„Zvýšené investice do obrany pomáhají k posílení konkurenceschopnosti EU, vytváření pracovní místa, podporují ekonomiku či inovační potenciál. Je třeba zároveň snížit byrokracii, zjednodušit společné nákupy a u armádních akvizic posílit koordinaci napříč Evropou,“ uvedl Fiala na neformální schůzce hlav států a premiérů zemí Evropské unie, která se týkala hlavně obrany a bezpečnosti.
Členové Evropské rady uvítali přípravu takzvané Bílé knihy o budoucnosti evropské obrany, kterou má Evropská komise vydat letos v březnu. Má definovat nový přístup EU k obraně a její součásti by měla být také otázka financování obrany a bezpečnosti.
„Plně podporujeme, aby bezpečnost a obrana byla jednou z priorit v rámci příštího víceletého finančního rámce. Nicméně za zásadní považujeme také další rozvolnění politiky Evropské investiční banky. Ta by měla umožnit financování obranného průmyslu a jeho projektů, zejména malým a středním podnikům,“ konstatoval Fiala s tím, že by to mělo motivovat také soukromé banky k větším investicím do posílení obranyschopnosti.
Na neformální Evropské radě jsme se věnovali tomu, jak se můžeme lépe postarat o svoji bezpečnost a obranu. 🇨🇿🇪🇺 https://t.co/pOMdqXiIhU
Unijní lídři se rovněž zabývali vztahy se Spojenými státy a Británií po nástupu nového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ať už v rámci EU tak prostřednictvím NATO. Proto se části jednání účastnili britský premiér Keir Starmer a generální tajemník NATO Mark Rutte.
Ten upozornil, že státy Aliance budou muset na svou obranu dávat podstatně více, než dosavadní 2 procenta HDP. „Musíme navýšit výdaje na obranu a posílit výrobu v obranném průmyslu. Jaký bude náš cíl, pokud jde o výdaje na obranu, určíme později, nyní vyhodnocujeme, kde jsme a kde bychom měli být. Půjde o podstatně vyšší číslo než dvě procenta, to vás ujišťuji,“ řekl Rutte.
Výdaje na obranu nestačí. Nejde jen o železo, armádě chybí vojáci |
Nový americký prezident Donald Trump mimo jiné požaduje, aby spojenci v NATO vydávali na obranu až pět procent hrubého domácího produktu (HDP). Většina zemí NATO ale zatím dává jen kolem dvou procent. A Česko tento cíl splnilo v loňském roce, poprvé po dvaceti letech. Nově se hovoří, že by se hranice měla pohybovat v rozmezí 2,5 až 3 procenta HDP.
„Severoatlantická aliance má v evropské obraně jedinečné postavení. Práce EU v posilování bezpečnostní a obranné dimenze musí být zcela komplementární k NATO. Navyšování investic EU do obrany musí v maximální míře odrážet potřeby kolektivní obrany v rámci NATO,“ podotkl k tomu Fiala.
USA jsou podle jeho klíčovým partnerem pro Evropu a musí tomu tak být i nadále. „Evropa se ale musí stát silnější, jak v bezpečnostní, tak ekonomické oblasti. Tak jak se prezident Trump bude starat pouze o americké zájmy, my se musíme více starat o ty naše. Cokoli jiného by znamenalo posílení našich společných soupeřů,“ dodal.
tisknout 
