Norsko zvýšilo pohotovost armády. Rusko může cílit na jeho ropné plošiny

Vydáno 01.11.2022
Kvůli ruské eskalaci války na Ukrajině a dalším výhrůžkám Moskvy zvyšuje Norsko od úterý stupeň bojové pohotovosti pro svou armádu. Opatření zahrnuje vyšší ochranu kritické infrastruktury země včetně zařízení pro těžbu a zpracování ropy a plynu a posílení jednotek pro rychlou mobilizaci v případě ohrožení, rozhodla norská vláda.  

Hlídkový člun pobřežní stráže u norské těžební plošiny | foto: Forsvaret

„Mohou nás postihnout komplexní hrozby – jak po celé zemi, na moři, ve vzduchu nebo v kyberprostoru. Vyžaduje to, abychom zvýšili připravenost v naší zemi,“ oznámil norský premiér Jonas Gahr Støre.

Rozhodnutí kabinetu přichází po doporučení náčelníka norské obrany Eirika Kristoffersena, aby se obrana země přizpůsobila vážné bezpečnostní situaci v Evropě.

„Nacházíme se v nejvážnější bezpečnostní situaci za poslední dekády. Nic nenasvědčuje tomu, že Rusko rozšíří své válčení do dalších zemí, ale zvýšené napětí znamená, že jsme více vystaveni jak hrozbám, tak zpravodajským a vlivovým operacím. Proto je nutné, aby všechny země NATO, včetně Norska, byly ostražitější,“ uvedl premiér.

Norské ozbrojené síly od 1. listopadu přecházejí do vyššího stupně bojové pohotovosti. V jakém režimu nyní norská armáda operuje, je ovšem tajné a norská vláda odmítla poskytnout podrobnosti o jeho úrovni.

„Prioritou budou úkoly, které zabezpečují havarijní připravenost, tady a teď. Ne všechno, co se děje, je takové, jak se zdá, a ne o všem můžeme otevřeně mluvit,“ konstatoval ministr obrany Bjørn Arild Gram.

Stíhačky, lodě i domobrana. Norsko zvýšilo ochranu své ropné infrastruktury

Norské obranné síly už počátkem října zvýšily svou přítomnost a zintenzivnily hlídky kolem kritické infrastruktury v Severním moři. Armáda povolala několik tisíc příslušníků domácí stráže (Home Guard) k ostraze důležitých zařízení a k asistenci policii.

Nová opatření počítají s vyšší ochranou kritické infrastruktury země a posílení jednotek pro rychlou mobilizaci v případě ohrožení. Součástí jsou také opatření v oblasti logistiky, zabezpečení komunikací a zabezpečení vlastních objektů ozbrojených sil.

Podle náčelníka norské obrany Eirika Kristoffersena sice „nyní neexistují žádné konkrétní hrozby vůči Norsku“, avšak vojenská připravenost je žádoucí kvůli souběhu událostí vyvolávajících nejistotu.

„Viděli jsme eskalaci na Ukrajině, cvičíme ukrajinské síly, válka na Ukrajině se změnila s ruskou mobilizací. A zároveň jsme zaznamenali výbuch plynu v Baltském moři a aktivitu dronů na plošinách v Severním moři,“ uvedl s tím, že ve zvýšené pohotovosti budou norské síly minimálně rok.

Podle ministra obrany Grama je klíčové, aby Norsko mělo komplexní přehled o přilehlých mořských oblastech. „Přítomnost a hlídky ozbrojených sil ztěžují provádění skrytých sabotážních akcí v oblasti norského kontinentálnímu šelfu,“ řekl.

Za prioritní úkol pak označil dobré situační povědomí v mořských oblastech na severu. „Kvůli nebezpečným jaderným hrozbám Putinova režimu je mimořádně důležité, abychom měli dobrý přehled o aktivitě v Barentsově moři,“ dodal.

Drony u ropných plošin

Norský premiér Støre upozornil, že kvůli těžkým vojenským ztrátám na Ukrajině se ruský režim uchyluje k „jiným“ prostředkům včetně útoků raketami a sebevražednými drony na ukrajinská města a energetickou infrastrukturu. To podle jeho slov svědčí o tom, že je Kreml pod rostoucím tlakem a neváhá hrozit použitím jaderným zbraní a svalováním odpovědnosti na Západ.

„Vidíme jasné známky toho, že Rusko chce přesunout pozornost z bojiště. Režim má jasnou touhu vytvářet neshody a nepokoje v západních zemích, které podporují boj Ukrajiny za svobodu,“ uvedl.

Události jako sabotáž na plynovod Nord Stream v Baltském moři nebo pokus o ochromení železniční dopravy v Německu a různé zpravodajské a vlivové operace pak podle něj vyvolávají strach, i když nelze zatím říci, kdo za nimi prokazatelně stojí.

Připomněl zatčení muže v norském Tromsø, podezřelého z práce pro ruskou rozvědku nebo nedávné incidenty s tajemnými drony v okolí norských letišť a ropných a plynových zařízení.

Podle expertů by se právě nyní strategicky důležitý export norských surovin do Evropy mohl stát dalším terčem hybridních ruských operací.

Bezpečnostní analytik Thomas S. Warrick z prestižní americké Atlantické rady soudí, že Rusko možná již hybridní válku proti Norsku a potažmo severní Evropě včetně Německa dávno odstartovalo, aby ve svůj prospěch naplno využilo energetickou krizi během nadcházející zimy.

Podle Warricka, který působil v protiteroristickém oddělení amerického ministerstva vnitra, je to nejpravděpodobnější vysvětlení kombinace dvou nedávných událostí - sabotáže na plynovody Nord Stream a mnoha hlášených případů dronů u norských pobřežních ropných a plynových plošin o týden dříve, kterým se však nedostalo velké publicity.

Varoval, že Západ včetně Spojených států nyní proto musí spustit okamžitá protiopatření zaměřená na obranu norské a severoevropské energetické infrastruktury proti možné „hybridní zimní válce“, která má potenciál zlomit podporu západních spojenců Kyjevu.

Zvláště lety dronů označil za zlověstné. Připomeňme, že neidentifikované bezpilotní stroje byly pozorovány u šesti pobřežních zařízeních největšího norského producenta ropy a plynu Equinor a u tří zařízení provozovaných jinými společnostmi.

„Vyzbrojený dron by mohl způsobit katastrofální výbuch a požár, potenciálně zabít kohokoli na platformě, způsobit masivní únik a narušit výrobu na měsíce,“ konstatoval.

Upozornil na skutečnost, že téměř všechny norské ropné a plynové plošiny, u kterých se neznámé drony objevily, jsou daleko od pobřeží a lety nad zařízeními tak daleko od pevniny vyžadují satelitní navigační a řídicí systémy spolu se zkušeným operátorem schopným odstartovat s dronem z lodi.

Opakované let nad širým oceánem a skutečnost, že byly případy hlášeny v krátké době napříč norským kontinentálním šelfem, tak podle něj nasvědčují tomu, že nejde o náhodné incidenty. „Ruské rybářské lodě jsou v Severním moři častým jevem a Rusko má dlouhou historii používání trawlerů a výzkumných lodí pro sběr zpravodajských informací,“ konstatoval Warrick.

Pokud by drony skutečně létaly z ruských plavidel, jde podle jeho slov o jasné ohrožení norských těžebních platforem a zařízení. A přerušení dodávek norské ropy a plynu do Evropy by v letošní zimě představovalo další raketový nárůst cen po celém světě.

Putin může podle Warricka kalkulovat s tím, že dopady na společnost by přiměly vlády v zemích NATO, zejména v Německu, k nátlaku na Ukrajinu, aby přijala mír za Putinových podmínek a ponechala mu okupovaná území.

Spojenci proto podle něj musí zajistit zajistit nepřetržitou vojenskou ochranu nejen norských, ale také britských, dánských a nizozemských pobřežních ropných a plynových plošin. Námořní síly NATO by pak měly viditelně střežit podmořská potrubí a spojenci by pravidelně měly zveřejňovat pohyby ruských lodí a ponorek.

„Nejlepší způsob, jak odradit nebo snížit politické a ekonomické dopady ruské hybridní války, je odhalit, co Rusko dělá. Akt sabotáže proti norským ropným a plynárenským zařízením na moři, který by šlo přímo, rychle a veřejně připsat Rusku, by byl akt války proti NATO , a to je něco, co by Putin neměl chtít riskovat,“ dodal.

Severoatlantická aliance by proto měla jasně deklarovat, že jakákoli sabotáž energetické infrastruktury by mohla vést k aktivaci článku 5 o kolektivní obraně, radí analytici z amerického Global Energy CenterOlga Khakova, Elina Carper a Paddy Ryan.

Spojené státy by podle nich měly posílit stávající koordinaci se svými evropskými partnery v oblasti monitorování kybernetických a fyzických hrozeb tím, že posílí sdílení zpravodajských informací a zkombinují možnosti satelitního sledování.

Lubomír Světnička natoaktual.cz