Nedávno zveřejněná výroční zpráva šéfa NATO Marka Rutteho za rok 2025 potvrdila, že Česká republika loni podruhé za sebou splnila své spojenecké závazky a výdaje na obranu dosáhly hranice dvou procent hrubého domácího produktu (HDP).

Česku v tomto směru momentálně patří sedmá pozice od konce. Před ním jsou všechny ostatní země Visegrádské čtyřky – Slovensko, Maďarsko a Polsko.

Řada politiků se poslední dobou často ohání argumentem, že „honba“ za procenty HDP na obranu není dostatečně vypovídající a srozumitelná. To samozřejmě není, protože samotné procento HDP nijak nezaručuje kvalitu obrany.

Aliance ovšem zcela pravidelně zohledňuje a také zveřejňuje statistiku, která by pro běžného občana mohla mít daleko vyšší vypovídající hodnotu. Jde o srovnání výdajů „per capita“ – tedy zjednodušeně na hlavu.

Jde o částku, kterou každý konkrétní stát zaplatí ročně za armádu a obranu, rozpočítaná na jednoho každého obyvatele. Včetně důchodců a kojenců.

8 fotografií

Takové roční předplatné za bezpečí. Celkový balík v rozpočtu určený na obranu (od nákupu stíhaček, přes platy vojáků až po munici a údržbu vojenských posádek) se vydělí počtem obyvatel dané země. A výsledné číslo ukazuje, kolik stát investuje na obranu každého jednotlivce.

Srovnání per capita tak pomáhá porovnávat i různě velké země. Při srovnání celkové nominální částky, kterou různé státy na obranu každoročně dávají, logicky vypadají například USA oproti Česku jako gigant. Při přepočtu „na hlavu“ je ale mnohem férověji vidět, jak moc si daný stát svou obranu cení a kolik do ní investuje vzhledem ke své velikosti.

A jak si stojí v tomto ohledu Česko? Je to sice trochu lepší než při porovnávání procenta HDP, ale i tak patří země mezi spojenci k podprůměru. Loni ČR podle výroční zprávy NATO vynaložila na obranu každého svého jednotlivého občana 574 dolarů. V přepočtu zhruba 12 232 korun.

Jen pro zajímavost, za průměrnou dovolenou loni průměrný Čech utratil asi 18 524 korun.

Tisícovka měsíčně

Český stát tak na zajištění obrany každého svého občana dal loni zhruba tisícovku měsíčně. Pro představu v roce 2014, kdy Rusové ilegálně anektovali ukrajinský Krym, to bylo 218 dolarů ročně (4 643 korun) a v roce 2022 za končící první vlády Andreje Babiše (ANO) 359 dolarů (7 646 korun).

A kdo je v tomto ohledu mezi spojenci první? Překvapivě to loni snad poprvé v zaznamenané historii nebyly Spojené státy, které na každého občana ročně dávají 2 560 dolarů (54 552 korun). Prim totiž patří Norsku. Země s populací 5,6 milionů obyvatel loni na každého občana vynaložila 3 026 dolarů (64 482 korun). Tedy pětkrát více než Česko.

Srovnání výdajů na obranu zemí NATO za rok 2025 per capita, tedy kolik stát dává na obranu každého občana. Poprvé v zaznamenané historii v tomto ohledu nedrží první pozici Spojené státy

Dosavadnímu americkému standardu se rovněž rychle přiblížilo Dánsko (2 416 dolarů) a také další dvě severské země a čerství noví členové Aliance – Švédsko a Finsko.

Údaje ve zprávě reflektují, kolik jednotlivé členské země vydávaly na obranu v roce 2025. Jde o kvalifikovaný odhad a NATO data ještě zpřesňuje v následujících měsících.

Zajímavé je pak srovnání v rámci Visegrádské čtyřky (V4). Daleko vepředu stojí Polsko, které loni do zajištění bezpečnosti každého obyvatele investovalo 891 dolarů (18 987 korun). Druhá je Česká republika, třetí Slovensko (480 dolarů, tedy 10 228 korun) a nakonec Maďarsko (416 dolarů, tedy 8 865 korun).

Nejméně v rámci Aliance v tomto srovnání dává ročně na obyvatele Albánie (157 dolarů, tedy 3 364 korun). Čtvrté od konce je ale třeba Turecko. Obrovská země s druhou nejpočetnější armádou v rámci NATO a takřka 88 miliony obyvatel vydává ročně na jednoho obyvatele 265 dolarů (5 647 korun).

Srovnání výdajů na obranu za rok 2025 států V4. První graf ukazuje vyjádření procentem k HDP, druhý výdaje na obyvatele za rok a třetí nominální výdaje za rok

A v poslední době tolik citovaní Španělé, kteří podle premiéra Petra Sáncheze rozhodně nemohou dávat 5 procent HDP na obranu? Loni to bylo 691 dolarů (14 725 korun) na obyvatele, což zemi posunulo na 18. příčku mezi spojenci. O tři pozice výše než si stojí Česko.

Podle schváleného českého státního rozpočtu by mělo ministerstvo obrany letos hospodařit s částkou 154,79 miliardy korun. Původní návrh předchozí vlády chtěl pro armádu vyčlenit o 21 miliard více. Jen pro představu, ministerstvo práce a sociálních věcí má letos hospodařit se sumou převyšující 994 miliard korun.

Celkové obranné výdaje Česka by měly letos činit zhruba 185 miliard korun, z toho 30 miliard má jít z jiných rozpočtových kapitol – především v rámci budování dopravní infrastruktury, které ovšem Aliance podle varování expertů zřejmě neuzná.

I pokud by se tak stalo, obranné výdaje per capita by letos měly teoreticky růst až na zhruba 14 000 korun na obyvatele za rok. To sice bude faktický nárůst, ale vzhledem k masivním investicím do obrany ostatních spojenců to bude opět znamenat výrazný podprůměr.