„Sabotáž plynovodů Nord Stream vyvolává hluboké znepokojení. NATO se zavázalo bránit se proti hybridním útokům,“ uvedl Stoltenberg.
Úniky z poškozených plynovodů podle jeho slov kromě bezpečnostních otázek představují riziko pro lodní dopravu a způsobují značné škody na životním prostředí.
Dosavadní informace naznačují, že jde o „důsledek úmyslných, bezohledných a nezodpovědných sabotážních činů,“ shodli se zástupci všech třiceti členských zemí NATO a také pozvaných severských států Finska a Švédska.
Ve společném prohlášení vyjádřili hluboké znepokojení. „Jako spojenci jsme se zavázali připravit se na nátlakové zneužívání energií a jiné hybridní taktiky státních i nestátních aktérů,“ konstatovali.
Zprávy o problémech s plynovody vedoucími z Ruska do Německa se začaly objevovat v pondělí. Dánské úřady nejdříve oznámily únik z plynovodu Nord Stream 2, Švédsko pak v úterý varovalo před dvěma úniky z Nord Streamu 1.
Švédská vláda považuje výbuchy za úmyslný čin. Premiérka Magdalena Andersson zdůraznila, že Švédsko je v úzkém kontaktu s Dánskem a Německem, ale také s EU, NATO, Norskem, Finskem a USA. Policie také ved předběžné vyšetřování jako sabotáž. „Zároveň chci zdůraznit, že se nejedná o útok na Švédsko. Detonace neproběhly na švédském území, ale v oblasti švédské výlučné ekonomické zóny,“ uvedla Andersson.
Seismologové potvrdili, že v pondělí zaznamenali na dně Baltského moře výbuchy, jeden slabší a druhý silnější. Exploze potvrdily i seismologové v Dánsku, Finsku a Norsku.
Švédská pobřežní hlídka pak objevila čtvrtý únik plynu. Podle představitelů NATO i EU jsou za poškozením plynovodů úmyslné útoky. Zatím ovšem není jasné, co přesně poškození způsobilo. Rusko vinu odmítá a naopak obviňuje USA.
„Nejdůležitější je nyní incidenty prošetřit, získat jasná a úplný obrázek o událostech a důvodech. Jakékoli záměrné narušení aktivní evropské energetické infrastruktury je nepřijatelné a povede k co nejsilnější reakci,“ konstatovala předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen.
Velikosti otvorů v poškozených plynovodech, které jsou zhruba 70 až 80 metrů pod hladinou moře, jsou podle dánských úřadů takové, že je nemohla způsobit například lodní kotva.
Nord Stream 1 vede z Ruska do Německa po dně Baltského moře a je hlavní trasou pro dodávky ruského plynu do Evropské unie. Rusko však dodávky tímto potrubím nedávno zastavilo, což zdůvodnilo technickými problémy.
Nord Stream 2 měl zdvojnásobit objem přepravovaného plynu z Ruska do Německa. Jeho zprovoznění zastavil německý kancléř Olaf Scholz krátce předtím, než ruská vojska v únoru napadla Ukrajinu.