Varování tajných služeb se množí. Ruský prezident Vladimir Putin by mohl během příštích měsíců nějakým způsobem „zaútočit“ na NATO a dramatickou eskalací se pokusit prolomit strategickou patovou situaci na Ukrajině. Šlo by zřejmě o omezený hybridní útok těsně pod prahem konvenční války.
Hlavním cílem by bylo podkopat jednotu Aliance a otestovat odhodlání jednotlivých členských zemí NATO přispěchat v rámci kolektivní obrany napadené zemi na pomoc. Mezi analytiky asi nejvíce diskutovaný scénář zahrnuje menší vpád ruských vojsk či spíše neoznačených ozbrojenců do pobaltského regionu. Pokud by spojenci následně rázně a tvrdě nereagovali, zesměšnilo by to základní závazek NATO ke kolektivní bezpečnosti a zpochybnilo budoucí soudržnost spojenců.
„Putin si je sice dobře vědom toho, že válka proti NATO by byla sebevražedná, ale zkušenosti z posledních dvou desetiletí ho přesvědčily, že Aliance je příliš rozdělená na to, aby jednala rozhodně, a nakonec spíše nabídne ústupky, než aby se Kremlu postavila. Jeho cílem je proto NATO spíše zdiskreditovat, než porazit,“ předpokládá bezpečnostní expert Peter Dickinson z prestižního americké Atlantické rady.
Brutální ztráty, postup minimální. Rusko míří k sázce na mobilizaci, tvrdí rozvědka |
Vzhledem k malé vyhlídce na rozhodující ruský průlom na bojišti se podle něj nyní kremelský diktátor snaží dosáhnout cílů své invaze bombardováním ukrajinského civilního obyvatelstva a souběžně s tím doufá, že přesvědčí evropské podporovatele Ukrajiny, aby Kyjev opustili.
Dickinson varuje před častým argumentem skeptiků, že by Putin musel být naprostý šílenec postavit se nejmocnější alianci světa, když nedokáže ani porazit Ukrajinu. Jde podle jeho slov o zcela nesprávné pochopení ruských záměrů.
Západní lídři kolektivně selhali, když pokaždé sice odsoudili stále asertivnější zahraniční politiku Ruska, ale opakovaně se vyhýbali rozhodným krokům. „To přesvědčilo mnoho lidí v Moskvě, že demokratický svět je jen štěkání a žádné kousání, což připravuje půdu pro vzorec stále agresivnějšího ruského chování,“ konstatoval Dickinson.
Russian soldiers fire chaotically at an incoming drone with assault rifles from the middle of a crowd during today’s attack on the 130,000 m² Ozon logistics hub in the Tyube industrial park, Dagestan. https://t.co/Dk90Ghyd3m
Upozornil, že během posledních čtyř let sice západní podpora Kyjeva překonala nízká očekávání Moskvy, ale důraz se kladl jen na zajištění přežití Ukrajiny a nikoliv vyzbrojení bránící se země tak, aby měla šanci zvítězit.
Dodávky pomoci byly často zpožděné nebo omezené a některé kategorie zbraní zůstaly pro ukrajinské obránce dodnes zapovězeny. „Kvůli oslabující touze vyhnout se čemukoli, co by mohlo Putina vyprovokovat. Tento přístup sice úspěšně zabránil úplnému ruskému vítězství, ale také prodloužil válku a Putina přesvědčil, že jeho zastrašovací taktika je účinná,“ dodal Dickinson.
Je tak podle něj stále zřejmější, že se Putinovi podařilo převzít iniciativu v nerovné konfrontaci s daleko silnějším soupeřem tím, že využil ochromujícího strachu Západu z eskalace.
Přitom takový pomyslný poslední krok na eskalačním žebříčku nastal už počátkem srpna, kdy byl na německém letišti v Lipsku objeven dron s náloží hexogenu poblíž ukrajinského nákladního letadla používaného k přepravě vojenského materiálu a v tomto případě naloženého municí. Německé úřady v Lipsku řeší od té doby další dva podobné případy.
Londýn výhrůžky přechází
Ruská hybridní válka proti Západu probíhá již mnoho let, ale nyní může vstupovat do nebezpečné nové fáze. Potvrzením mohou být podle estonské vojenské zpravodajské služby také nová obvinění některých západních zemí a množící se výhrůžky, které mají zastrašit a odradit ukrajinské spojence od další podpory Kyjeva.
Údery na Wildberries dávají ochutnat válku většině Rusů, tvrdí estonská rozvědka |
Naposledy Rusko opakovaně hrozilo Spojenému království blíže nespecifikovanými a nevyhnutelnými „důsledky“ a obvinilo Londýn z „eskalace konfliktu“ dodávkami britských dronů pro ukrajinské hloubkové údery na ruském území.
Británie reagovala „učebnicově“, jak by spojenecká reakce měla vypadat. Nedávno jmenovaný britský premiér Andy Burnham s klidem oznámil, že Londýn bude „i nadále stoprocentně podporovat Ukrajinu“ a poskytovat vybavení a zbraně, aby se země mohla ruské agresi bránit. Británie mimochodem plánuje do konce roku poskytnout Ukrajině 150 000 dronů. To nejen signalizuje prohlubující se roli ostrovní země v ukrajinské architektuře útoků na dlouhé vzdálenosti, ale také dokazuje, že ruská eskalační rétorika politiku Londýna nezmění.
A nestalo se nic.
We're sharing technology with Ukraine that will enable them build Storm Shadow missiles on their own soil.
"We will stand with them for as long as it takes." - Defence Minister @LukePollard this morning from Devonport on Ukrainian Independence Day.
Video: @SkyNews https://t.co/hEpBfISucM
Ukrajinské údery na dlouhé vzdálenosti v Rusku pociťuje stále více lidí. Rusko se rozhodlo zrušit kromě námořní přehlídky a dalších vojensko-vlasteneckých akcí i tradiční festival vojenské hudby.
Cílem ukrajinských úderů byly ropné rafinerie v Leningradské oblasti a Baškortostánu, sklady internetového obchodu Wildberries v Moskevské a Tverské oblasti. Velmi cennými cíly z minulého týdne ale byly podnik Roskosmos Progress v Samarské oblasti, chemický závod Karbolit v Moskevské oblasti a letecká základna Savasleika v Nižněnovgorodské oblasti.
„Společnost Progress montuje rakety Sojuz-2, které slouží k dopravě různého zboží (včetně satelitů Rassvet, obdoby ruského Starlinku) na oběžnou dráhu, a ukrajinský raketový útok může vést k odložení plánovaných startů,“ připomněla estonská rozvědka ve své poslední situační zprávě.
Napětí v Rusku roste, může změnit průběh voleb, předvídá estonská rozvědka |
Pokračující útoky na ruský palivový průmysl pak způsobily novou vlnu nedostatku paliva v deseti ruských regionech a také u některých ruských jednotek válčících na Ukrajině.
Ukrajina také podnikla dva rozsáhlé útoky na energetickou infrastrukturu okupovaného Krymu a zaútočila na raketový komplex Bastion-M, letiště, radary a zařízení pro řízení dronů na poloostrově. V Rostovské oblasti pak byl zasažen závod na výrobu raketového paliva Kamensk.
Raketový teror pokračuje
Estonští zpravodajci hlásí, že na frontě probíhá průměrně 230 střetnutí denně. Nejintenzivnější boje jsou ve směrech na Pokrovsk a Kosťantynivka (Doněcká oblast), Slovjansk (Doněcká oblast), Huljapole (Záporožská oblast) a Jižní Slabožanske (Charkovská oblast). Ruské denní ztráty se drží na hranici 1 400 vojáků.
Ukrajinské síly naopak zahájily protiútoky ve směru na Velikij Burluk a Borovu (Charkovská oblast), ve směru na Lyman (Doněcká oblast), ve směru na Huljapole (Záporožská oblast) a ve směru na Oleksandrivku (Dnipropetrovská oblast).
Zbraně pro Ukrajinu nakupují od USA skoro všichni. Kromě Česka a pár dalších |
Kyjev nadále trápí kritický nedostatek munice do protivzdušných systémů, zejména pro systémy Patriot. Rusko dál pokračuje v terorizování civilního obyvatelstva raketovými útoky na města.
„Podle nejnovějších údajů OSN bylo v červenci 2026 zabito nejméně 437 ukrajinských civilistů a 2 610 zraněno, což představuje nárůst o 70 procent ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku,“ poukázala estonská rozvědka.
Moskva se přitom snaží prezentovat tuto útočnou kampaň jako „odvetu“ za ukrajinské údery hluboko uvnitř Ruska. Kremelská tvrzení o „odvetě“ se ozývají obzvláště hlasitě v souvislosti se současnou ukrajinskými údery na sklady největšího ruského internetového prodejce Wildberries a konkurenta ozon. Ztotožňování obranného úsilí Ukrajiny se systematickým bombardováním ukrajinských měst a civilní infrastruktury Ruskem je ovšem velmi zavádějící a nebezpečné.
„Ukrajina se snaží oslabit ruskou schopnost vést agresivní válku tím, že cílí na infrastrukturu s jasnými vazbami na ruskou armádu a Putinovou válečnou ekonomiku. Moskva se naopak snaží znemožnit život velkých částí Ukrajiny a donutit Kyjev ke kapitulaci,“ podotkl analytik Zahar Hryniv z Eurasijského centra Atlantické rady.
It is reported that another OZON warehouse is on fire in Tyube, Dagestan, RF.
Huge thanks to all the operators, the footage is brilliant. Don't stop. https://t.co/nMxDENvNCL
Bezpečnostní expert Can Kasapoğlu z Hudson Institute varoval před alarmujícím trendem, který začíná v ruském raketovém válčení převládat. Jde o relativně malou ruskou střelu s plochou dráhou letu S8000 (Banderol), kterou Rusové začínají masivně používat především na jižní frontě. Podle Kasapoğlua jde o příkladposunu Kremlu od pokročilých zbraní k cenově dostupným zbraním ve velkém množství.
Cena jedné této střely je odhadována na 50 až 150 tisíc dolarů a může nést hlavici o váze 112 kilogramů na vzdálenost přibližně 485 kilometrů a to rychlostí rychlostí téměř 690 kilometrů za hodinu. Rusko údajně vyrábí každý měsíc zhruba 80 těchto střel a Moskva s nimi útočí převážně proti přístavům, logistickým uzlům a skladům v Oděse a na dalších místech.
„Tato levná střela, odpalovaná z různých platforem, včetně dronů Orion, zkracuje dobu varování Ukrajiny a nutí Kyjev používat vzácné rakety protivzdušné obrany nebo podnikat stíhací lety. Obě drahé možnosti je obtížné udržet proti levné munici,“ konstatoval Kasapoğlu.
Výroba těchto ruských střel je přitom naprosto závislá na čínských motorech a západní elektronice. „I když to pro Moskvu zůstává zranitelností, ruské komerční dodavatelské řetězce i nadále udržují výrobu této střely,“ dodal Kasapoğlu.
tisknout 
