Náčelník štábu Aleš Opata i ministr obrany Lubomír Metnar označili před armádními veliteli za klíčové přezbrojení české armády. Oba ale upozornili, že všechny armádní plány stojí na předpokladu postupně rostoucího rozpočtu ministerstva obrany, který by měl v roce 2024 dosáhnout dvou procent HDP.
K tomu se ČR zavázala v rámci NATO, ale řada politiků nyní potřebu takových výdajů na obranu zpochybňuje.
Podle Opaty kvůli rokům zanedbávání a podfinancování zůstalo z armády torzo.
Armáda se chce posunout na vyšší úroveň. Zesílí, když politici necouvnou |
„Jsou to dvě procenta pro naši obranu... Ruská technika už opravdu není naše cesta. Spojenci se nám technologicky vzdalují a potencionální protivník se dostává o generaci před nás,“ prohlásil.
Spojenci z NATO podle jeho slov za jasnou prioritu považují, aby česká armáda disponovala těžkou pozemní brigádou, pro kterou vojáci potřebují nakoupit nové pásové obrněnce.
Ministr Metnar podle svých slov neuvažuje, že by Česko deklarovaná 2 procenta HDP na obranu nedávala. Za svůj prvořadý úkol označil příští rok rozpočet ministerstva obrany ve výši 1,4 procenta HDP.
„Myslím si, že toto jasně splníme. A myslím, že budeme směřovat k těm avizovaným dvěma procentům HDP do roku 2024,“ dodal.
Obhájení stabilního a předvídatelného rozpočtu označil ministr za svůj prvořadý cíl spolu s odstraněním systémových chyb v obraných plánech a koncepcích. Připomněl tak chyby u některých zakázek z poslední doby, u kterých došlo k velkému rozdílu mezi předpokládanou hodnotou a skutečnou cenou.
„Podobné případy se nesmí opakovat, protože zpochybňují dobré jméno resortu obrany,“ řekl. Zakázky, u kterých došlo k těmto pochybením, ale byly podle něj jinak v pořádku. Obrana podle Metnara musí být schopna garantovat, že veškeré svěřené prostředky využívá účelně a hospodárně.
Armáda chce omladit své řady
Strategické modernizační projekty označil za klíčové. Jak podotkl, za poslední dva roky ministerstvo obrany nakoupilo za více peněz jak za posledních osm let dohromady. Loni bylo uzavřeno téměř 11 tisíc smluv v hodnotě 43 miliard korun. Letos plánuje obrana podepsat zakázky za více než 75 miliard korun, a to především právě na nákup pásových bojových vozidel pěchoty, protiletadlového raketového kompletu nebo nových děl.
Opata zopakoval, že v čele armády se snaží prosazovat pět základních priorit. Na prvním místě jsou lidé a s tím související nábor nových vojáků. Ten se podle něj sice daří, ale projevují se už i negativní trendy jako stárnutí populace nebo příchod nové generace, která o službu nemá zájem. „Musíme armádu omladit,“ konstatoval.
Druhou prioritou je právě přezbrojení armády. Třetí pak získání nových schopností jako vytvoření skupiny kybernetických sil a informačních operací, vznik praporu bezpilotních prostředků nebo praporu nasaditelných sil.
Za čtvrtou prioritu jmenoval takzvané projekty okamžitého dopadu, jako například nákup neprůstřelných vest a přileb či osobních zbraní. Podle Opaty ale proces neběží zcela optimálně a dodávky mají zpoždění.
Jako poslední prioritu pak uvedl nový systém velení a řízení, který začal fungovat od ledna.
