Putinovo příměří? Vládci Kremlu nelze věřit, jak ukázal už mnohokrát

8. května 2025  8:18
Čečensko, Moldavsko, Gruzie, Sýrie, Ukrajina. Na každou vojenskou agresi, které se Rusko v posledních třiceti letech dopustilo, připadá odpovídající ruská lež o míru a bezpočet porušených příměří, na které Kreml přistoupil nebo sám vyhlásil. A Putinovo nejnovější příměří ke Dni vítězství nebude jiné, upozorňují experti.  

Ruský prezident Vladimír Putin | foto: Kremlin.ru

Od středeční noci má ve válce na Ukrajině platit třídenní příměří, které sám jednostranně vyhlásil ruský vládce Vladimir Putin u příležitosti Dne vítězství 9. května a navzdory předchozím návrhům ukrajinské strany. A hned po pár hodinách agentury ohlásily, že Rusko vlastní příměří už stačilo porušit, když vypustilo naváděné bomby na ukrajinské město Sumy.

Putinovi se nedá věřit, konstatují bezpečnostní experti s tím, že celé moderní dějiny Ruska jsou postaveny na základech lží a porušených slibů o míru. A seznam porušených smluv, falešných příměří a klamných záruk o „přátelských“ vztazích je takřka nekonečný.

„Není mu možné věřit. Zvláště ve chvíli, kdy příměří vyhlašuje zcela cynicky a utilitárně, aby nebyly narušeny jeho propagandistické oslavy vítězství na Rudém náměstí v Moskvě. Jen potřebuje mít klid, aby se předvedl,“ konstatoval poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar.

Putinovy podle něj vůbec nejde o nastolení nějakého delšího příměří nebo k vytvoření větší důvěry mezi oběma stranami, na které by se dalo nějakým způsobem stavět v budoucnu při vyjednávání o konci války.

Munice, sankce, piloti a důvěra. Poradce Pojar odkrývá oponu jednání se Zelenským

„To není pro mě důvěryhodné gesto, na kterém by se dalo stavět. Myslím, že Rusko na příměří ještě bohužel nedozrálo, protože je to ostatně ruská strana, která opakuje, že své požadavky z počátku války neopustila a že chce Ukrajinu dobýt celou,“ dodal.

Podle Petra Dickinsona z prestižního amerického Atlantic Council tento nový „trend“, kdy Putin vyhlásil po překvapivém oznámení velikonočního třicetihodinového klidu zbraní už druhé příměří během krátké doby, neodráží žádnou upřímnou touhu po míru.

„Naopak, Putinův nový drzý manévr s příměřím ukazuje muže povzbuzeného slabostí Západu, který si je nyní více než kdy jindy jistý, že může i nadále manipulovat s mírovým procesem vedeným USA, aniž by vážně narušil svou invazi na Ukrajinu,“ uvedl Dickinson.

Není třeba dodávat, že pro kremelského diktátora by bylo nesmírně trapné, kdyby jeho propagandistickou přehlídku zastínily ukrajinské letecké údery na Moskvu nebo jinde v Rusku. Třídenní „příměří“ je příliš krátké na to, aby mělo jakýkoli smysluplný dopad na jednání o ukončení války na Ukrajině. „Umožňuje však ruskému vládci vystupovat jako mírotvůrce a zároveň pokračovat v invazi,“ podotkl Dickinson.

Putinova příměří podle něj na jedné straně strhávají pozornost médií a jsou také důležitou součástí jeho taktiky protahování mírových rozhovorů donekonečna, aniž by vyčerpal trpělivost amerického prezidenta Donalda Trumpa nebo zavřel dveře potenciálnímu širšímu oteplování bilaterálních vztahů se Spojenými státy.

„Není náhoda, že obě Putinova nedávná oznámení o příměří přišla bezprostředně po kritických komentářích Trumpa, které naznačovaly, že americký vůdce je čím dál unavenější z ruských výmluv,“ připomněl prostý fakt, že Rusko může válku ukončit, kdykoli se mu zachce.

Falešná příměří jako na drátku

V posledních několika desetiletích Rusko opakovaně porušovalo příměří a smlouvy do té míry, že mu prostě nelze věřit, že dodrží jakýkoli závazek. Osudy zemí od Čečenska (Ičkerie), přes Moldavsko, Gruzii, Sýrii až po Ukrajinu ukazují, že Rusko nemá žádný důvod měnit taktiku, která mu třicet let vychází.

Putinova strategie? Pomalé tango a udržet Trumpův zájem, tvrdí experti

Případ Čečenska vykresluje ve velmi jasném světle scénář ruské politické taktiky: žádat o mír, obnovit svou vojenskou sílu a vrátit se k druhému rozhodnému útoku.

Čečenci v první válce bojovali s Ruskem téměř do posledních sil a poté uvěřili bezpečnostním zárukám Moskvy. Během dvou let pak bylo čečenské hlavní město téměř zničeno a Čečensko zcela podrobeno Moskvě. Mírová dohoda, kterou Moskva tehdy slíbila, skončila brutálním ostřelováním, při kterém zemřelo 50-80 000 lidí.

Ruská invaze do Gruzie vyústila v takzvané mírové urovnání, které ale dodnes ohrožuje územní celistvost a suverenitu Gruzie. Během rusko-gruzínské války v srpnu 2008 Rusko napadlo gruzínské provincie Abcházii a Jižní Osetii. Když Ruská federace tato gruzínská území okupovala, Gruzie požádala o pomoc mezinárodní společenství. Bylo dohodnuto příměří, ale Rusko ho poté porušilo tím, že se z okupovaných oblastí Gruzie nikdy nestáhlo.

Přitom rusko-gruzínská hranice byla definována už v roce 1993 a zahrnovala Jižní Osetii a Abcházii. Ve skutečnosti ale Rusko v oblastech rozdmýchávalo regionální konflikt dodávkami zbraní do regionu. Jeho „mírové“ síly umístěné v oblasti byly později využity jako invazní jednotky. V roce 1999 se v Turecku konal 6. summit Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).

Na summitu se Rusko zavázalo stáhnout svá vojska z Moldavska a Gruzie do prosince 2002. Hlavy států všech zúčastněných zemí podepsaly příslušný dokument. K stažení nikdy nedošlo. Tato konkrétní lež o deeskalaci se stala předpokladem pro nadcházející ruskou invazi o několik let později.

A případ Moldavsko? Ruská falešná „mírová“ mise v Moldavsku proměnila celý region země v izolovaný ostrov bez perspektivy. Moldavsko muselo od roku 1992 trpět ruskou okupací svého Podněstří, stejně jako dezinformace a politické vydírání ze strany Moskvy, to vše pod záminkou „udržování míru“. Podněstří je uznáváno jako součást Moldavska každým členským státem OSN, včetně Ruska. Tato skutečnost Kremlu nebrání v tom, aby v regionu udržoval kontingent okupačních vojáků, vojenskou základnu a velké zásoby munice.

V Sýrii zase Rusko pravidelně vyhlašovalo příměří a světu ukazovalo stahování svých jednotek. Příměří ale vždy posloužilo jen k rotaci ruských jednotek, vystřídání čerstvých sil a získání času na přípravu dalších vojenských operací.

Ukrajina je pak samostatnou kapitolou. Ruská agrese začala v roce 2014 anexí Krymu a okupací částí Doněcké a Luhanské oblasti. Kyjev prokazatelně usiloval o diplomatické řešení, přičemž Francie a Německo zprostředkovaly více než 200 kol jednání a více než 20 dohod o příměří. Každou z nich však Rusko nakonec podkopalo a porušilo.

Jen namátkou.
20. června 2014 ukrajinský prezident Petro Porošenko vyhlásil týdenní jednostranné příměří. Během několika dní Ruskem podporované síly obnovily útoky.

Rusové ve zvěrstvech nepoleví, odsuzují čeští politici noční útok

5. září 2014 podepsali představitelé Ukrajiny, Ruska, Běloruska a evropských spojenců Minské příměří I. Ruskem podporované síly jej okamžitě porušily útokem na letiště v Doněcku a Mariupol.

19. září 2014 je přidáno memorandum posilující Minsk I., které vymezuje nárazníkové zóny a vyzývá ke stažení jednotek a těžkých zbraní. Rusko jej okamžitě porušuje.

9. prosince 2014 Ukrajina zahájila „Den ticha“ příměřím, aby usnadnila poskytnutí humanitární pomoci. Během několika hodin prolomily ruské síly příměří dělostřeleckou palbou.

6-7. ledna 2015 platí příměří. Ruskem podporované síly ostřelovaly ukrajinské pozice nejméně 24krát.

15. února 2015 Ukrajina, Rusko, Francie a Německo podepsaly dohodu o příměří Minsk II. Trvala jen několik minut, protože Rusové zahájili palbu na ukrajinské kontrolní stanoviště poblíž Zolote v Luhanské oblasti.

30. dubna 2016 o pravoslavných Velikonocích je vyhlášeno příměří. Rusko krátce poté ostřeluje ukrajinské pozice.

1. září 2016 jde o další pokus o příměří k zahájení školního roku. Stejně jako o rok dříve Ruskem podporované síly poruší příměří dělostřeleckými a minometnými útoky. Porušení dokumentují ukrajinské úřady a mezinárodní pozorovatelé.

15. září 2016 je uzavřena nová dohoda, která slibuje úplné příměří od půlnoci. Ruské síly v noci nejméně 30krát ostřelují ukrajinské území poblíž Mariupolu.

24. prosince 2016 je vyhlášeno příměří. První den vánočního příměří se vyznačuje rozsáhlým porušováním příměří ze strany Ruska. Přestřelky pokračují poblíž Svitlodarsku a Šyrokyna.

24. června 2017 platí takzvané „Chlebové příměří“, dohoda o příměří pro období sklizně má platit do 31. srpna a počítá s „úplným zastavením bojů podél celé kontaktní linie pro období sklizně“. Ruskem podporované síly zaútočily na ukrajinské území šestkrát.

25. srpna 2017 začíná „zastavení palby do školy“. Během několika minut Rusko zahájilo palbu z ručních zbraní a velkorážných kulometů na ukrajinské síly poblíž Talakivky.

23. prosince 2017 je vyhlášeno vánoční příměří. Ukrajinští vojáci jsou první den třikrát ostřelováni.

5. března 2018 je vyhlášeno jarní příměří. Během 22 dnů provedly jednotky podporované Ruskem 153 útoků.

A tak to pokračuje dodnes.

Lubomír Světnička natoaktual.cz

Barista i záchranář u kanónu

Říjen 2019

Poprvé v historii nechala armáda záložáky pálit z kanónů ostrými

Dny NATO v Ostravě

Září 2019

Dny NATO navštívilo 220 tisíc lidí, ukázaly i nové vrtulníky pro armádu.

Továrna na instruktory

Červenec 2019

Britský poradní tým s pomocí Čechů vyškolil už přes 9 500 vojenských instruktorů.

Mraky prachu, vedro a léčky

Červen 2019

Jak vypadá příprava českých vojáků na misi v africkém Mali.

Partneři portálu

NATO PDD iDnes.cz Newton Media