBC za manipulativní sestříhání výroků Donalda Trumpa předcházejících útoku na americký Kapitol.

    Pád Pokrovsku? Kostnice ruských těl obranu Ukrajiny nezlomí, tvrdí analytici

    Zatím poslední a přitom velmi důležitý krok Bílého domu k zastavení ruské války na Ukrajině tak přišel 22. října, kdy Trump v reakci na ruské provokace nařídil americkému ministerstvu financí uvalit sankce na dva ruské ropné giganty – společnosti Rosněfť a Lukoil.

    „Pokud budou tyto sankce plně uplatňovány, mohly by být nejúčinnějším opatřením, které USA a jejich spojenci vůči Rusku uvalily od zahájení totální invaze na Ukrajinu v únoru 2022,“ konstatovali analytici Luke Coffey, Thomas J. Duesterberg a Can Kasapoğlu z prestižního amerického Hudson Institute. Zároveň vypracovali pro Bílý dům seznam deseti klíčových doporučení, které by mohly Putina přinutit konečně usednout k jednacímu stolu.

    Kreml podle nich pozastavil jednání, protože Putin stále věří, že může zlepšit svou pozici a dosáhnout větších ústupků od Ukrajiny a Západu. „Zvýšením podpory Ukrajiny v této kritické chvíli může Trumpova administrativa oslabit Putinovu pozici a donutit ho vyjednávat za podmínek výhodnějších pro Ukrajinu a její partnery, včetně Spojených států,“ tvrdí. Zapotřebí je podle nich ale skutečný tlak.

    1. krok: Trumpova cesta do Kyjeva

    Brzká návštěva prezidenta Trumpa na Ukrajině by demonstrovala vůdčí postavení USA. Klidně přes mezinárodní letiště Boryspil u Kyjeva, které bylo uzavřeno bezprostředně po ruské invazi na Ukrajinu v únoru 2022. Bílý dům by po krachu budapešťské schůzky neměl dovolit, aby se diplomatická dynamika zastavila.

    Nejdřív desítky dronů, pak rakety. Rusové vědí, že válka dospěla do kritického bodu

    „Prezidentská návštěva Ukrajiny by demonstrovala americké odhodlání, ujistila spojence a vyslala Moskvě nezpochybnitelný signál, že prezident Spojených států může jet, kam chce, kdy chce a jak chce,“ radí experti.

    Sebevědomá ukázka síly by podle nich podtrhla vůdčí postavení USA na světové scéně a připomněla by přátelům i nepřátelům, že prezident Trump chce udávat tempo diplomacie a míru.

    2. krok: Agresivní prosazování sankcí

    Oznámení sankcí vůči Lukoilu a Rosněftu bylo sice důležitým krokem, ale skutečný tlak bude pramenit z toho, když zahraniční banky, pojišťovny a obchodní firmy budou muset volit mezi napojením na ruský ropný sektor nebo účastí v globálním finančním systému vedeném USA.

    Aby se posílila důvěryhodnost amerických sankcí a zamezilo jejich porušování, měl by se podle expertů Washington agresivně zaměřit na banky a rafinerie, které nadále nakupují nebo financují export spojený s Rosněftem nebo Lukoilem, a také zveřejnit, které instituce jsou odříznuty od svých účtů za usnadnění stínových dodávek nebo nezákonných finančních převodů.

    3. krok: Uzavření sankčních mezer

    Rusko odklání velkou část svého obchodu přes síť partnerských zemí, aby se západním sankcím vyhnulo. Washington může účinněji oslabit ruskou ekonomiku tím, že bude důsledně vymáhat sankce na prodej ruské ropy, včetně přísného zákazu ruské stínové flotily – zejména ve vodách Středozemního moře, kde probíhá velká část překladu/přečerpávání sankcionovaného nákladu přímo mezi plavidly.

    Sankce by měly podle expertů výrazně pocítit také banky v Číně, Indii, na Kypru a v Hongkongu, které usnadňují transakce s ruskou ropou nebo získávání sankcionovaných technologií.

    USA by měly zároveň velmi úzce spolupracovat s evropskými spojenci na využití zmrazených ruských aktiv jako zástavy pro půjčky Ukrajině.

    A konečně by měly Spojené státy uvalit sankce na ruské banky a oligarchy, stejně jako na zahraniční finanční instituce, které nakupují ruské státní dluhopisy. „Rusko postrádá rezervy a úvěrovou kapacitu, aby tato opatření kompenzovalo, což by podstatně podkopalo jeho schopnost financovat válku a zároveň udržovat sociální výdaje a kontrolovat inflaci,“ shodli se analytici.

    4. krok: Využití OSINT

    Administrativa by měla začít účelně využívat zpravodajské informace z otevřených zdrojů (OSINT) k potlačení globálních dodavatelských řetězců Ruska a Íránu, které se cíleně zabývají obcházením sankcí. Experti doporučují určitý třístranný zpravodajský mechanismus, který by zahrnoval Hlavní ředitelství zpravodajských služeb Ukrajiny (GUR), Americkou vojenskou zpravodajskou službu (DIA) a NATO, s cílem narušit nelegální ruské a íránské dodavatelské řetězce.

    Tento mechanismus by využil špičkové odborné znalosti DIA v oblasti OSINT, zkušenosti GUR z terénu a mezinárodní vliv NATO k vytváření veřejně dostupných materiálů, které odhalí fiktivní společnosti, identitu falešných koncových uživatelů a toky západních komponent dvojího užití do Ruska a Íránu. Součástí tohoto úsilí by měla být ověřená crowdsourcingová platforma, která by umožnila think-tankům, soukromým zpravodajským firmám a dalším odborníkům na OSINT sdílet svá zjištění.

    5. krok: Proamerická energetická politika

    Kongres a výkonná moc by měly odstranit zatěžující regulační překážky a zákonné požadavky, které by mohly omezovat produkci a vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG) a ropy. Z mezinárodního hlediska musí Bílý dům identifikovat klíčové odběratele ruské ropy a plynu a podpořit jejich přechod na dodavatele z USA nebo spojeneckých zemí.

    Rozšíření produkce ropy a plynu v USA – a povzbuzení partnerů v Perském zálivu, aby tak rovněž učinily – by v důsledku snížilo globální ceny surovin a energií a oslabilo jeden z hlavních ekonomických zdrojů Ruska. „Prezident Ronald Reagan v 80. letech 20. století vyvolal rekordně nízké ceny ropy tím, že podnítil produkci v USA a Perském zálivu. To sehrálo důležitou roli v bankrotu Sovětského svazu,“ připomněli analytici.

    6. krok: Integrace ukrajinského obranného průmyslu

    Spojené státy by měly rychle podepsat dohodu o integraci ukrajinského obranného sektoru s americkým. Ukrajina má kvalifikovanou, inovativní a vzdělanou pracovní sílu v obranném průmyslu a i během války zavedla průlomové systémy, zejména v sektoru bezpilotních letounů. Posílení ukrajinského domácího obranného průmyslu a jeho integrace s americkou výrobou, výzkumem a vývojem a dodavatelskými řetězci by Washingtonu umožnilo rozvíjet jeho vlastní obranný průmysl a pomohlo by zaručit dlouhodobou bezpečnost Ukrajiny.

    7. krok: Zrušit zbraňová omezení

    „Odstraňte omezení týkající se používání zbraní dodaných z USA a povzbuďte evropské partnery, aby učinili totéž,“ nabádají experti. Dodržováním falešných červených linií vytyčených Moskvou podle nich jen Washington předává iniciativu Kremlu.

    Spojené státy by měly Ukrajině povolit použití jakéhokoliv systému dodaného z USA proti legitimním vojenským cílům – včetně cílů hluboko na ruském území, které přímo souvisejí s útoky na Ukrajinu. USA by měly zároveň koordinovat se spojenci pravidla zapojení, poskytovat posílenou podporu při identifikaci cílů a udržovat robustní monitorování koncového použití s cílem minimalizovat škody na civilním obyvatelstvu a zvládnout eskalaci. Jasná komunikace s veřejností a zpřísněné vojenské sankce za další ruskou agresi by maximalizovaly odstrašující účinek.

    8. krok: Podpora hloubkových úderů

    Washington by měl rychle rozšířit podporu ukrajinských úderů na dlouhé vzdálenosti s cílem oslabit ruskou obrannou průmyslovou základnu. Střely s plochou dráhou letu Tomahawk jsou silným prostředkem pro útoky na kritické výrobní a logistické uzly hluboko v Rusku. Lze je odpalovat z mobilních pozemních odpalovacích zařízení (Typhon). Pokud USA poskytnou Ukrajině tyto střely a pomohou s přesným označováním cílů a vyhodnocováním škod, mohlo by to výrazně posílit schopnosti Kyjeva. Mezi prioritní cíle patří ruská zařízení na výrobu dronů a raket.

    9. krok: Údery ve vysokém tempu

    USA by měly podpořit ukrajinské výrobní programy, které Kyjevu umožní ve vysokém tempu neustále útočit na ruské vojenské a energetické objekty. Vysoké tempo úderů může rychle narušit válečnou ekonomiku Moskvy.

    USA by měly poskytnout komplexní technickou, logistickou a zpravodajskou podporu pro ukrajinskou vlastní produkci úderných systémů, jako jsou například střely s plochou dráhou letu Flamingo nebo drony FP-1. Dlouhotrvající salvy dlouhého dosahu by zvýšily tlak na Kreml a zatížily ruské finance a průmysl. Diplomatická síla Ukrajiny by rapidně vzrostla.

    10. krok: Rozšíření prioritní pomoci

    Jako desátý krok považují experti z Hudson Institute rozšíření seznamu prioritních požadavků pomoci NATO pro Ukrajinu (PURL). PURL se ukázal jako efektivní mechanismus, kdy spojenci z NATO shromáždili už přes 2 miliardy dolarů na nákup amerických vojenských systémů a munice pro Ukrajinu.

    Vláda vyčíslila českou vojenskou pomoc. Ukrajině dala 17 miliard, zpět získala 25

    Washington by měl podpořit větší tranše v řádu miliard dolarů, které výslovně zahrnují munici a odpalovací zařízení dlouhého doletu; zpravodajské, sledovací a průzkumné (ISR) schopnosti; a investice do posílení obranné průmyslové základny Ukrajiny.

    Washington a jeho partneři by měli tyto větší tranše také spojit s koordinovaným zadáváním veřejných zakázek, urychleným udělováním vývozních povolení, společným financováním nebo zárukami za úvěry a plánem průmyslového partnerství pro rozšíření ukrajinské výroby a integraci spojeneckých dodavatelských řetězců.

    Lubomír Světnička natoaktual.cz

    Barista i záchranář u kanónu

    Říjen 2019

    Poprvé v historii nechala armáda záložáky pálit z kanónů ostrými

    Dny NATO v Ostravě

    Září 2019

    Dny NATO navštívilo 220 tisíc lidí, ukázaly i nové vrtulníky pro armádu.

    Továrna na instruktory

    Červenec 2019

    Britský poradní tým s pomocí Čechů vyškolil už přes 9 500 vojenských instruktorů.

    Mraky prachu, vedro a léčky

    Červen 2019

    Jak vypadá příprava českých vojáků na misi v africkém Mali.

    Partneři portálu

    NATO PDD iDnes.cz Newton Media