Masivní škrty by armádu připravily i o ponožky, řekl senátorům generál

Vydáno 29.04.2020
Klíčové modernizační projekty armády včetně nákupu pásových obrněnců za 50 miliard musí pokračovat. Shodli se na tom ve středu poslanci výboru pro obranu a později také Senát. Vládu žádají, aby v rámci zmírňování ekonomických škod koronavirové krize v rozpočtu ministerstva obrany provedla jen ty nejnutnější škrty.  

Armáda chce nahradit dosluhují bojová vozidla pěchoty BVP-2 | foto: Lubomír Světničkanatoaktual.cz

Všech 56 přítomných senátorů ve středu večer podpořilo usnesení, že by Česká republika kvůli koronavirové krizi neměla ustoupit od investic do své obrany a případným změnám v plánovaném vyzbrojování musí předcházet důkladná analýza.

„K bezpečnosti a suverenitě se neproškrtáme,“ prohlásil senátor Pavel Fischer (nezávislý), který zařazení jednání o investicích do obrany a strategických nákupech pro armádu mimořádně na program jednání Senátu inicioval.

Škrtat kvůli koronaviru investice do obrany by byla chyba, říká expert

Pro pomyslnou podporu pokračování modernizace armády a investic do obrany si do Senátu přišli ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) a náčelník generálního štábu Aleš Opata.

V posledních týdnech totiž premiér Andrej Babiš (ANO) několikrát avizoval, že by kvůli zmírňování ekonomických dopadů koronavirové krize mohly být odsunuty některé velké armádní zakázky včetně nákupu bojových vozidel pěchoty (BVP) za 50 miliard.

„Investice do vyzbrojovacích projektů by naopak mohly pomoci znovu nastartovat domácí ekonomiku,“ uvedl před senátory Metnar a připomněl, že až 90 procent z investic do obrany zůstane především tuzemským dodavatelům, kteří se na projektech budou podílet.

Miliardy zůstanou českým firmám

Náčelník štábu Opata upřesnil, že konkrétně u nákupu BVP zůstane z kontraktu českým výrobcům až 40 procent z celkové sumy, tedy 20 miliard korun. „To je významný impuls pro domácí průmysl,“ řekl.

Připomněl situaci při nákupu kolových obrněnců Pandur, kdy armáda měla původně dostat 199 vozidel, ale kvůli zmírňování ekonomických dopadů povodní nakonec obrana koupila jen 107 obrněnců. „To původní číslo bylo správné. Dodnes nebyl stav doplněn. Přitom jen 14 kusů bylo vyrobeno v Rakousku, zbytek v ČR a podílelo se na tom sto českých firem,“ dodal.

Podle Fischera by Česko mělo dodržet spojenecké závazky a neomezovat investice do armády, včetně nákupu zmíněných bojových vozidel pěchoty. „Obrana je resort, kde se musí velmi dlouhodobě plánovat. Mezinárodní bezpečnostní situace není dobrá a nevíme, jak se v souvislostí s pandemií bude vyvíjet,“ konstatoval.

Podobně hovořil také senátor Jan Sobotka (STAN). „Jde o stabilitu rozpočtu. Výstavba armády je strategický úkol země a na tom bychom neměli šetřit,“ prohlásil.

Opata označil za krizovou hranici, že by Česko dávalo v nejbližších letech na obranu jen 1,5 procenta HDP místo spojencům přislíbených dvou. „Armáda by musela zrušit až 1 500 projektů od ponožek až po bojová vozidla pěchoty,“ prohlásil.

Při linii 1,85 procenta HDP je pak podle něj obrana schopná držet nastartovanou modernizaci. Za absolutní prioritu označil přezbrojení techniky, která je už za hranicí své životnosti. Jmenoval například dělostřelecký pluk s houfnicemi Dana, které byly zavedeny v roce 1977 a drtivá většina z nich už není schopna provozu. „Vnímáme, co se děje. Bezpečnostní situace se po covidu-19 nezlepší, jsou zde předpoklady, že se bude zhoršovat,“ varoval.

Podle senátora Jiřího Dienstbiera (ČSSD) ale schází debata, jak dodatečně zvýšit příjmy, aby Česká republika mohla splnit svůj závazek v NATO a dávat na obranu 2 procenta HDP. „V současné situaci je nereálné toho v příštích letech dosáhnout,“ konstatoval.

Proti projednávání v Senátu se předem postavil jeho místopředseda Milan Štěch (ČSSD), podle něhož pro odpovědné projednání chybí podklady. Štěch také uvedl, že o rozpočtu rozhoduje Sněmovna, ne Senát. Poznamenal také, že na Senát by se s podobnou žádostí o projednání a podporu mohla takto obrátit další ministerstva s finančními problémy.

Štěch odmítl také žádost, aby při projednávání mohl senátorům ukázat prezentaci náčelník generálního štábu Aleš Opata. „Pokud by tady mělo být promítání nějaké prezentace, tak je to úplně něco nového, to tady v minulosti bylo odmítáno, aby předkladatelé tady dělali nějaké videoprezentace,“ uvedl. Jak ale dodal, resort obrany jinak považuje za velmi důležitý.

Stálé financování obrany žádají i poslanci

„Jsem ráda, že po letech rostou investice do obrany... Trošku se bojím, aby tento pozitivní trend nebyl ovlivněn současnou pandemií. Rozumím tomu, že rozpočet obrany je pod tlakem, ale nechtěla bych, aby se stal obětním beránkem,“ uvedla dopoledne předsedkyně sněmovního výboru pro obranu Jana Černochová (ODS).

Výbor pro obranu přijal ve středu usnesení, ve kterém žádá vládu, aby kvůli zmírňování ekonomických dopadů koronavirové krize nerušila klíčové projekty modernizace české armády a případné změny v rozpočtu resortu obrany byly jen nejnutnější.

Zároveň by jim podle výboru měla předcházet důkladná analýza koncepčních a strategických dokumentů a investičních plánů, aby nebyla ohrožena obranyschopnost České republiky a spojenecké závazky.

Terčem možných škrtů se v poslední době stala především připravovaná největší zbrojní zakázka v novodobé historii v podobě nákupu pásových obrněnců (BVP) za 50 miliard korun.

Dosluhující „bévépéčka“

Hranická mechanizovaná brigáda je dosud vyzbrojena dosluhujícími pásovými obrněnci BVP-2, za které ministerstvo obrany v současnosti hledá náhradu. Nakoupit chce 210 moderních obrněnců až za 53 miliard.

Stará „bévépéčka“ slouží už přes třicet let. Jejich vyřazení je součástí koncepce rozvoje armády. Celkově jich u různých útvarů v zemi slouží necelých 200 kusů. Většina je z let 1982 až 1984, má slabou balistickou ochranu, slabou výzbroj i komunikační a přenosové systémy. Dalších až 200 kusů je pak uloženo ve skladech.

Vyzbrojeny jsou kanonem ráže 30 milimetrů a pěchotním kulometem. Velení armády uvažuje o tom, že po pořízeních nových, může část starých strojů uskladnit pro případnou mobilizaci nebo použít pro výcvik Aktivní zálohy.

Ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) dnes po jednání nákup bojových vozidel pěchoty označil za „prioritu priorit“. Novými obrněnci má být vyzbrojena především 7. mechanizovaná brigáda, koncipovaná jako „těžká“. K jejímu vybudování se Česko zavázalo spojencům v NATO.

Metnar připomněl, že současná armádní technika je často za hranicí životnosti a rozpočtu obrany by se proto měla úsporná opatření dotknout jen v minimální nebo v nezbytné míře.

Ministerstvo obrany kvůli snahám o zmínění ekonomických dopadů koronavirové krize už uvolnilo 2,9 miliardy korun ze svého letošního rozpočtu zpět do státní kasy. Obrana také například odložila nákup nového malého letounu pro přepravu ústavních činitelů.

Premiér Andrej Babiš (ANO) ale několikrát připustil, že by právě zakázka na nákup BVP mohla být odložena kvůli ekonomickým dopadům pandemie. Po úterním jednání s prezidentem Milošem Zemanem ale předseda vlády řekl, že armáda obnovu vybavení potřebuje a ministr Metnar „bude muset najít možnosti financování“ nákupu BVP.

Mezi dalšími důležitými modernizačními projekty armády jmenoval Metnar nákup nových děl ráže NATO, raketového kompletu SHORAD nebo modernizaci systému řízení palby a technické zhodnocení současného tanku T-72M4CZ.

„Restrikce se nesmí dotknout klíčových projektů a modernizace musí pokračovat,“ řekl Metnar. Připustil, že méně důležité projekty se ruší nebo odsouvají. Podle výboru pro obranu si však i přes rozsáhlé ekonomické dopady pandemie nemůže ČR dovolit rezignovat na spojenecké závazky a dopustit oslabení systému kolektivní obrany a transatlantické vazby.

Vládu poslanci zároveň žádají, aby v rámci úspor rovněž nezasahovala do investic nezbytných pro připravenost země na nové (hybridní) hrozby v oblastech kybernetiky, robotiky, umělé inteligence a dalších a naopak navyšovala investice do vědy, výzkumu, vývoje a inovací.

inc natoaktual.cz