Vnitřní dluh vůči obraně země je za poslední více dvě dekády podle autorů studie 265 miliard korun, tedy přibližně 3 % HDP. Kumulovaná přes jeden bilion korun. Obranyschopnost České republiky je proto dnes výrazně nižší, než kdyby stát v předcházejících letech dodržoval své sliby a závazky a udržoval výdaje na obranu na úrovni 2 % HDP.
„V takovém případě bychom měli více vycvičených vojáků, kvalitnější vybavení, výzbroj i vojenskou infrastrukturu,“ uvádí autoři nové studie.
Více peněz na obranu? Česko na to má, shodují se ekonomové i vláda |
Česko úrovně 2 % HDP dosáhlo poprvé loni, po dlouhých dvaceti letech, kdy vlastní armádu nechávalo dlouhodobě podfinancovanou.
Především kvůli ruské hrozbě se ale nyní obecně očekává, že státy NATO včetně Česka na svém dalším summitu zvýší společný závazek minimálních investic do obrany a ten se bude pohybovat v rozmezí 3 až 5 % HDP. To by znamenalo nutnost každoročního navýšení obranného rozpočtu o další desítky miliard korun.
Nově představa studie ekonomů z Centra veřejných financí a Peace Research Center Prague radí, kde Česká republika může na svou obranyschopnost nají potřebné zdroje „Zahajujeme touto studií diskuzí, jak zajistit financování obrany a předkládáme konkrétní možnosti financování obrany zvýšením státních příjmů, snížením výdajů či dalším zadlužením. Musíme najít ten správný mix,“ uvedl jeden z autorů Petr Jánský.
Krátkodobě by bylo možné navýšit dluh, poté by se mohlo připojit dočasné zvýšení daní a následně nutně najít pro obranu dlouhodobě udržitelný zdroj financování promyšlenou reformou příjmů i výdajů
Studie ekonomických expertů
Potřebné obranné výdaje rozdělují experti na dvě úrovně. Nejprve se ptají, kolik potřebuje stát krátkodobě zainvestovat, aby „splatil“ vnitřní dluh a urychleně tak doplnili chybějící kapacity a vybavenost a pak jaká má být dlouhodobě úroveň financování obrany vzhledem k závazkům v rámci NATO po splacení tohoto vnitřního dluhu.
„Dvě procenta byla vypočítaná pro období míru. Obranné plánování NATO funguje ve čtyřletých plánech. Letos v červnu se budou tyto plány poprvé řešit po poslední ruské agresi. Dnes jsme tedy v situaci, kdy nás čekají výrazně větší výdaje obranu,“ vysvětlil Vojtěch Bahenský z Peace Research Center Prague.
Upozornil, že dnešní výdaje na obranu se projeví až s několikaletým odstupem. „Kolik dáváme do obrany dnes, se projeví v tom, jakou armádu budeme mít za pět až deset let. Čekací lhůty na dodání vojenského vybavení jsou totiž velmi dlouhé. Tanky na skladě zkrátka nikdo nemá, bude třeba je teprve vyrobit. Proto i dnešní armáda odpovídá potřebám, které jsme měli pět let zpátky,“ konstatoval.
❓ 3 % HDP? Jak má ČR financovat svou obranu?
👉 Dnes jsme s @verejnefinance představili studii, která se tímto tématem zabývá.
Zdůraznili jsme, že ČR dlouhodobě nesplňovalo závazek 2 %, což oslabuje naši obranyschopnost. Představili jsme návrhy, jak tento dluh vyrovnat. https://t.co/cOJ7R5c13R
Podle autorů studie se tak nyní státu nabízí ideálně kombinace tří následujících opatření.
První možností a zároveň nejrychlejší cestou jsou investice do obrany na dluh, tedy dočasné navýšení zadlužení země. Půjčit si stát může standardně skrze vyšší deficit státního rozpočtu, případně může vydat dluhopisy navázané přímo na výdaje na obranu. Stát si také může půjčit ze speciálního fondu Evropské unie.
Proti této cestě ale stojí rozpočtová pravidla, která vládu zavazují, že dluh vůči HDP bude klesat. To lze ovšem obejít vyjmutím výdajů na obranu z pravidel rozpočtové odpovědnosti.
Druhou možností jsou škrty v jiných částech rozpočtu. Pokud by se stát navyšování dluhů raději zcela vyhnul, může snížit některé jiné výdaje. Škrty v jiných oblastech se ale podle autorů studie budou hledat velmi těžko.
Třetí možností je pak navýšení příjmů. Toho by se podle ekonomů dalo dosáhnout například dočasným navýšením některých daní nebo pomocí mimořádné daně, jako byla například windfall tax, která během energetické krize danila mimořádné zisky energetiků, bank a těžařů. Česko by mohlo také následovat Estonsko či Ukrajinu a zavést speciální obrannou či „válečnou“ daň.
Víc na obranu ano, ale žádná povinná vojna, shodli se lídři parlamentních stran |
Možnost, jak navýšit příjmy, leží podle ekonomů rovněž ve změně nastavení současných daní.
Například by se podle autorů studie stát mohl více soustředit na daňově úniky a co nejvíce je omezit, zvýšit progresivní zdanění nebo sladit zdanění příjmů ze zaměstnání a těch v takzvaném „švarc systému“. Kromě toho se nabízí i zrušení vybraných daňových slev, zvýšení a navázání spotřební daně na inflaci a její uvalení například i na tiché víno nebo přesun většiny zboží a služeb do základní sazby DPH.
Recept na zajištění nutných vyšších výdaj na obranu by tak podle studie mohl být následujícím mixem: krátkodobě by bylo možné navýšit dluh, poté by se mohlo připojit dočasné zvýšení daní a následně nutně najít pro obranu dlouhodobě udržitelný zdroj financování promyšlenou reformou příjmů i výdajů.
tisknout