„Městská policie není centrálně řízená jako Policie ČR a zejména strážníci v menších městech a obcích se nemají kde potkat a načerpat nové informace, proto je pro ně konference zajímavá,“ uvedl Daniel Bednařík ze společnosti FT Technologies, která konferenci v rámci bezpečnostních veletrhů zorganizovala.

O tom svědčí i fakt, že zájem o akci projevilo přes 170 velitelů a ředitelů obecních a městských policií, starostů či zástupců samospráv zejména z České republiky a Slovenska.

„Jsme v pozici technologického lídra v oblasti informačních systémů, které řídí procesy na městských policiích, proto se od nás aktivita tohoto typu i očekává. A spojení s brněnskými bezpečnostními veletrhy se k tomu přímo nabízí,“ konstatoval za organizátory Pavel Boháč.

Fotografie

Hlavními tématy konference byla migrace, kybernetická bezpečnost a současná legislativa. Cílem je pak vytvořit platformu pro setkání zástupců městských policií a nabídnout jim možnost diskutovat o tématech, která jsou ožehavá.

Ačkoliv se příliv migrantů České republiky nedotýká tak zásadně jako některých jiných evropských zemích, chtějí mít podle účastníků i obecní policie přesné aktuální informace o situaci, vývoji i opatřeních. V případě příchodu velkého počtu uprchlíků do země by právě i strážníci obecních a městských policií byli v bezprostředním kontaktu. „Stejně jako hasiči nebo zdravotníci jsme také ti první v terénu,“ uvedla Aneta Hámorská z Městské policie v Chvaleticích.

„Kdyby tisícové davy, které putovaly Evropou, došly až k nám, byli jsme na ně připraveni včetně registračních míst,“ řekl Petr Tichý z Národního situačního centra ochrany hranic cizinecké policie. Připomněl, že migrační vlna v České republice kulminovala v srpnu 2015, kdy bylo „zachyceno“ 1 700 osob. Od té doby počet migrantů klesá.

Za dva roky 159 nemocných

Velký ohlas vzbudila mezi účastníky expertní přednáška o epidemiologickém riziku migrace. Podle epidemiologa Petr Kopřivíka z Krajské hygienické stanice Moravskoslezského kraje bylo od propuknutí migrační krize doposud zaznamenány infekční onemocnění jen u 159 běženců. „V praxi šlo především o syfilis, hepatitidu B a C, salmonelózu či zavšivení nebo svrab,“ informoval Kopřivík.

V souhrnných údajích ministerstva vnitra za období let 2015 až 2017 ale je ale podle jeho slov také zaznamenáno 6 případů infekce viru HIV či 4 případy tuberkulózy plic.

„Obavy, že by se k nám spolu s běženci ze subsaharské Afriky mohl dostat například vir Ebola, se nepotvrdily,“ konstatoval Kopřivík s tím, že inkubační doby u těchto onemocnění jsou dva až tři týdny.

„Putují daleko delší dobu, takže by se onemocnění projevilo daleko dříve, než by k nám doputovali,“ dodal. Upozornil, že ani údaje Centra pro kontrolu nemocí (CDC), které shromažďuje data z registračních míst v „prvním zemích“, kam se běženci dostávají, nic takového nepotvrdily.

Názory - na jedné straně, že migrační vlna je epidemiologické riziko a že běženci do Česka mohou zavléct nebezpečné či v našich krajích už dávno „zapomenuté“ nemoci, a na druhé straně, že riziko lze srovnávat jako v případě turistů přijíždějících do Česka na dovolenou, označil za krajní. „Pravda je někde uprostřed,“ konstatoval.

Hackeři jsou o krok napřed

Dalším aktuálním tématem pro obecní policie je otázka kyberbezpečnosti, především v souvislosti s útoky a ochranou citlivých dat, způsoby šíření počítačových virů nebo jiných úskalí v kyberprostoru. „Hackeři se nám snaží zkomplikovat život, jsou anonymní a vždy o krok před námi,“ konstatoval expert Daniel Bednařík.

Připomněl nedávnou vlnu šíření takzvaného „ransomware“ - vyděračského software WannaCry, který s nebývalou rychlostí napadl počítače ve stovce zemí světa. Pokud tento škodlivý kód pronikl do počítače, zašifrovala data uživatele a zobrazil informace o tom, že uživatel musí zaplatiti výkupné, aby se k nim znovu dostal.

„Za drtivou většinou úspěšných útoků stojí selhání lidského faktoru. Nejúčinější ochrana je přitom zároveň ta nejjednodušší. Neotevírat podezřelé a nevyžádané přílohy emailů, neprohlížet nebezpečené stránky...,“ dodal.