Summit NATO 2023
„Plánované vyslání českých vojáků do Polska zatím není třeba, protože situaci na hranici s Běloruskem se podařilo stabilizovat,” uvedl ministr Metnar.
Jak podotkl, o aktuální situaci ho telefonicky i oficiálním dopisem informoval polský ministr obrany Mariusz Blaszczak. Ten poděkoval České republice za kontinuální politickou podporu a nabídku pomoci. Ta by se pro jeho zemi stala znovu aktuální až v případě opětovného zhoršení situace na hranici.
Mandát, který schválila vláda 8. prosince 2021, počítá s vysláním až 150 českých vojáků, především ženistů,, kteří by mohli v Polsku působit až 180 dní.
Plánované vyslání českých vojáků do Polska zatím není třeba, protože situaci na hranici s Běloruskem se podařilo stabilizovat. V tomto duchu mě informoval polský ministr obrany Mariusz Blaszczak jak oficiálním dopisem, tak osobně. Mandát proto parlament zatím projednávat nebude.
Návrhem na vyslání vojáků se měla už v úterý zabývat Poslanecká sněmovna. Schválení jí v pondělí doporučil branný výbor. Misi vyslovili podporu kromě vlády i zástupci nastupující vládní koalice SPOLU a Pirátů se STAN.
Do Polska měli v období do Vánoc vyjet ženisté z Bechyně, vojáci z 53. pluku elektronického boje, 102. průzkumného praporu a 533. praporu bezpilotních prostředků.
Polsko čelí migračnímu tlaku na hranicích s Běloruskem od jara, krize se ale vystupňovala na podzim. Varšava, pobaltské země a další unijní státy obviňují režim autoritářského vůdce Alexandra Lukašenka, že láká migranty z krizových oblastí do své země a pak je posílá k hranicím bloku.
Minsk se tak podle nich mstí za sankce, které Evropská unie na režim uvalila kvůli porušování lidských práv. Běloruská strana to popírá.
Polské úřady ale zveřejňují opakovaně fotografie a videa přímo z hranic. Při pokusech o ilegální překročení hranic do Polska na záběrech migrantům často pomáhají příslušníci běloruských ozbrojených sil.
Atak odbywał się pod nadzorem służb białoruskich
#wieszwięcej #RaportzGranicy https://t.co/GbGkkkQRyz
tisknout 
