„Rusko nebude rozmisťovat své rakety středního a kratšího doletu, jakmile budou vyrobeny, dokud nebudou v příslušných regionech rozmístěny podobné americké rakety. Věříme, že tento postoj je důležitým znakem naší dobré vůle,“ uvedla mluvčí ruské diplomacie Maria Zacharovova.

Oznámení přišlo před páteční schůzkou Rady NATO-Rusko, na které spojenci s ruskými představiteli diskutovali i o možnostech, jak smlouvu INF eliminující celou jednu kategorii jaderných zbraní zachránit.

Ale ani tato schůzka žádný průlum nepřinesla. „Bohužel jsme neviděli žádné známky průlomu,“ prohlásil po jednání šéf NATO Jens Stoltenberg s tím, že osud smlouvy je v ohrožení. „A čas se krátí,“ dodal.

Rusko má podle něj stále několik týdnů čas, aby se k podmínkám smlouvy z roku 1987 vrátilo. „Naší prioritou stále zůstává smlouvu zachránit, pravděpodobnost se ale den ode dne snižuje,“ uvedl.

Ruský prezident Vladimir Putin přitom už ve středu podepsal zákon o pozastavení účasti Ruska na letité americko-ruské dohodě. Návrh zákona předložil koncem května zákonodárcům sám Putin a má jen tři věty. První stanoví pozastavení platnosti dohody, druhá uvádí, že o obnovení platnosti dohody rozhoduje prezident a třetí konstatuje, že zákon vstupuje v platnost oficiálním zveřejněním.

„Udělali jsme všechno, abychom smlouvu INF zachránili. Navrhli jsme Spojeným státům řadu konkrétních a realizovatelných opatření, které by odstranily obavy na obou stranách kvůli vzájemné transparentnosti, ale naše iniciativy byly okamžitě odmítnuty,“ prohlásila Zacharovova.

Dohoda INF mezi USA a Sovětským svazem z roku 1987 zakazuje vývoj, výrobu, testování a rozmisťování střel s doletem 500–5 500 kilometrů.

USA ale už několik let obviňují Rusko, že minimálně od roku 2005 vyvíjí a rozmisťuje novou střelu s označením Novator 9M729 nebo též SSC-8, která do této kategorie patří. Washington tvrdí, že její dolet při ruských testech přesáhl povolených 500 kilometrů, zatímco Moskva uvádí, že střela má dolet jen 480 kilometrů.

Za USA se postavili také všichni spojenci z NATO a opakovaně vyzvali Moskvu, aby se k dodržování smlouvy vrátila a tím smlouvu zachránila.

Všech 29 členů NATO se shodlo, že nový systém představuje významné bezpečnostní riziko a USA proto 2. února zahájily šestiměsíční výpovědní proces dohody. Smlouva tak v srpnu zanikne.

Podle šéfa Aliance Jense Stoltenberga chystají spojenci společný postup a možná opatření, jak reagovat, pokud Moskva podmínky smlouvy nezačne do 2. srpna dodržovat a smlouva zanikne.

Jaké kroky či opatření Aliance podnikne, ale neupřesnil. „Připravujeme, diskutujeme, zvažujeme různá opatření a budeme nadále vyzývat Rusko, aby smlouvu zachránilo,“ konstatoval po zasedání ministrů obrany před týdnem.

Podle náměstka ruského ministra zahraničí Sergeje Rjabkova NATO prezentuje situaci, že Rusko ještě může učinit kroky k zachování smlouvy. „Není to nic jiného než trik propagandy, jehož cílem je uměle svalit odpovědnost za rozpad smlouvy INF na Rusko,“ uvedl.