Polsko bude v bezpečí, oznámil Morawiecki. Na obranu chce dát nejvíce z NATO

Vydáno 30.01.2023
Polská vláda chce letos kvůli ruské válce na Ukrajině dát na obranu země až 4 procenta HDP (Hrubého domácího produktu). Podle premiéra Mateusze Morawieckého musí Varšava urychlit zbrojení. Původně přitom počítala s výdaji kolem tří procent a většina ostatních spojenců z NATO včetně Česka se snaží dosáhnout dvouprocentní hranice.  

Polský premiér Mateusz Morawiecki na základně 18. mechanizované divize v Siedlcích | foto: MON

„Poláci nás pověřili vládnutím v těžké době. Válka na Ukrajině nás nutí zbrojit ještě rychleji. Proto letos vynaložíme nebývalé úsilí – 4 procenta HDP pro polskou armádu,“ oznámil polský premiér Morawiecki během pondělní návštěvy u 18. mechanizované divize v Siedlcích.

Upozornil, že takovým krokem bude Polsko letos dávat na obranu v percentuálním vyjádření k HDP zřejmě nejvíce ze všech členských zemí Severoatlantické aliance. „To bude jasný důkaz pro všechny, že budeme bránit naši zemi. Polsko je v bezpečí, Polsko bude bezpečnější spolu s našimi spojenci,“ prohlásil Morawiecki s tím, že prioritou jeho vlády bude masivní posílení polské armády a vojenské přítomnosti spojenců z NATO na polském území.

Na měřítka ostatních spojenců jde o bezprecedentní navýšení obranných výdajů. Podle statistik Aliance loni v poměru k výkonu ekonomiky dávalo na obranu nejvíce Řecko (3,76 % HDP). Následovaly Spojené státy (3,47 %) a Polsko s (2,42 %). V absolutních číslech Polsko na zbrojení vydalo 17,8 miliardy dolarů, tedy v přepočtu zhruba 389,6 miliardy korun.

V Polsku už loni na jaře začal platit zákon, podle kterého musel stát navýšit výdaje na obranu na minimálně 2,2 % HDP a od letošního roku a v následujících letech pak musí jít na obranné výdaje nejméně 3 procenta. 

Na obranu půjdou minimálně 2 procenta HDP, nařídí nový zákon schválený vládou

Podobně počátkem roku schválila také česká vláda nový zákon, který od příštího roku zavádí povinnost vydávat ročně na obranu minimálně 2 procenta HDP, jak se ostatně zavázali všichni spojenci z Aliance.

Vyšší výdaje na obranu se v Polsku projevily hned několika velkými nákupy vojenské techniky. Před pár týdny Varšava oznámila, že pořídí 116 repasovaných amerických tanků M1A1 Abrams za 1,4 miliardy dolarů (v přepočtu asi 32 miliard korun). Sloužit budou u 1. varšavské obrněné brigády. V letech 2025-2026 pak očekává dodávky 250 tanků Abrams v nejmodernější verzi za 4,75 miliardy dolarů (téměř 108 miliard korun).

S Jižní Koreou pak Poláci podepsali rámcové dohody na nákup až 1 000 moderních tanků K2, 600 samohybných houfnic K9 a 48 letounů FA-50. Podle zatím neoficiálních informací za dodávky zbraní zaplatí až 14 miliard dolarů, tedy v přepočtu takřka 340 miliard korun. A očekává také dodávky 32 nejmodernějších nadzvukových letounů páté generace F-35A.

Ministr obrany a vicepremiér Mariusz Błaszczak připomněl, že polská armáda už obdržela z USA také první baterie protiraketového systému Patriot a raketometů HIMARS nebo turecké bezpilotní stroje Bayraktar. „Ve výzbroji polské armády budou letos konečně i raketové komplety Chunmoo (jihokorejský salvový raketomet) a loni objednané letouny FA-50,“ konstatoval.

Z Kremlu přichází zlo, tvrdí Varšava a formuje divizi u hranic s Běloruskem

Varšava také oficiálně oznámila, že v reakci na ruskou válku na Ukrajině vybuduje další bojovou divizi. Až patnáct tisíc polských vojáků tak má být rozmístěno převážně v Podlaském vojvodství a jejich primárním úkolem má být obrana území u hranic s Běloruskem.

Na konci roku 2022 měla polská armáda podle oficiálních údajů 164 tisíc vojáků. Ministerstvo obrany a vláda plánují posílení až na 300 tisíc vojáků včetně dobrovolníků.

inc natoaktual.cz