Vesmír má být pro NATO pátou bojovou doménou, zbraně do něj nerozmístí

Vydáno 19.11.2019
Severoatlantická aliance zařadí vesmír mezi své operační prostory. Stane se tak pátou bojovou doménou. Po souši, vzdušném prostoru, moři a kyberprostoru. Rozhodnutí mají podle šéfa NATO Jense Stoltenberga učinit ministři zahraničí ve středu.  

Výtvarná vizualizace situace na oběžné dráze Země | foto: NASA

„Vesmír je zásadní pro obranu Aliance a odstrašení, pro včasné varování, komunikaci a navigaci,“ uvedl Stoltenberg.

Očekává proto, že ministři zahraničí devětadvacítky na své “neobvyklé” schůzce uznají vesmír jako operační oblast. Upozornil ale, že přístup NATO k vesmíru zůstane čistě defenzivní a plně v souladu s mezinárodním právem. “NATO nemá v úmyslu instalovat ve vesmíru zbraně,” dodal.

Podotkl, že půjde především o ochranu satelitů. Těch kolem Země podle jeho slov v současnosti obíhají asi dvě tisícovky a zhruba polovina patří zemím NATO.

Neobvyklá je středeční schůzka šéfů diplomacií kvůli svému rozsahu. Bude pouze jednodenní a v programu je jediný jednací blok. Obecně jde o poslední přípravu před prosincovým výročním “summitem” v Londýně, kde NATO oslaví 70 let od svého vzniku.

Ministři se kromě vesmíru mají rovněž zabývat úlohou NATO v boji proti terorismu. Především pokračováním misí v Afghánistánu a Iráku.

Diskuze se podle Stoltenberga bude týkat také odolnosti členských států i Aliance jako celku vůči hybridním hrozbám. Mezi strategické otázky bude pak patřit dvojí přístup spojenců vůči Rusku a reakce na mocenský a vojenský vzestup Číny.

V této souvislosti Stoltenberg zmínil především otázku budoucnosti kontroly zbrojení po zániku smlouvy INF o likvidaci raket středního a kratšího doletu.

“Spojenci několikrát deklarovali, že nebudou reagovat zrcadlově na kroky Ruska, je to náš soused a stojíme o lepší vztahy s ním. Odpovědnost za zánik INF je na Rusku. Diskutujeme o adekvátní reakci a věříme, že kontrola zbrojení je cestou,” řekl Stoltenberg.

Evropa musí být silnější, Alianci ale nenahradí

Šéf NATO rovněž odmítl nedávnou ostrou kritiku francouzského prezidenta Emmanuela Macrona ohledně fungování a akceschopnosti Aliance. Macron v souvislosti s tureckou vojenskou akcí na severu Sýrie označil Alianci jako „po mozkové smrti“ kvůli pasivitě vůči chování jednoho ze členů (Turecka) nebo stažení amerických jednotek ze Sýrie bez konzultací s evropskými spojenci.

Francouzský prezident také zpochybnil, zda je Aliance stále schopná garantovat principy kolektivní obrany a vyzval, aby Evropa svou obranu „vzala do vlastních rukou“.

„Stačí se podívat, co Aliance udělala za poslední období. Jde o největší posílení kolektivní obrany za celé dekády. Adaptujeme se na nové výzvy a hrozby,“ prohlásil Stoltenberg.

USA oživí test ze studené války, do Evropy bleskově vyšlou 20 tisíc vojáků

Podle něj jsou snahy o posílení obranyschopnosti Evropské unie pozitivní, NATO ale nahradit nemohou. Plány na vytvoření vlastní „evropské armády“ a rezignace transatlantickou alianci se Spojenými státy a Kanadou by vedla naopak k oslabení Evropy.

„Evropská jednota nenahradí transatlantickou. Potřebujeme obě,“ dodal s tím, že s francouzským prezidentem na toto téma sejde příští týden v Paříži. Mezi hlavní témata nadcházející schůzky ministrů patřit nebude.

Naopak jedním z klíčových bodů má být zvyšování obranných výdajů evropských členů a spravedlivější sdílení nákladů. Především americký prezident Donald Trump tlačí na spojence, aby co nejdříve plnili svůj závazek a dávali na obranu 2 procenta HDP. Obecně se očekává, že i během připravovaného londýnského summitu Trump své rezolutní výzvy zesílí.

„Investujeme do našich armád a vybavení, jsme obranná aliance. Nejde o vyprovokování konfliktů, ale o jejich předcházení. To je princip NATO. To je důvod proč investujeme více, aby se žádnému spojenci nestalo to, co Ukrajině. Odstrašení musí být účinné,“ reagoval Stoltenberg na dotaz, proč mají spojenci už nyní dohromady „dvacetinásobně vyšší rozpočet na obranu, než Rusko“.

inc natoaktual.cz