V německém Spolkovém sněmu vyslání vojáků do Turecka podpořila nebývale velká většina poslanců včetně opozice. Ta jindy se schvalováním zahraničních misí dělá problémy. Pro hlasovalo 461, proti bylo 86 poslanců většinou s postkomunistické strany Levice a osm zákonodárců se zdrželo.
Ankara požádala NATO o rozmístění střel kvůli dalšímu možnému ostřelování svého území ze Sýrie. V minulých týdnech čelila takovým útokům už několikrát. Syrský režim má navíc k dispozici bohatý arzenál balistických raket a také chemických zbraní.
Assadův arzenálDamašek spoléhá hlavně na chemické zbraně, jež mají být protiváhou jaderného arzenálu Izraele. První bojové plyny si Sýrie pořídila od Egypta už v sedmdesátých letech minulého století. Delší dobu už však má vlastní výrobní kapacity a vlastní zásoby sarinu a yperitu a podle některých zdrojů také látky VX. Spekuluje se i o projektu biologických zbraní, jenž se má zaměřovat na anthrax, botulotoxin a ricin. |
Právě těch se obává mezinárodní společenství a obavy z možného útoku před pátečním hlasováním poslanců vyjadřovali i představitelé německé armády. Dvě německé baterie systému Patriot by proto měly být rozmístěny ve vzdálenosti až 100 kilometrů od syrských hranic.
Další dvě baterie vyšlou do Turecka Spojené státy a stejný počet také Nizozemsko. Všech šest baterií bude pod jednotným velením NATO a všechny by měly být rozmístěny a připraveny chránit turecké území do konce ledna.
Americký ministr obrany Leon Panetta v pátek podepsal rozkaz o vyslaní čtyř stovek amerických vojáků do Turecka "Účelem tohoto nasazení je vyslat velmi důrazná signál, že Spojené státy v úzké spolupráci se spojenci v NATO budou bránit Turecko, zejména přes hrozbami se Sýrie," uvedl mluvčí Pentagonu George Little.
NATO: Assadův režim se zhroutí
Západ už několikrát varoval Damašek, že použití chemických zbraní by překročilo pomyslnou "červenou linii a mělo by své důsledky". Obavy ještě přiostřily zprávy o tom, že syrská armáda tento týden pálila na pozice povstalců na severu Sýrie raketami Scud.
Velení syrské armády to rezolutně popřelo, nicméně generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen připustil, že zpravodajské služby mají informace tom, že rakety takového typu byly vypáleny. Podle Rasmussena se "zhroucení Assadova režimu v Sýrii přibližuje a je jen otázkou času, kdy se tak stane".
Některé západní státy už pro případ, že by syrské vládní síly v boji proti opozičním povstalcům skutečně sáhly po chemickém arzenálu, připravily zvláštní pohotovostní plány.
Například Kanada by na žádost ostatních spojenci z NATO byla schopná okamžitě vyslat do Sýrie zvláštní vojenskou jednotku okamžité reakce, složenou z expertů na chemické, biologické radiační ohrožení. Kromě toho je federální vláda ochotná okamžitě vyslat záchranářský tým pro pomoc při katastrofách nebo polní nemocnici.
Podobné kapacity má i Česko. Ministr zahraničí už v září nabídl Spojeným státům služby českých vojenských chemiků. "Jednou ze specializací naší armády je protichemická ochrana, ve které patříme ke světové špičce," řekl mluvčí ministerstva obrany Jan Pejšek. Připomněl, že případné nasazení takové jednotky by musela schválit vláda a pak i parlament.
Ve hře jsou také Síly rychlé reakce NATO (NRF - NATO Response Force). Speciální mnohonárodní jednotky, připravené okamžitě v řádů dnů zasáhnout kdekoliv na světě. Jsou určeny pro zasahování v krizových situacích, pomáhají v boji proti terorismu, při evakuaci civilistů či slouží jako demonstrativní síly pro odražení agrese.
Česká republika má momentálně pro tyto síly vyčleněno 750 vojáků. Jde o 31. brigádu radiační, chemické a biologické ochrany, 53. brigádu průzkumu a elektronického boje, 25. protiletadlovou raketovou brigádu, nemocniční základnu, logisty a ženisty. Nepřetržitá půlroční pohotovost, kdy je může NATO vyslat do mise, pro ně začíná od 1. ledna.
