„Byl jsem pozitivně překvapen reakcí většiny zemí na to, co Ukrajina potřebuje. Nejen financováním, ale také výzbrojí včetně letounů,“ řekl Pavel.
Podle svých slov věří, že ačkoliv prezident Zelenský nedostal pro svou zemi přímé pozvání do Aliance, v jiných ohledech získal, co potřeboval. Od konkrétního vybavení pro bojiště až po bilaterální garance bezpečnosti do budoucna.
„Dostatečná pomoc by byla taková, která by umožnila Ukrajincům plně obnovit své území, ale to není v tuto chvíli reálné. Musíme mít na paměti, kdo je protivník,“ konstatoval.
Zelenskyj děkoval za pomoc proti tyranovi, mírné zklamání ovšem trvá |
Zda se pomoc Ukrajině ukáže jako dostatečná, se podle Pavla uvidí ve chvíli, kdy bude připravena udržet své území. „Nemůžeme očekávat žádný výrazný průlom na frontové linii,“ řekl. Domnívá se, že by Západ měl usilovně přesvědčovat Rusko, že nemůže dosáhnout žádného výrazného úspěchu na bojišti. „A to by je přivedlo k jednacímu stolu,“ podotkl.
Pro takové vyústění ale musí spojenci Ukrajinu vybavit vším, co potřebuje. „Aby skutečně udržela linii představující pevnou obranu, a zároveň způsobit ruské armádě ztráty a souběžně s tím vyvinout veškeré politické a diplomatické úsilí, abychom přesvědčili co nejvíce zemí, že tento konflikt by měl být řešen v souladu s mezinárodním právem,“ řekl.
Pokud Ukrajina odolá ruskému tlaku, lze podle něj očekávat určitý posun na konci tohoto roku, případně začátkem roku příštího.
Na otázku, jak se Česká republika dostala do role lídrů pomoci a zároveň na svém území přijala na 300 tisíc ukrajinských uprchlíků, s nadsázkou uvedl, že v tomto ohledu se Česko zřejmě drželo do jisté míry přístupu speciálních sil, kterých byl sám členem. „To znamená nejdříve jednat, potom se ptát,“ konstatoval.
Český prezident Petr Pavel se ze summitu ve Washingtonu přesunul do texaského Houstonu, kde pokračuje jeho návštěva Spojených států. Kromě jednání s velením Národních gard Texasu a Nebrasky se účastnil debaty u příležitosti 25. výročí vstupu České republiky do NATO.
V živě vysílaném rozhovoru prestižního amerického think-tanku Atlantic Council a českého spolku Jagello 2000, zhodnotil výsledky právě ukončeného summitu NATO.
Na něm spojenci silně podpořili Ukrajinu a označili její cestu ke členství v Alianci za „nezvratitelnou“. Česká republika přitom platí mezi spojenci za lídra mezi podporovateli Ukrajiny a čeští představitelé včetně Pavla se zasazují o rychlou integraci Ukrajiny do EU a NATO.
„Není válka o ukrajinské území, ale válka o principy,“ prohlásil. Rusko chce podle jeho slov obnovit velikost Sovětského svazu. „Není o tom, jestli máte nebo nemáte rádi Ukrajinu, ale o tom, jestli se vám líbí nebo nelíbí žít ve světě, kde záleží na pravdě a platí pravidla,“ dodal.
Spojenci dají Ukrajině 40 miliard eur, pomohou k vítězství a vstupu do NATO |
Deklaraci spojenců, že je Ukrajina na nezvratné cestě do NATO, označil za naprosto nutnou. Nezamlouvá se však pojmenování „most do NATO“, protože most může být podle jeho slov snadno zničen.
Ukrajina ve „stínové zóně“ by podle jeho slov jen vytvořila podmínky pro nový konflikt. Co nejrychlejší integrace mezi spojence přinese stabilitu na východním křídle.
„Z čistě vojenského hlediska má Ukrajina v tuto chvíli nejzkušenější armádu v Evropě, je to také největší armáda v Evropě, která má za poslední dva a půl roku spoustu zkušeností, které mohou být a jsou využívány… jedinou překážkou pro to, aby ukrajinská armáda mohla bezproblémově pracovat s NATO, je probíhající válka,“ konstatoval.
Pavel hovořiil také o alarmující pozici Číny, která zvyšuje vývoz klíčových komponentů a technologií pro ruský vojensko-průmyslový komplex a zásadně tak napomáhá udržovat brutální ruskou válku proti Ukrajině a boji proti sílícímu čínskému vlivu.
🇨🇿 @prezidentpavel: “Ukraine has the most experienced military in Europe at this point.”
“Leaving Ukraine in a shadow zone will only create conditions for new conflict,” he tells @FredKempe at an #ACFrontPage conversation.
We should facilitate its integration into @NATO. https://t.co/vGI0hB2W3a
„Měli bychom se snažit přesvědčit i Čínu, že není v jejím zájmu být tak v úzkém spojení s Ruskem. A vytvořit tlak i z čínské strany na cestu k jednání,“ řekl. Mírová jednání by podle jeho slov v žádném případě neměla legalizovat okupovaná území jako ruská, ale spíše je prohlásit za dočasně okupovaná území. „Ta nikdy neuznáme jako ruská, ale chápeme, že momentálně za současných okolností není reálná možnost, jak je získat zpět,“ uvedl.
Podělil se rovněž o svůj pohled na vývoj globálních krizí a o možných důsledcích voleb v Evropě a podzimního prezidentského klání v USA pro další utváření transatlantického spojenectví.
„Spojené státy jsou přirozeně považovány za vůdce demokratického světa a kdykoli jsme v krizi, hledáme vůdce, který by ukázal cestu,“ podotkl.
Putinovo vítězství by povzbudilo další autoritářské režimy, varovali lídři NATO |
Svět je podle něj v situaci, kdy neexistuje žádná globální vůdčí role, pokud jde o rozhodné kroky na Ukrajině, a to dává Rusku i Číně určitou naději, že mohou situaci vyřešit samy. „Nikdo nechce porazit Rusko, ale chceme, aby Rusko na Ukrajině neuspělo, a to je důležité, protože jinak bude Rusko povzbuzeno, Čína bude povzbuzena a mnoho dalších zemí včetně Íránu a Severní Koreje se utvrdí v jejich přesvědčení, že západní demokracie nejsou tak silné, jak se zdálo,“ prohlásil.
Pavel už ve čtvrtek bezprostředně po summitu konstatoval, že s výjimkou Maďarska se všechny státy jednoznačně postavily za to, že Ukrajině je třeba dát vše, co potřebuje ke své obraně.
Uvedl také, že Čína je bezpochyby největším podporovatelem Ruska, především v technologiích, které se mu kvůli mezinárodní sankcím nedostávají. Pokud by podle něj asijská velmoc tak výrazně nestála za Ruskem, průběh války na Ukrajině by zřejmě vypadal úplně jinak.
Rusko je urgentní hrozba, uvedl Řehka
Rozhovoru s prezidentem předcházela odborná diskuze o krocích potřebných k posílení Aliance. V expertním panelu hovořil náčelník Generálního štábu Karel Řehka a šéf sekce obranného politiky ministerstva obrany Jan Jireš.
Podle Řehky pravé těžiště Aliance spočívá v její jednotě a summit ji jasně ukázal. Za klíčové téma označil odstrašení a obranu spojenců a podporu Ukrajiny.
„Podpora Ukrajiny je zásadní nejen pro přístup k pravidlům pro budoucnost, ale pro obranu a odstrašení. To, co se tam děje je pro nás klíčové pro naše zájmy,“ uvedl. Výsledek války bude formovat chování Ruska v Evropě. Generál upozornil, že náznaky možné ruské agresi vůči některému z aliančních členů nejsou, ale existují varování ohledně dlouhodobé přípravy na potenciální konflikt s NATO.
Jako voják vnímá odstrašení jako hlavní pilíř a potvrzení na úrovni hlav státu prokazuje, že vojenští experti jsou na správné cestě a mají politickou podporu v opatřeních, které předkládají.
„Ukrajina nám kupuje čas a my musíme zrychlit. Je to spíše sprint než maraton ohledně toho, co musíme udělat pro svou obranu,“ prohlásil Řehka.
Nikdo podle něj nemůže popřít, že Rusko je v současnosti skutečně urgentní, přímou a nejvážnější hrozbou v Evropě. Zároveň varoval, že by bylo chybou hledat bezpečnostní hrozby jen na východě v Rusku. Zmínil konkrétně situaci v některých afrických zemích, za kterou rovněž stojí Moskva.
Podle Jana Jireše summit ukázal, že se Česko ani další spojenci nesmí zastavit v podpoře Ukrajiny. „Česká pomoc bude pokračovat,“ ujistil. Připomněl ovšem, že vše, co řada zemí mohla ukrajinským obráncům předat, už předala neprodleně v prvních fázích války a nyní musí vojenské dodávka pečlivě plánovat.
Připomněl, že Česká republika po invazi ruských vojsk na Ukrajinu pomohla nastartovat dodávky vojenského materiálu. To ale vedlo rychle k rychlému vyčerpání českých vojenských zásob a v návaznosti na to se začalo zapojovat stále více aliančních spojenců. Konkrétně Nizozemsko, Dánsko nebo Británie. Jireš to označil za „naši historickou roli v této válce“.
Obavy z války, Rusko jako zlo? Co uvedli Češi v průzkumu napříč NATO |
Evropa jako celek podle něj vynaložila na vojenskou a humanitární pomoc napadené zemi více než 100 miliard dolarů. „Je podle něj logické, že Evropa by měla podporovat Ukrajinu více než Spojené státy, neboť válka je v jejím sousedství a má vliv na její bezpečnost,“ řekl.
Za klíčové v tomto ohledu označil, že NATO samo přebírá koordinaci pomoci Ukrajině. Zajistit to má nově zřizované centrum. „Stovky a stovky důstojníků se tomu budou věnovat. To zajistí udržitelnost předvídatelnost dodávek pomoci,“ dodal.
„Musíme se v NATO znovu naučit, co představuje kolektivní obrana,“ řekl Jireš. V budoucnu to bude vyžadovat společně až o třetinu vyšší investice s příchodem nových technologií. Od Spojených států podle něj evropští spojenci nechtějí ani tak „outsourcing“ bezpečnosti jako vedení.
tisknout 
