natoaktual.cz

SPECIÁL: Summit NATO 2021

Vrcholná schůzka spojenců Aliance
14. června v Bruselu

  • natoaktual.cz
  • Zpravodajství
  • Informační centrum o NATO
  • nato.idnes.cz

  • Brigáda rychlého nasazení dostala nové pandury pro velitele a spojaře

    22. prosince 2020  10:18
    Armádní 4. brigáda rychlého nasazení převzala poslední kusy z dvacítky nově objednaných obrněnců Pandur. Jde o speciální verze velitelsko-štábní a spojovací. Vozidla za 1,7 miliardy korun bez DPH dodala společnost Tatra Defence Vehicle patřící do holdingu Czechoslovak Group. Vývoj a výroba probíhala v Česku a podílela se na něm řada domácích firem.  

    Vozidlo Pandur ve speciální velitelsko-štábní variantě | foto: Armáda ČR

    Brigáda rychlého nasazení, která je vozidly Pandur primárně vyzbrojena, má nyní k dispozici navíc 19 nových kolových obrněnců. Vojáci převzali postupně od března 5 vozidel ve verzi velitelsko-štábní a 14 ve verzi spojovací. Jedno vozidlo ve velitelské verzi bude sloužit u spojovacích vojsk v Lipníku nad Bečvou.

    Vybavení obou nově zavedených typů se výrazně liší o vozidel Pandur, která má armáda ve výzbroji už deset let.

    „Vozidla jsou vybavena specializovanou infrastrukturou komunikačních a informačních systémů, ale současně se vyznačují vysokou manévrovatelností, pohyblivostí a průchodností a poskytují dostatečnou balistickou ochranu osádky, což je pro nás klíčové,“ konstatoval velitel 4. brigády Josef Trojánek.

    Zatímco velitelsko-štábní zajišťuje datový provoz, spojovací verze má na starosti kompletní rádiový provoz. Velitelský Pandur umožňuje veliteli mít aktuální přehled o situaci na bojišti. „Přímo zabudované má dva počítače, dva volné mají k dispozici operátoři. V sestavě je navíc deset dalších počítačů, které štáb využije v případě rozvinutí místa velení v polních podmínkách ve speciálním nafukovacím stanu,“ uvedl Tomáš Votava ze velitelství 4. brigády.

    Spojovací Pandur má zajišťovat rádiové spojení mezi nadřízeným stupněm a vojákem v poli. K dispozici jsou tři radiostanice, které vysílají ve dvou pásmech – velmi krátké vlny a krátké vlny. „Ve VKV pásmu je dosah na vzdálenost zhruba 25 kilometrů, KV pak fungují od jednoho až po desítky tisíc kilometrů. Mluvit tak můžeme bez problému s někým, kdo je na opačném konci zeměkoule,“ dodal Votava. Veškerá spojení mohou být šifrována.

    Modifikace vozidel Pandur v české armádě:

    • 72 vozidel KBVP - kolové bojové vozidlo pěchoty (4 kusy modifikace KBVP M1 RVS byly nasazeny na území Afghánistánu s přídavným mřížovým pancéřováním a aktivním rušičem)
    • 11 vozidel KBV-VR - kolové bojové vozidlo velitele roty
    • 8 vozidel KBV-PZLOK - kolové bojové vozidlo průzkumné s radiolokátorem
    • 8 vozidel KBV-PZ - kolové bojové vozidlo průzkumné
    • 4 vozidla KOT-Ž - kolový obrněný transportér ženijní
    • 4 vozidla KOT-ZDR - kolový obrněný transportér zdravotní
    • 6 vozidel KOVVŠ - kolové bojové vozidlo velitelsko-štábní
    • 14 vozidel KOVS - kolové bojové vozidlo spojovací

    Oba nové typy Panduru jsou vybaveny rušičkou, jsou bez lafetovaných zbraní a mají zvýšenou balistickou odolnost a protiminovou ochranu. Od klasických pandurů tak mají řadu dílčích odlišností. Konstruktéři Tatry například vyprojektovali novou korbu, a to především kvůli zástavbě řady elektronických systémů.

    Hlavní změnou je výrazné zvýšení balistické a protiminové ochrany dle STANAG 4569 oproti stávajícím pandurům používaným v AČR. Té bylo docíleno především instalací nových přídavných plátů keramického pancíře a zesílením podvozkových částí vozidla. Kvůli těmto změnám se navýšila i celková hmotnost obou verzí, proto byl u nich posílen i brzdový systém.

    Obrana si odškrtává modernizační projekty. Ty nejdůležitější ještě chybí

    Motorizace u nových pandurů je shodná s předchozími provedeními. Jde tedy o šestiválcový turbodiesel o výkonu 335,6 kW, který je schopen obrněnce rozjet až na rychlost převyšující 100 km/h při hmotnosti přesahující 22 tun.

    Dojezd činí přibližně 700 km, vozidla jsou schopna překonávat příkopy o šířce až 2,2 metru, svislé překážky do výšky 0,6 metru a překonávat vodní toky broděním do výšky hladiny 1,5 metru.

    S novými vozidly už začali vojáci výcvik. Mechanizované prapory v Žatci a Táboře dostaly do výzbroje každý tři spojovací a dva velitelsko-štábní obrněnce. Zbývajících osm spojovacích Pandurů a jeden velitelsko-štábní převzalo velitelství brigády.

    Zakázka na tři roky

    Ministerstvo obrany si dvacítku obrněnců Pandur ve speciálních verzích objednalo v lednu 2017. Na výrobě se podílela řada českých výrobců. Firma General Dynamics European Land Systems totiž už dříve poskytla licenční práva na výrobu pandurů v České republice.

    Vedle výrobce a hlavního integrátora – kopřivnické firmy Tatra Defence Vehicle – to byly například společnosti Retia, Vojenský výzkumný ústav, Vojenský technický ústav pozemního vojska, Ray Service, Optokon, Interlink CS, B.O.I.S. Filtry a další.

    Společný podnik českých a německých zbrojařů ponese jméno Tatra

    Více než polovinu ceny vozidel vzhledem k jejich určení tvoří speciální komunikační, spojovací, elektronické a další vybavení, z velké části rovněž vyvinuté a vyrobené českými firmami.

    První čtyři stroje převzala armáda před rokem. Zbylé pak letos. Předání vozidel předcházely rozsáhlé testy v podobě podnikových a kontrolních zkoušek u akreditovaných zkušeben i vojskových zkoušek ve výcvikových prostorech a opravárenských základnách české armády. „Jejich realizace trvala bezmála 11 měsíců. Každá etapa procesu zkoušek byla hodnocena jako vyhovující a nebylo nutno zkoušky pozastavovat či dokonce opakovat,“ uvedl ředitel Tatra Defence Vehicle Tomáš Mohapl.

    Tři koruny z jedné

    Nedávná analýza renomované poradenské společnosti EY ukázala, že zakázka na dvacítku nových pandurů se české ekonomice vyplatila a zbrojní zakázky mohou představovat ekonomický stimul. Přímé náklady na zakázku byly 1,6 miliardy korun, ale v řetězci dodavatelů podle analytiků vznikla hodnota 5 miliard korun. Tedy trojnásobek.

    Vygenerovaná práce pro české zaměstnance firem, které se na zakázce podílely, lze pak podle poradenské společnosti přepočíst na zaměstnání pro 800 kvalifikovaných lidí na jeden rok.

    „Díky případové studii projektu Pandur jsme získali objektivní obraz, jak velký přínos má obranný průmysl pro naši ekonomiku. Nejedná se pouze o multiplikační ekonomické efekty, ale především se jasně ukazuje, že armádní zakázky se pozitivně odráží na zaměstnanosti a v neposlední řadě i domácích investicích do vědy a výzkumu,“ konstatoval místopředseda představenstva skupiny CSG Miroslav Dorňák.

    Multiplikátor hodnoty zakázky na dvacítku Pandurů v technologicky náročných verzích, které byly vyvinuty a vyrobeny převážně českým průmyslem, dosáhl podle analýzy EY hodnoty 3,2. To znamená, že 1 koruna vynaložená na zakázku v české ekonomice vygenerovala 3,2 korun v navazujících odvětvích.

    „Díky zapojení českých firem do dodavatelského řetězce zůstalo přibližně 80 procent vynaložených nákladů zakázky v ČR,“ doplnil Tomáš Mohapl, ředitel Tatra Defence Vehicle.

    Mezi pozitivní efekty pak podle analýzy patří, že výroba strategicky důležitého typu vojenské techniky probíhá na českém území, na vývoji a testování vozidel spolupracují vojenské technické ústavy, zvyšuje se know-how a vzdělanostní úroveň zaměstnanců a díky referenční zakázce pro domácí armádu také šance na export.

    Které české firmy se podílely:

    • AKERMANN ELECTRONIC, Praha (speciální IT technika pro nástavbovou část a pracoviště štábu)
    • B.O.I.S. FILTRY, Blansko (prostředky modulárního maskování)
    • Colorlak, Staré město (speciální nátěrové hmoty)
    • INTERLINK CS, Praha (komunikační systémy platformy Harris pro nástavbovou část)
    • Letecké přístroje Praha, Praha (vnitřní komunikační a diagnostické přístroje)
    • Meopta Systems, Přerov (integrované přístroje pro denní a noční vidění)
    • OPTOKON, Jihlava (datové sítě pro nástavbovou část, optické prvky kabeláže)
    • Ray Service, Staré Město (dodávka kabeláže do vozidel)
    • RETIA, Pardubice (kompletní architektura, design a výroba nástavby vozidel)
    • URC Systems, Prostějov (modulární rušičky, výsuvné anténní systémy)
    • Vojenský technický ústav pozemního vojska, Vyškov (filtrační a ventilační zařízení, dodávka elektrocentrál, komplexní zkoušky vozidel)
    • Vojenský technický ústav výzbroje a munice, Slavičín (lafeta pro zbraně)
    • Vojenský výzkumný ústav, Brno (přídavná balistická ochrana, sedačky osádky, systémy utajovaného přenosu dat)

    inc natoaktual.cz

    Barista i záchranář u kanónu

    Říjen 2019

    Poprvé v historii nechala armáda záložáky pálit z kanónů ostrými

    Dny NATO v Ostravě

    Září 2019

    Dny NATO navštívilo 220 tisíc lidí, ukázaly i nové vrtulníky pro armádu.

    Továrna na instruktory

    Červenec 2019

    Britský poradní tým s pomocí Čechů vyškolil už přes 9 500 vojenských instruktorů.

    Mraky prachu, vedro a léčky

    Červen 2019

    Jak vypadá příprava českých vojáků na misi v africkém Mali.

    Partneři portálu

    NATO PDD iDnes.cz Newton Media