Rutte ocenil Česko jako silného a spolehlivého spojence a zdůraznil jeho investice do obrany. „Před 26 lety se Česko připojilo k naší alianci a od té doby jste se trvale osvědčili jako silný a spolehlivý spojenec. Vynakládáte na obranu více než 2 % HDP a vítám váš závazek zvýšit výdaje na obranu na 3 % v nadcházejících letech,“ konstatoval.
Nastínil, že by se členské země NATO měly na červnovém summitu v Haagu dohodnout na zvýšení obranných výdajů na 3,5 procenta hrubého domácího produktu a dalších 1,5 procenta HDP by dávaly na položky s obranou související.
„Pokud nás diskuse v Haagu dovede k obecné dohodě, že musíme vynakládat až 5 %, Česká republika je připravena to podpořit,“ prohlásil Pavel. Společnost podle něj musí chápat, že obranyschopnost a silnější obranný průmysl bude vyžadovat vyšší výdaje na obranu. „Nejsou to výdaje pouze na armádu. Je to investice do naší bezpečnosti, do bezpečnosti našich dětí,“ uvedl.
Čeští poslanci už v dubnu kývli na to, že vláda bude moci v příštích letech zvyšovat výdaje České republiky určené na obranu nad dosavadní 2 procenta HDP, a to i nad schválený výdajový rámec rozpočtu. Hlasovaly pro to vládní strany a Piráti i opoziční ANO. Proti byla jen SPD.
Podle Pavla bude muset být vláda schopná tyto požadavky důkladně vysvětlit obyvatelům, protože podpora občanů bude klíčová pro to, aby odstrašení potenciálních protivníků bylo účinné a důvěryhodné. „Myslím, že to nebude tak těžké vysvětlit, protože pokud vyjdeme z obranného plánování, můžeme snadno odvodit z konkrétních požadavků pro každou jednotlivou zemi, kolik to bude stát. A když sečteme všechny tyto položky dohromady, dostaneme se velmi blízko 3,5 procenta,“ konstatoval.
Munice, sankce, piloti a důvěra. Poradce Pojar odkrývá oponu jednání se Zelenským |
Upozornil, že pokud jde o dodatečné požadavky související s bezpečností ve výši až 1,5 procenta, jedná se o položky, které se týkají takzvaných technologií dvojího užití nebo infrastruktury.
Konkrétně v případě Česka, která je obklopené dalšími spojenci NATO, je tak hlavní rolí podpora tranzitních tras pro spojenecké jednotky a role takzvané hostitelské země. Což podle Pavla znamená spoustu nároků na logistiku a všechny druhy podpory pro přesun vojsk. „To jsou výdaje, které bychom stejně museli vynaložit na zlepšení všech dopravních tras přes Českou republiku, a které se ve skutečnosti započítávají do těchto 1,5 %. Takže si nemyslím, že bude velký problém dosáhnout této úrovně výdajů,“ řekl.
Šéf NATO Rutte ocenil příspěvky Česka k odstrašení a kolektivní obraně NATO. Připomněl nasazení českých vojáků v předsunutých pozemních jednotkách na Slovensku, v Lotyšsku a Litvě. A upozornil na chystané nasazení českých stíhačů s gripeny při ochraně vzdušného prostoru Islandu.
Česko označil věrného podporovatele Ukrajiny, když země od ruské invaze únoru 2022 poskytla Ukrajině vojenskou pomoc ve výši více než 1,3 miliardy eur. A jako pozoruhodný úspěch vyzdvihl českou muniční iniciativu, která zprostředkovala dodávky více než 3 milionů kusů velkorážové munice na Ukrajinu. Jen loni to bylo 1,5 milionu nábojů.
Dny NATO v Ostravě slaví čtvrtstoletí. Výstavu v sídle Aliance otevřeli Pavel a Rutte |
Aby NATO zůstalo nejúspěšnější obrannou aliancí historie, musí podle něj myslet také na budoucnost a soustředit na tři klíčové otázky. První jsou výdaje na obranu. Druhou je zajištění toho, aby obranný průmysl byl schopen vyrábět to, co spojenci potřebují a třetí je podpora Ukrajiny.
„Musíme zajistit, aby Ukrajina, dokud bude bojovat, byla v co nejlepší pozici k pokračování v tomto boji,“ dodal. A až nastane mír, Aliance podle jeho slov musí zajistit, aby byl trvalý a nikdy se neopakovala situace po uzavření Minských dohod, které Rusko opakovaně porušilo.
Česko bude podle prezidenta Pavla v podpoře Ukrajiny pokračovat. „Protože ji považujeme za jeden z klíčových prvků naší současné i budoucí bezpečnosti,“ podotkl.