Čtyři předsunuté vícenárodní prapory eFP (Enhanced Forward Presence) v Litvě, Lotyšsku, Estonsku a Polsku jsou součástí opatření Severoatlantické aliance k odstrašení Ruska po anexi Krymu a akcích na východě Ukrajiny.

„Nasazení českých sil do Litvy ukazuje silnou podporu země a solidaritu NATO při zajišťování bezpečnosti Litvy a Pobaltí. Aktivní účast spojenců v pobaltských státech a v Polsku vysílá jasný signál, že Aliance je silná, sjednocená a připravená reagovat na jakoukoli hrozbu,“ uvedl litevský ministr obrany Raimundas Karoblis.

Zhruba 230 českých vojáků se oficiálně připojilo k vícenárodní předsunuté jednotce pod německým velením v úterý. Působit budou ve výcvikovém prostoru litevské armády v Rukle, zhruba 70 kilometrů severozápadně od hlavního města Vilniusu.

Předsunuté jednotky NATO Na rozmístěníčtyř vícenárodních praporůse dohodly členské země NATO kvůli posílení své schopnosti odstrašení vůči Ruskuv reakci na anexi Krymu. Důvodem je obava aliančních členů na takzvaném východním křídle z ruské politiky. V každé ze zemí je rozmístěno asi1 000 vojáků, kteří se střídají. Praporu v Estonsku velí Británie, v Litvě Německo, v Lotyšsku Kanada a v Polsku USA.

Hlavním úkolem jednotky je zdokonalit se ve výcviku v mezinárodním prostředí. Cílem je, aby jednotky z různých zemí byly schopny v případě krize a nasazení spolupracovat. Nasazení je také příležitostí prověřit přesuny na dlouhé vzdálenosti přes území cizích států.

„Se svými kolegy budeme procvičovat bojové činnosti, tedy útok, obranu, dále přesuny a doprovody. Tedy klasické aktivity, které se týkají mechanizovaného praporu,“ vysvětlil už dříve velitel české jednotky Jiří Líbal.

Kromě Německa a Česka vysílají do Litvy své jednotky také Belgie, Nizozemsko, Francie, Norsko, Lucembursko a Island. Celkově je v Litvě nasazeno zhruba 1 200 zahraničních vojáků.

Jádro české jednotky tvoří mechanizovaná rota ze žateckého 41. mechanizovaného praporu s obrněnými vozidly Pandur. Posílena je pak o ženijní četu, logistickou jednotku a zdravotnický tým. Jednotka s osmdesáti kusy techniky se přesunovala do Litvy postupně od 9. do 11. července ve třech vlakových soupravách.

V Litvě zůstane jednotka do poloviny ledna, pak ji vystřídají čerstvé síly. Podobně v sousedním Lotyšsku, ve výcvikovém centru Adazi, už od června působí v rámci vícenárodní bojové skupiny pod kanadským vedením 55 českých vojáků z minometné jednotky. Jádro tvoří vojáci ze 71. mechanizovaného praporu z Hranic.

Pobaltí budou znovu střežit gripeny

Proti pobaltské misi vystupují delší dobu komunisté, kteří při hlasování o důvěře podpořili menšinovou vládu ANO a ČSSD. Obě komory parlamentu českou účast v misi ale vcelku hladce schválily.

Nasazení v Pobaltí není pro české vojáky první zkušeností. V roce 2017 působilo v Litvě rotní úkolové uskupení v rámci sestavy zemí V4 a pobaltských států pod názvem „Training Bridge“. Do tříměsíčního cvičení se zapojilo přes 100 vojáků ze 74. lehkého motorizovaného praporu s 30 vozidly.

Ve druhé polovině roku 2019 pak do Pobaltí zamíří nadzvukové letouny Gripen českých vzdušných sil. Stejně jako v letech 2009 a 2012 budou chránit vzdušný prostor pobaltských republik, které vlastní stíhací stroje nemají a v jejich ochraně se jednotlivé státy NATO střídají.