natoaktual.cz

SPECIÁL: Víme, co máme

Pilotní série projektu na podporu
domácího obranného průmyslu

  • natoaktual.cz
  • Zpravodajství
  • Informační centrum o NATO
  • nato.idnes.cz

  • Superdrony vstupují do služby. Začnou hlídat východní a jižní hranici NATO

    17. února 2021  9:22
    Nové oči a uši spojenců. Flotila pěti nejmodernějších superdronů RQ-4D Phoenix vstupuje do služby. Budou se prohánět vysoko na obloze všude tam, kde bude potřeba a přinášet strategické informace prakticky v reálném čase. Střežit mají i východní a jižní hranici Aliance. Na jejich pořízení a provozu se podílí i Česko.  
    Bezpilotní stroje RQ-4D Phoenix aliančního systému AGS | foto: SHAPE
    galerie Bezpilotní letoun Global Hawk První z pěti aliančních bezpilotních letounů Global Hawk na základně Sigonella... První z pěti aliančních bezpilotních letounů Global Hawk na základně Sigonella... První z pěti aliančních bezpilotních letounů Global Hawk na základně Sigonella... První z pěti aliančních bezpilotních letounů Global Hawk na základně Sigonella... První z pěti aliančních bezpilotních letounů Global Hawk na základně Sigonella... První z pěti aliančních bezpilotních letounů Global Hawk na základně Sigonella... První z pěti aliančních bezpilotních letounů Global Hawk na základně Sigonella... Jeden z bezpilotních strojů Global Hawk, které spojenci společně pořizují pro...

    „Patří mezi nejpokročilejší průzkumné drony na světě, které Alianci poskytnout prvotřídní zpravodajství, dohled a průzkum,“ konstatoval šéf NATO Jens Stoltenberg.

    Celkem pět bezpilotních strojů Global Hawk - v rámci Aliance označovaných jako Phoenix, si Aliance objednala v roce 2012. První z letounů s rozpětím křídel takřka 40 metrů přistál na italské základně Sigonella na Sicílii před více jak rokem. Teď je flotila pěti superdronů kompletní a vrchní velitelství NATO hlásí, že letka dosáhla počátečních operačních schopností. To znamená, že mohou do akce.

    „Je to významný milník pro lepší sledování operačního prostředí,“ prohlásil vrchní velitel aliančních sil v Evropě Tod Wolters na sicilské základně.

    Právě tady sídlí operační základna nově budovaného klíčového systému AGS (Alliance Ground Surveillance), který má spojencům přinést v boji informační převahu nad jakýmkoliv protivníkem - a nejen vojenským.

    Důmyslné propojení pozemních senzorů, radarů, satelitů, letounů včasné výstrahy AWACS a právě nových bezpilotních strojů má svést nitky zpravodajských, průzkumných i výzvědných informací a poskládat z nich mozaiku digitálního bojiště.

    Systém za více než 1,4 miliard eur umožní NATO trvale sledovat rozsáhlé oblasti z velkých výšek a za jakýchkoli povětrnostních podmínek, díky čemuž velitelé získají ucelený obraz o situaci na zemi pro správná rozhodnutí.

    Program AGS patřil v uplynulých letech k nejdůležitějším společným projektům Aliance. Systém má být hlavním pilířem ochrany aliančních vojáků na bojišti – dostanou přímo v akci nepřetržitý tok informací takřka v reálném čase.

    Kromě bojových operací najde systém uplatnění i při ochraně hranic, průmyslových haváriích, živelných katastrofách, rozsáhlých pátracích akcích nebo při teroristickém ohrožení.

    Superdon vydrží ve vzduchu nepřetržitě hlídkovat až 30 hodin. Dosah letounů je tak v podstatě celosvětový. Phoenix odstartuje ze Sicílie a přeletí nad zájmové oblasti na Blízkém či Středním Východě. Je schopný doletět nad jižní Afriku, téměř sedm tisíc kilometrů, zde absolvovat osmihodinový průzkumný let a vrátit se.

    „To nám umožňuje pokrýt celou euroatlantickou oblast, od severního severu po Sahel, od Středního východu až po Atlantik. S pěti drony můžeme nepřetržitě sledovat dvě oblasti. Mohou dokonce identifikovat improvizovaná výbušná zařízení,“ uvedl Stoltenberg.

    Aliance podle něj předpokládá, že většina letů bude monitorovat východní a jižní hranici NATO. Jde tak o nasazení při ochraně pobaltských republik, Polska, Rumunska či Bulharska nebo při sledování tras pašeráků lidí přes Středozemní moře. „Létání kolem hranic nám poskytne velmi užitečné informace o tom, co se podél našich hranic děje, „ dodal Stoltenberg.

    Strategické informace pro všechny spojence

    K údajům ze systému bude mít přístup všech 30 členských zemí NATO. Na projektu se přímo podílí celkem 15 zemí včetně České republiky. Ta patří dokonce mezi první země, které se k vybudování systému sledování pozemních cílů na přelomu tisíciletí přihlásily.

    MQ-4D Phoenix

    • Posádka: 0 na palubě (na dálku: 2 piloti + operátor senzorů)
    • Délka: 14,5 m
    • Rozpětí: 39,9 m
    • Výška: 4,7 m
    • Prázdná hmotnost: 6,7 t
    • Max. hmotnost: 14,6 t
    • Pohon:: 1 × Rolls-Royce F137-RR-100
    • Max. rychlost: 629 km/h
    • Cest. rychlost: 570 km/h
    • Dosah: 22 154 km
    • Výdrž: 32+ hodin
    • Dostup: 18 000 m

    Zdroj: Northrop Grumman

    Státy kromě superdronů pořizují mobilní pozemní stanice a budují hlavní operační středisko v Sigonelle. Tam má celkově pracovat až 600 lidí, převládat mají zpravodajské a průzkumné pozice a samozřejmě „piloti“ - operátoři.

    Česko celkově podle údajů ministerstva obrany do projektu vložilo zhruba 650 milionů korun ve splátkách rozložených do let 2009 až 2018. Částka vychází z předem stanoveného klíče bezpečnostních investic NATO a činí přibližně 1,7 procenta z celkového objemu nákladů na systém.

    Významnou stopu v projektu zanechá také český obranný průmysl. České firmy dosud na projektu získaly zakázky za přibližně 14 milionů eur, tedy za více než 370 milionů korun.

    Celkově má český podíl dosáhnout až 70 procent z částky. Konkrétně jde například o vývoj softwaru, do kterého je zapojena česká společnost ICZ.

    Pardubická společnost Retia z holdingu CSG zase dodala sedm speciálních kontejnerů mobilních pozemních stanovišť, vybavených elektronickými systémy pro vyhodnocování dat z bezpilotních letounů. Podílela se na nich také další česká firma Karbox.

    Ta kromě elektronikou prošpikovaných kontejnerů, přepravitelných na nákladních automobilech, nakonec díky kvalitní práci dostala i úkoly navíc, které nebyli schopni splnit zahraniční dodavatelé – například vybudování pracoviště operátora nebo dálkové ovládání radiostanice.

    Do financování provozu, který za 30 let přijde na další dvě miliardy eur, se zapojí všechny členské státy NATO s výjimkou Francie a Británie. Ty se zavázaly kompenzovat finanční náklady národními průzkumnými prostředky s podobnými typy senzorů, které dají Alianci k dispozici.

    Unikátní technologie zachytí každý pohyb

    Jádro celého systému tvoří unikátní technologie Ground Moving Target Indication (GMTI) schopná za všech povětrnostních podmínek mapovat zemský povrch s mimořádnou přesností a lokalizovat a identifikovat prakticky všechny pozemní a vodní stacionární i pohyblivé objekty.

    Flotila létajících benzinek NATO startuje. Platí je i Češi

    Díky tomu dokáže systém automaticky odlišit pohyblivé objekty od jejich pozadí, vyhodnotit jejich trajektorii a předvídat další postup. Zabere až několik desítek tisíc pohybujících se objektů.

    Systém porovnává drobné změny v terénu s uloženými 3D mapovými podklady, čímž zjišťuje nové povrchové úpravy – od staveb přes různé objekty až po klamné cíle.

    Přenos dat má probíhat přes družicové spojení takřka v reálném čase. Obsluha pozemní stanice bude schopná přijmout potřebná data z dronu, vyhodnotit je, předat jednotce, pro kterou jsou v akci určena, a přes satelit je poslat zpět na hlavní operační základnu. Odtud pak budou data zasílána přes chráněnou síť NATO uživatelům na strategickém stupni velení a národním prvkům.

    Pokud nebudou pozemní stanice v konkrétní situaci využity a nasazeny, budou se data z bezpilotních strojů přes satelit přenášet přímo na hlavní operační základnu na Sicílii, vyhodnocovat a fúzovat v operačním centru a následně zasílat koncovým uživatelům.

    Tímto způsobem bude možné poskytovat informace lidem, kteří mají rozhodovací pravomoci – od taktické až po strategickou úroveň. Armády všech zemí NATO pak budou moci informace získané prostřednictvím AGS propojit s národními systémy velení a řízení.

    Lubomír Světnička natoaktual.cz

    Barista i záchranář u kanónu

    Říjen 2019

    Poprvé v historii nechala armáda záložáky pálit z kanónů ostrými

    Dny NATO v Ostravě

    Září 2019

    Dny NATO navštívilo 220 tisíc lidí, ukázaly i nové vrtulníky pro armádu.

    Továrna na instruktory

    Červenec 2019

    Britský poradní tým s pomocí Čechů vyškolil už přes 9 500 vojenských instruktorů.

    Mraky prachu, vedro a léčky

    Červen 2019

    Jak vypadá příprava českých vojáků na misi v africkém Mali.

    Partneři portálu

    NATO PDD iDnes.cz Newton Media